Luboš Lněnička s potápěním začal u nás a pracoval jako potápěčský průvodce v Austrálii i Mexiku, kde ho nakonec zlákalo potápění v cenotech, neboli zatopených jeskyních. Ale i v Evropě včetně Česka jsou zajímavé terény pro speleopotápěče.
Začněme v Mexiku. Co to vlastně jsou cenoty a jak vůbec vznikly?
Cenoty jsou krásné krasové jeskyně z části nebo z cela zatopeny vodou. Převážně jsou spojovány z oblastí mexického poloostrova Yucatán a s tamější mayskou civilizací. Vznikli již před miliony let ústupem vody ve světových oceánech a kvůli netypickému podloží tohoto poloostrova. Yucatán je jedna obrovská vápencová plošina na které nenajdeme prakticky žádnou povrchovou vodu. Všechna dešťová voda prosakovala do podzemí a na své cestě vytvářela nádherné krasové útvary. Nyní jsou ale opět z velké většiny tyto cenoty opět zatopeny vodou.
Další fotky naleznete v galerii…
V čem jsou cenoty právě na Yucatánu tak lákavé?
Yucatánské cenoty mají několik „nej“. Hlavním z nich je neuvěřitelná čistota a průzračnost vody. Nikde jinde na světe jsem se nesetkal s viditelnosti pod vodou, která je 100 nebo i dokonce 150 metrů. Dalším z „nej“ nich je úžasná krasová výzdoba, která zde vznikla a je jedna z nejkrásnějších na světě. Velkou zajímavostí je i jejich obrovská četnost. Po celém tomto poloostrově jsou jich doslova tisíce.
Tyto jeskyně jsou i velkým lákadlem pro archeology a jiné objevitelé mayské civilizace. Mayové tyto jeskyně využívaly jako zdroj vody, ale také věřili v jejich nadpřirozenost a konali se v nich různé náboženské rituály. Při těchto rituálech byli často shazovány do jejich útrob lidské oběti a další artefakty, které tam byli později nalezeny a díky studené vodě zůstali ve velmi zachovalém stavu.
Jaký je aktuální postup v objevování yucatánského podzemí?
Díky vápencovému povrchu Yucatánu vznikl v podzemí ohromný říční systém, většina cenotů je mezi sebou vzájemně propojena. Podle některých odhadů je prozkoumáno pouze necelých 20 %. Rozšiřování podvodních map a objevování je velmi pomalé a i trošku nebezpečné. I když při proplouvání jeskynními systémy často najdeme velké dómy, které nejsou zatopené a je v nich dýchatelný vzduch, tak se na to nemůžeme vždy spolehnout. Obecné pravidlo pro jeskynní potápění říká, že bychom si měli rozdělit vzduch na tři třetiny. Jednu třetinu na cestu tam, druhou třetinu na cestu zpět, a třetí pro našeho parťáka jako bezpečnostní rezervu. Dalším důležitým pravidlem, kterým se musíme řídit, je používání podvodních šňůr. V jeskyni se velice snadno můžeme ztratit, proto je důležité si svoji cestu správně vytyčit, abychom se po ni mohli i třeba poslepu vrátit zpět.
Cenoty mají pokud vím velký vliv na celkový vývoj přírody i kultury na celém poloostrově?
Cenoty byly až do nedávna hlavním zdrojem pitné vody a vody k zavlažování na celém poloostrově. Bohužel jsou i obrovským lákadlem pro turisty v této oblasti a přispívají k velkému turistickému boomu posledních let. S tím je i spojená výstavba hotelů a dalšího zázemí, ze kterých pramení velká produkce odpadu. Tyto nečistoty se pak dostává do podzemních vod. Jak už jsem uvedl, velké množství cenotů je pod povrchem různě propojeno, a tato nečistá voda negativně ovlivňuje jejich krasovou výzdobu. I velké množství návštěvníků, které tyto cenoty navštěvují, neblaze ovlivňují jejich krásu. V některých komplexech, které jsou otevřené i jako běžné koupaliště či pro šnorchlaře, jsou viděl ulomené krápníky a jinak poškozená výzdoba.
Kam se jezdíš potápět do cenotů? Můžeš nám nějaké doporučit?
Nejoblíbenější oblastí v Mexiku je oblast mezi městečky Playa del Carmen a Tulum a pak dál směrem na mexický Valladolid. Mými nejoblíbenějšími komplexy jsou Dos Ojos, které si zahráli i v hollywoodském filmu The Cave. Chuck Mool je také krásný a úžasný cenot, kde lze proplouvat mezi jednotlivými dómy a je zde úžasná viditelnost. Cenot Eden je krásný tréninkový areál, kde je část cenotu otevřená a je ideální pro začátečníky nebo pro potápěče, které chtějí jeskynní potápění jen vyzkoušet. Můj nejoblíbenější cenot je Julietta. Je se tam trošku složitější dostat a ponor je náročnější. Proto je zde i podstatně méně potápěčů a turistů a krápníková výzdoba zde není vůbec poničená, a je zde stále co objevovat.
Na výlet do cenotů nemusíme jezdit ale jen do Mexika. Krásné jeskyně a potápění najdeme i v Evropě. Třeba v jižní Francii nebo na Korsice.
Jsi spíše potápěč s touhou po jeskyních nebo naopak jsi začínal jako „suchý“ jeskyňář?
Já jsem potápěč, který objevil kouzlo zatopených jeskyň. Dřív jsem je navštěvoval jako běžný turista, a pravě na Yucatánu jsem objevil, jaké krásy se skrývají i pod jejich hladinou, a tento pohled a zážitek mne na vždy učaroval.
Jak ty jsi se vůbec dostal k potápění a k potápění v jeskyních?
S potápěním jsem původně začal tady v Česku na kurzu v rámci univerzity VUT. Pak jsem se dostal do Austrálie, na Velký bariérový útes, kde jsem začal pracovat jako DiveMaster na potápěčské lodi. V roce 2011 jsem se vydal díky Expedičnímu fondu Hedvábné stezky na Yucatánský poloostrov, přesněji do Playa del Carmen a na Mezoamerický bariérový útes. Cenoty byly odsud na dohled. Bylo to obrovské lákadlo, jak pro mne, tak i spousty turistů, kteří jsem každoročně zamíří. Nejdřív jsem se v nich také musel naučit potápět, a měl jsem z toho obrovský respekt. Později jsem se vydával na čím dál větší průzkumy a začal jsem s sebou brát i klienty naší základny Playa Scuba v Playa del Carmen.
Kam se jezdíš v Česku potápět do jeskynní a je to možné provozovat jeskynní potápění?
V Česku bohužel žádné jeskyně nejsou permanentně otevřeny pro jeskynní potápěče. Potápěčská centra organizují kurzy jeskynních potápěčů a vyrazí do některé z českých jeskyň nebo do zahraničí. V některých jeskyních, třeba ve Sloupsko-šošůvských, probíhá výzkum a prozkoumávání dalších částí jeskyně s pomocí jeskynních potápěčů.
Mohl bys české a zahraniční jeskyně srovnat? Ať už z pohledu jejich geologického původu, krasové výzdoby nebo právě podmínek pro potápění. Čím jsou české jeskyně specifické?
Oblast u Ostrova u Macochy je naprosto úžasná a plná velice zajímavých jeskyní. Údajně je jich přes 1100, a další jsou ještě neprozkoumané a neobjevené. Spousta lidí si vůbec neuvědomuje, jaký poklad u nás máme. S oblasti Yucatánu se to sice nedá srovnávat co do počtu ani do velikosti například se Sarawackou síní na Borneu. Ale i tak je zde mnoho krásných míst, kam se můžete podívat i suchou nohou a prohlédnou si zázraky přírody a vápence.
České jeskyně jsou o poznání mladší než ty mexické a jsou podstatně více patrovité s velkým množství propastí. Největší rozdíl při potápění v českých jeskyních oproti mexickým cenotům je ale viditelnost. V Mexiku do jeskyní často prostupuje denní světlo, což se u nás moc často nestává. Celý ponor je pak po tmě s použitím jen vlastního světla. Zatopené části jeskyní, které jsem u nás navštívil, nejsou na krasovou výzdobu bohužel tak bohaté jako ty mexické, to ale vůbec neubíralo na dobrodružství, tajemnu a adrenalinu.
Měl bys na závěr nějaké doporučení pro potápěče, který chtějí tento netradiční druh potápění vyzkoušet?
Určitě se nebát to zkusit. Sice je jeskynní považováno za poměrně nebezpečný sport, ale pokud potápěč dodržuje všechna pravidla tak jak má, tak se mu nemůže nic stát. Jeskyně jsou nádherným místem pro potápění. Sice nejsou tak bohaté na faunu a floru jako bariérové útesy, ale to zcela vynahradí krasová výzdoba.
O jeskynní potápění by se neměl pokoušet nikdo, kdo s tím nemá žádné předchozí zkušenosti. Vždy je lepší do jeskyň vyrazit se zkušenějšími kolegy, nebo s nějakým potápěčským klubem.
Jak vidíte, do krásných jeskyní nemusíte vyrážet daleko zahranice, i v Česku naleznete úchvatné krasové útvary. Správa jeskyní České republiky zajišťuje ochranu, péči a provoz všech zpřístupněných jeskyní České republiky, sídlí v Průhonicích u Prahy a je státní příspěvkou organizací pod Ministerstvem životního prostředí. Mnoho dalších informací o jeskyních, otevíracích dobách a vstupném najdete na webových stránkách www.caves.cz a www.jeskynecr.cz.
