ROZHOVOR: Filip Maleňák o aplikaci, která zachraňuje životy

Kdy a proč vás napadlo začít vyvíjet aplikaci Záchranka? 

Aplikace Záchranka začala jako moje bakalářská práce při studiu biomedicínské techniky na VUT v Brně. Rád chodím do přírody a napadlo mě, že kdyby se mi něco stalo, bylo by skvělé využít schopností chytrého telefonu pro efektivnější předání informací záchranářům. Díky tátovi, který pracuje ve firmě, vyvíjející informační systém pro záchranné služby, jsem se dostal k lidem z jihomoravské ZZS. Bavili jsme se o tom, kde vidí slabá místa v kontaktování linky 155 a ukázalo se, že stanovení přesné polohy místa zásahu bývá problematické zejména v terénu. Začal jsem se tématem zabývat a v práci jsem porovnával různé možnosti lokalizace volajících na tísňové linky, které byly v roce 2011 dostupné. Výsledkem byl právě návrh mobilní aplikace.

Po obhajobě jsem měl možnost prezentovat svoji práci na konferenci záchranářů v Mikulově. Zde byla myšlenka i provedení kladně přijaty. Když jsme se pak s jihomoravskou záchrankou snažili projekt celostátně uchopit, ukázalo se, jak obtížné bude celému projektu vdechnout život. To se podařilo až o dva roky později, kdy se o projekt začala aktivně zajímat společnost Alfa-Helicopter, provozující v té době leteckou záchrannou službu v několika krajích ČR. Její ředitel, Pavel Müller, pomohl pro projekt nadchnout mnoho profesionálů ze záchranek, sehnal podporu soukromých partnerů a sám za společnost AH přispěl nemalou částkou do vývoje systému. Ten byl pak 8. 3. 2016 spuštěn plošně na území celé ČR. 

Měl jste nějaký vzor, podle kterého jste aplikaci vyvíjeli, nebo jste šli svou cestou? 

Již v době, kdy jsem vytvářel první koncept aplikace Záchranka, byla v ČR díky České pojišťovně uvedena aplikace pro Horskou službu. Současně jsem měl možnost navštívit autory několika dalších podobných aplikací ve Švýcarsku a Velké Británii. Naše Záchranka je tak vlastně průnik mých vlastních myšlenek, požadavků záchranářů, ale i zkušeností autorů podobných systémů, které v letech 2011 až 2015 existovaly. 

Aplikace Záchranka je na světě už pět let, naplňuje vaše očekávání? 

Musím říct, že nejen naplňuje, ale překonává. Myslím, že nikdo z týmu, který za Záchrankou od počátku stál, si nepředstavoval takový úspěch. Říkali jsme si, že když aplikace pomůže při záchraně života, má smysl. Hlavní motivací byla a je pomoc systému přednemocniční neodkladné péče v ČR a jeho zefektivnění prostřednictvím technologie, kterou každý nosíme v kapse. Navíc díky finanční podpoře od Nadace Vodafone, která je naším generálním partnerem, si aplikaci může každý stáhnout zdarma. 

A jaké má aplikace výhody oproti běžnému hovoru na telefonní čísla 155 nebo 112? 

Aplikace člověka volajícího o pomoc přímo propojí s nejbližší zdravotnickou záchrannou službou, tedy číslem 155. Linka 112 je v ČR spravována hasiči, v případě ohrožení života nebo zdraví je tak efektivnější volat přímo 155. Aplikace vás navíc v případě, že se nacházíte na horách, spojí také s Horskou službou, nebo u vody s Vodní záchrannou službou ČČK. Aplikace tak činí na základě GPS polohy automaticky, rozpozná, kde se volající nachází, a podle potřeby kontaktuje nejen ZZS, ale i HS či VZS. Zároveň odešle GPS souřadnice a základní osobní i zdravotní údaje, které má uživatel vyplněné ve svém profilu. Navíc je upravená pro zrakově i sluchově postižené. Mnoho z informací, které potřebuje operátor záchranné služby, je tak pomocí aplikace přeneseno automaticky bez složitého vysvětlování.

Ukázkou přínosu je nejen přenesení polohy, ale nově i možnost navázání videohovoru přímo z místa události. Snažíme se posouvat pořád dál a naším cílem je, aby lidé aplikaci vnímali nejen jako pomoc v nouzi, ale také nástroj, díky kterému se mohou nouzovým situacím vyhnout. Aplikace obsahuje interaktivní návod první pomoci, Lokátor, který uživatele navede k nejbližší pohotovosti či pohotovostní lékárně, a nejobsáhlejší seznam automatizovaných externích defibrilátorů v ČR. Minulý rok jsme spustili možnost videohovoru, díky kterému se dispečeři mají možnost podívat na místo nehody a zhodnotit tak situaci před vysláním posádky. Jako velmi účinný se ukázal také systém varovných upozornění, který je během dvou minut schopen odeslat sdělení související s ohrožením života či zdraví všem registrovaným uživatelům. Využíváme ho nyní například pro informování o aktuálních covidových opatřeních. 

Jak aplikaci vnímají členové záchranných složek?  

Řekl bych, že velmi pozitivně. Spousta záchranářů aplikaci aktivně doporučuje a propaguje. Myslím, že ta spolupráce funguje skvěle především proto, že aplikace byla vyvinuta, a i nadále se vyvíjí, především spoluprací s krajskými záchrankami. Snažíme se s nimi veškeré kroky konzultovat tak, aby jim aplikace práci usnadňovala, protože jsou to oni, kdo potom zachraňuje životy. Technologie by jim k tomu měla pomáhat, ne jim překážet. 

Použil jste Záchranku v nějaké nouzové situaci, ať už pro sebe ne pro někoho dalšího? 

Ano, aplikaci jsem párkrát naostro použil. Naposledy u dopravní nehody. 

Utkvěla vám v paměti nějaká záchranná akce, ve které aplikace Záchranka sehrála rozhodující roli? 

Například v červenci letošního roku zasahovala Horská služba v Krušných horách na základě tzv. předavíza z aplikace. To znamená, že jim přišlo na dispečink pouze jméno, GPS poloha a telefonní číslo volajícího. ZZS v Ústí n. Labem informace neměla, protože se na číslo nemohli dovolat. Ze stejného důvodu na tom byla podobně i Horská služba. GPS souřadnice odkazovaly na skalní lokalitu u obce Ostrov v CHKO Labské pískovce. Jedná se o oblast těsně sousedící s Německem, kde je problém se signálem častým jevem. Horoslužebníci z Tisé vyrazili na místo víceméně na slepo – nevěděli, co se stalo. Díky přesným GPS souřadnicím ihned našli příslušné místo a tam zdravou ženu a zraněného muže. Muž lezl na tamní skalní věž, spadl a zranil si při pádu oba kotníky. Nebyl schopen chůze. Záchranáři z Tisé ho ošetřili a pomocí nosítek ho transportovali až do blízkosti jejich terénního auta. Muž byl potom předán do péče ZZS Ústí n. Labem. Skvělá ukázka spolupráce všech složek – aplikace, chlapů z Horské služby a ZZS. V této oblasti nebyl signál, ale aplikaci stačil kratičký moment, kdy zachytila aspoň „jednu čárku“, aby odeslala předavízo. Takových příběhů je ale za těch pět let mnohem více.   

TIP: Nezapomeň si stáhnout Záchranku do mobilu, více informací najdeš na www.zachranka.app

Všiml jsem si, že jste právě vydali video o novém modulu aplikace – Horská služba. Co všechno v modulu uživatelé aplikace najdou? 

V novém rozšířeném modulu Horské služby uživatelé najdou tlačítko přivolání pomoci, kterým kontaktují přímo dispečink Horské služby. Po stisku tlačítka se HS samozřejmě odesílá informace o poloze a údaje uložené v profilu volajícího. Také je zde tlačítko „Nemohu mluvit“, ve kterém si uživatelé zvolí druh zranění/nouzové situace, které jim znemožňují komunikaci hlasem. V modulu najdou také ucelené informace o lavinách, výstrahy a upozornění vydaná oficiálně Horskou službou v dané oblasti. Také jsou zde odkazy např. na Desatero Horské služby. A samozřejmě Elektronickou knihu túr, která navazuje na klasické papírové knihy z horských chat. 

Zaujala mě funkce Elektronické knihy túr. Jaký si myslíte, že bude mít úspěch? Jsou dnešní turisté tak ukáznění, jak byli naši rodiče či prarodiče? 

Elektronická kniha túr není úplná novinka, už více než rok funguje u našich sousedů na Slovensku. Od nich máme pozitivní zpětnou vazbu a tato funkcionalita se jim velmi osvědčila. Za dobu, co tam funguje, už slovenští horští záchranáři evidovali více než 1 600 zadaných túr. Věříme, že se ji naučí využívat i turisté v našich horách. 

Bude mít Elektronická kniha túr i nějakou kontrolu proti zapomenutí nahlášení, že jsem v bezpečí? Mám na mysli například situaci, kdy za cíl túry uvedu horskou chatu, ale když na ni v pořádku dorazím a náhodou zapomenu na telefon, tak aby se pak nespustila pátrací nebo záchranná akce HS. 

Elektronická kniha túr umožní uživatelům naplánovat si trasu výletu, konkrétní cíle, které chtějí zdolat, a zadat předpokládanou časovou náročnost. Lze také zadat členy skupiny a kontakty na osoby blízké. V nastaveném čase aplikace vyzve uživatele, aby potvrdil, zda v pořádku dorazil do cíle. Pokud dá uživatel zpětnou vazbu o dosažení cíle, aplikace záznam o túře odstraní. V případě, že na výzvu nereaguje on, členové skupiny nebo jeho blízcí, dojde k automatickému kontaktování Horské služby v dané oblasti. Ve varovných upozorněních se nově objeví oblast Horská služba, díky které budou moci uživatelé dostávat notifikace s aktuálními horskými výstrahami. Pokud bude využita Elektronická kniha túr, notifikace z oblasti hor se zapnou automaticky. V platnosti nadále zůstává, že aplikace nebude kontinuálně sledovat polohu uživatele.  

Plánujete v budoucnu Záchranku rozšířit o nějaké další funkce? 

Plánů pro vylepšení a expanzi je spousta a bude trvat ještě hodně dlouho, než jich dosáhneme. Stále máme kam růst. Ani v momentě, kdy bude mít aplikaci staženou každý obyvatel ČR, nekončíme. Rádi bychom dostali aplikaci do tlačítkových telefonů a zpřístupnili ji tak více seniorům. Dále taky pracujeme na tom, aby šlo aplikaci ovládat hlasem v případě, že z nějakého důvodu nebude volající schopen ovládat telefon dotykem. Aplikace jako taková nikdy nebude “hotová” tak, že bychom na ní už nemuseli pracovat. Je to hlavně proto, že ji musíme neustále upravovat a přizpůsobovat všem typům telefonů a operačních systémů – ty se stále mění a my na to musíme reagovat. Proto uživatelům aplikace vždy zdůrazňujeme, že si ji mají pravidelně aktualizovat, aby byla vždy připravena k použití. Pružně také reagujeme na veškeré technologické novinky a snažíme se je do Záchranky dostat tak, aby pomáhaly v nouzi.  

FILIP MALEŇÁK
Při studiu na Vysokém učení technickém v Brně vymyslel aplikaci, která měla jediný cíl – lokalizovat pacienta volajícího na tísňovou linku tak, aby ho záchranáři co nejrychleji našli a ošetřili. Ze studentského projektu vyvinul nástroj, který efektivním a technologicky revolučním způsobem přivolá první pomoc. Jeho aplikaci Záchranka už využívají zdravotnické záchranné služby a horské služby v České republice, Rakousku, Maďarsku a na slovenských horách. Ve volném čase se věnuje hlavně sportu – triatlonu, plavání, lyžování a skialpinismu. Ve svém okolí je považován za vizionáře a nezdolného optimistu.