Touha po dobrodružství, toulání se, nových zkušenostech, poznání sebe samé, překovávání se. To vše nás může lákat vyrazit na svůj vlastní a třeba i zcela první sólo trek. Bohužel tyto touhy mohou narušovat obavy a strachy, které nás paralizují natolik, že si ony velké sny možná nikdy nesplníme. Pojďme společně překážky, jež jsou převážně v naší vlastní hlavě, jednou provždy pověsit na hřebík… Sepsali jsme pro začínající trekařky 10 TIPů, jak vyrazit na putování na vlastní pěst!
1. Prvotní strach z neznáma
Strachy a obavy jsou pochopitelně na místě, je třeba jim naslouchat a přijmout je, protože často nám pomáhají vyhnout se nebezpečí, ale ve stejnou chvíli se nimi nenechat svázat. Na pomoc ti může přispěchat tebou vytvořený seznam s jednotlivými obavami, na které budeš pak hledat praktická řešení. On totiž každý problém má své řešení!
2. Začni pomalu, ale jistě
Pocit jistoty ti zároveň může přinést dostatečně podrobné plánování s časovým předstihem, díky kterému budeš vědět, co asi na cestě můžeš očekávat. Pro začátek je vhodné si vybrat dostupnou stezku, ke které je dostatek informací, na trase není problém se zásobováním – ať už jídlem či vodou, s možností přespání pod střechou, kde budeš potkáváš dostatečné množství “spoluhikerů”, kteří ti nejen že pozvednou náladu, když bude potřeba, ale třeba v krizové situaci také pomohou. Slyšíš to taky? Hola, hola, Camino už volá! Přesně tak, tvůj první trek, může být právě velmi populární Camino de Santiago, které splňuje vše výše zmíněné.
3. Nebuď primadona
Hromada krémů, desatero triček na kombinování různých outfitů a několik kousků spodního prádla s názvem “co by, kdyby” nech raději doma. Vážně, čím lehčí batoh budeš mít, tím lépe se ti půjde a tvá psychika bude také více jásat. Ono když má člověk oči podlité krví z přetížené krosny, tak užívat si krásný pochod a výhledy opravdu příliš nelze.
No a když už se bavíme o převážně ženské tendenci tahat více, než vůbec uneseme, tak je potřeba zmínit také naše dny. První delší pochod je lepší si naplánovat na dny, kdy neočekáváme příchod menstruace. Je to opět o jednu věc menší důvod se z něčeho stresovat.
4. Najdi si parťačku
Ačkoliv bys na putování ráda vyrazila sama, tak pokud se chystá na svůj zcela první trail, může být pro tebe daleko snazší vyrazit ve dvou. Nelámej nic přes koleno a vem s sebou parťáka či parťačku, vše se lépe potáhne…a to včetně výbavy, kterou si můžete rozdělit, aneb jedna vezme tropiko od stanu a druhá zase tyčky. Neboj se, čas na tvou skutečnou sólo cestu určitě brzy přijde.
Pokud dalšího blázna na tvé velké plány nemáš a bojíš se jít sama, tak na internetu a sociálních sítích existují speciální skupiny a seznamky, které se zaměřují na dálkové treky. Hoď si inzerát, zájemce si pořádně proklepni, vyměňte si alespoň pár zpráv, zajděte před velkou výpravou třeba na kafe. No a pak už jen vyrazte!
5. Tolik to nehroť
Už jsi někdy slyšela, že porovnávání se je zlodějem radosti? U několikadenních přechodů to platí dvojnásob. Nedojdeš co sis vytipovala? Pokud je to možné, nehroť to. Bolí to? Odpočiň si. To převýšení je nějak moc? Dávej si pauzy. Není to závod, je to život a hike, co bychom si měli užít. A porovnávání se s ostatními, že ušli víc, rychleji, snadněji? To prosím hoď za hlavu úplně.
6. Najdi si svůj pelíšek
Hledat spaní pozdě večer, natož za tmy, není zrovna uklidňující, a to obzvlášť když už jsi unavená nebo sis ještě nedala pořádnou zaslouženou večeři. Plánuj si den tak, abys svůj nocleh hledala za světla, aby okolí nepůsobilo strašidelně, abys věděla, že ten stín v dáli je strom a ne něco, co tě celou noc pozoruje a ve chvíli, kdy zamhouříš oči, tě to zaručeně sežere. Je to krok nejen ke klidnějšímu nastavení, ale taky vyloženě bezpečnějšímu putování. Je dobré vědět, co je okolo tebe, jakým směrem se v případě nutnosti vydat, jestli je v okolí nějaká voda, že když třeba začne vydatně pršet, že nejsi v nějakém ďolíku, kde to schytáš nejvíc a mnoho dalšího.
7. Hlad je trochu mrcha
Ne nadarmo jsme psali bod číslo dva – „Začni pomalu”. Začít od kratších snadno plánovatelných treků ti může pomoct i v kontextu jídla, kde si vyzkoušíš, které pokrmy ti na treku chutnají a které ti hlavně dodají energii na takto náročný sportovní výkon. Doma si třeba dopřáváš slané věci, ale na treku můžeš toužit hlavně po sladkém, a to opravdu nebudeš vědět, dokud si to někde neodzkoušíš. Každý jsme totiž jiný. Někdo má radši sušené ovoce, někdo rád táhne nutelu, třetí si zas lije do snídaňové kaše olivový olej. Pro někoho je jídlo posvátná chvíle a některá dehydrovaná jídla dokáží chuťově pěkně zklamat. Hlavní je taky poznat, jak moc během treku jíme a pijeme, ať máme dostatek zásob na pasáže bez možnosti nákupu. Zároveň je ale potřeba se smířit s tím, že pokud vyrážíš opravdu na dlouho cestu, tak se přejíš naprosto čehokoliv.
8. Správná výbava je klíč k úspěchu
Znáš pojem velká trojka? Odlehčit se dá ve své podstatě téměř na každém jednotlivém kousku vybavení, v začátcích je ale dobré se zaměřit na tzv. velkou trojku, která představuje ty nejtěžší položky:
STAN
Jenom na tomto jednom zásadním kousku výbavy se dá bez větších problémů dostat s váhou klidně o 2 kg níže, a to ani nemusí přijít o svůj komfort. Můžeš sáhnout po ultralightových dvouplášťových stanech, osekat to na jednoplášťový tarpatent (za nás taková zlatá střední cesta) nebo jednoduchý tarp.
BATOH
Jsou dvě zásadní položky, které ti musí sednout jako prdel na hrnec a tím jsou nejen boty, ale také právě batoh – ten vždy při nákupu zkoušej se závažím! A navíc právě na batohu se dá taktéž ušetřit nemalá váha. I velmi komfortní 40l batohy, které ti postačí na několikaměsíční dobrodružství, mohou vážit pouhých 650g. A čím to je? Nemá hromadu zbytečných poutek, kapes, popruhů, které stejně využiješ jen minimálně.
SPACÁK
Spacáky jsou syntetické a péřové. Pokud ale opravdu chceš řešit váhu nákladu na tvých zádech, tak sáhni jedině po péřové variantě. Kvalitní péřový spacák má nejlepší izolační vlastnosti v poměru ke sbalitelnosti a hmotnosti. Navíc má delší životnost. Při nákupu se zaměř na množství výplně (cuin) a kvalitu peří (husí vs kachní a procenta prachového peří). Alternativou ke spacákům jsou potom quilty, které nabízí ještě větší hmotnostní úsporu.
Možná znáš obdobný pojem “velká čtyřka”, který je doplněn ještě o jeden nezbytný outdoorový kousek, na kterém se pár set gramů dá ušetřit:
KARIMATKA
U karimatky je zásadní koukat na R-value, tedy hodnotu tepelného odporu, který určuje izolační vlastnosti daného výrobku a tedy do jakého ročního období se karimatka hodí. Pokud ti na hmotnosti značně záleží, můžeš se přidat do skupiny fajnšmekrů, kteří volí kratší varianty karimatek, které doplňují o vypodložení se batohem, oblečením či krátkou karimatkou, které jsou u některých ultralightových batohů součástí zádového systému.
Ještě pár dalších tipů:
- Stejně jako batoh, tak pořádně odzkoušej již zmiňované boty. Do prodejny si vem padnoucí ponožky, zkoušej boty na testovací nástupové desce, která imituje svah. Prsty by ses neměla dotýkat špičky bot. Nech si poradit ve specializované prodejně a prvně s botami vyraz na kratší výlet, protože věř, že na dlouhém treku nechceš mít chodidla jeden velký puchýř. Z tohoto důvodu se často na dálkové treky chodí v lehké měkké prodyšné trailové obuvi.
- Nezapomínej na správné vrstvení outdoorového oblečení. Nevíš jak na to? Přečti si tento článek: Buď jako cibule!
- Veškeré vybavení vyzkoušej na kratší akci, kdy zjistíš, co ti vyhovuje, jak co funguje, na co si musíš dát pozor. Na delší traily pak budeš vycházet s klidnější hlavou. Své vybavení prostě musíš znát!
- Nezapomeň na lékárničku, kterou přizpůsobíš podmínkám, do kterých se chystáš. Důležité je také umět alespoň základní pravidla první pomoci. Skvěle ti k tomu může posloužit e-book, který si zcela zdarma stáhneš zde: První pomoc a zdravotní problémy na horách a na cestách.
9. Odvahu, holka!
Pořád tam někde v hlavě jsou jakési obavy, že to nezvládneš? Inspiruj se tlupou těchto neohrožených žen a přečti si jejich příběhy. Ženy, které se toho zkrátka nebály a řekly své ano objevování:
- Viktorka Hlaváčková: Mezi její nejvýraznější cesty patří dvojnásobný přechod karpatského oblouku s cílem v Banátu, přechod balkánských hor s cílem v Istanbulu a přechod Kavkazu od Černého moře v Gruzii ke Kaspickému moři v Ázerbájdžánu. Půl roku žila na Islandu, kde pracovala jako honačka ovcí. Na cestách fotí, filmuje, dobrovolničí a testuje vybavení.
- Lucka Kutrová alias Holka s bucket listem: Lucie na svém blogu založila tzv. bucket list – seznam věcí, které si touží v životě splnit. Jedním z přání bylo přejít Pacifickou hřebenovku, na tu později navázala např. evropskými dálkovými stezkami a Stezkou Českem. Kromě toho, že své cestovatelské zážitky se svým psím parťákem Marvelem sepisuje do knih, založila také neziskovku Pomáhej s Marvelem na pomoc psím útulkům.
- Michaela Hrdá alias Miške travels: Učitelka angličtiny, fotografka a přednášející na volné noze. Na cestách tráví několik měsíců v každém roce, nejraději míří právě do hor. Přečti si třeba její reportáž z amerického John Muir Trailu nebo Alta Vía 1 v Dolomitech.
- Nicolette Havlová: Také já jsem se vydala sama na pěší pouť: z rodného Havířova jsem pěšky došla až do dalekého Istanbulu. Po svých jsem ušla více než 2 000 km. Trasa vedla přes Slovensko, Maďarsko, rumunský Banát, pro který jsem uspořádala dobročinnou sbírku ve spolupráci s Člověkem v Tísni, Srbsko, Bulharsko a cílové Turecko.
10. Blbá rada na závěr
S úsměvem jde všechno lépe, vážně! Navíc vzpomínkový optimismu převezme po návratu své otěže a uvidíš, že takové dobrodružství nebudeš chtít zažít jen jednou!
