S čím vyrazit na Big Wall – DAWN WALL?

Na lezení v takové stěně potřebujete i patřičné vybavení. A to nás ve Světě outdooru zajímá. Vytvořili jsme na základě posezení s Adamem Ondrou takový seznam vybavení, který by vám mohl pomoci se nabalit na 3. opakování.

Adamova jediná skoba

Proto jsme s Adamem probrali a povídali si o vybavení, které ve stěně Dawn Wallu používal a jaké má s ním zkušenosti. Některé rady a tipy nás opravdu překvapily nebo nás pobavily.

Absurdním faktem bylo například Adamovo první (vůbec první a taky zatím jediné) zatlučení skoby. Takže svoji vůbec první skobu Adam zatloukl až v této kilometrové stěně. Z lezecké pozice si na 16. délce zatloukl pod slaněním do spáry na krajíček Black Diamond jedničku, aby mohl délku secvičit. V ostrém pokusu však musela skoba pryč. Zavazela mu v klíčovém chytu!

DAWN WALL

Dawn Wall 5.14d, Dawn Wall v roce 1970 za pomoci technického lezení (hákování) přelezl za 28 dní Warren Harding. V roce 2015 ji poprvé volně za 19 dní a po předchozích několika letech nacvičování přelezli Tommy Caldwell a Kevin Jorgeson.

Vybavení od paty k hlavě

Začněme tedy vybavením v obráceném pořadí.

Lezečky

S Adamem jsme se shodli, že lezečky jsou opravdu kusem vybavení, které přímo ovlivňuje sportovní či lezecký výkon. To ony jsou v přímém styku se skálou se stupy. Takže na nich opravdu záleží. Adam měl s sebou do Ameriky 6 párů lezeček. Speciální model, který vyvinul Tommy Caldwell a které nesou i jeho jméno La Sportiva TC Pro, si vzal Adam na 17 hodin trvající přelez cesty The Nose. Tam se mu mimo jiné podařilo vylézt všechny délky kromě dvou volně. Boty jsou podle něj výborné na lezení spár a spárek. Jsou dostatečně tvrdé a při vkládání do trhlin a spár noha tak netrpí a vy se můžete spolehnout na to, že dobře stojíte a chvíli to i vydržíte

Pro vlastní přelez si na rozdíl od Tommyho Caldwella vybral a šáhnul po lezečkách La Sportiva Katana Lace. Ty mu vyhovovaly nejvíce. Do ostrých pokusů si dokonce kvůli miniaturním stupům lepičku přiřezával žiletkou a dobrušoval smirkovým papírem. Až tak bylo důležité, aby boty dobře držely. Jeden pár mu dokonce spadnul ze stěny. Dole je pak našel. Poznal je jistě. Měl na nich napsáno „STOJÍ“. A s těmi pak přelezl nejtěžší délku.

Oblečení

Prim hrála péřovka. Bez ní by to snad nešlo. Přes den se dalo být v tričku ve kterém mimo jiné leze nejraději. Nerad bundy ani mikiny. Do nejtěžších délek jedině v triku. Adamovi se osvědčily lezecké džíny. Něco vydrží, a když se založí do spáry, tak drží. Nemusíme dodávat, že Adama obléká italská Montura. Takže oblečení má kromě ochranné funkce i funkci psychickou. „Musím se cítit dobře“, dodává Adam.
Jo a ve stěně bylo o dost tepleji než dole v údolí. Přes den se skála tak nahřála, že ani přes noc nevychladla.
„A taky jsi pozoroval, když jsi lezl na El Capa, že ze spár vyloženě sálá teplo?“, zeptal se mě Adam.
„To už si moc nepamatuji, ale nezapomenu na zaklíněnou bílou žábu ve spáře kousek pod vrškem. Já měl tenkrát za to, že mám halucinace“, odpověděl jsem.

Sedák

Black Diamond Chaos. Normálně Adam preferuje nízkou hmotnost a je to vyložený gramař. Nic nenechává náhodě. Šetří na hmotnosti, kde se dá. Na závody u sedáku uřezává všechna poutka. Na sportovky si po amputaci nechává u sedáku poutka pouze dvě. Na skalky má Black Diamond Solution.

Do velké stěny se však rozhodnul pro malinko větší komfort při delším sezení a ani počet poutek nijak neredukoval. Udávaná hmotnost sedáku Chaos je 360 g. Jistič samozřejmě pro dlouhé hodiny na štandu používal sedačku Bosun´s chair.

TIP: Jaký je Adam typ lezce? Věděli jste to? Tak vám prozradím, že Adam je „horňák“. Cvaká si karabiny do materiálových poutek se shora. Jedná se o jediný spolehlivý způsob jak rozdělit lezce do nějaké kategorie.

Podílíš se na vývoji lezeckého vybavení? Jestli ano, tak jakého?

Adam velice úzce spolupracuje s italským výrobcem outdoorové a lezecké obuvi se značkou La Sportiva. Před tím, než se dostane lezečka na pulty, dostává Adam několik kusů na testy a své poznatky a dojmy sděluje italským vývojářům.

Máš třeba vyrobené lezečky přesně na tvou nohu?

Ne, používám lezečky standardní produkce. Žádné úpravy. Lezečka funguje jako celek a mohlo by se stát, že úpravou na přání nebo podle mých požadavků by se změnilo něco na úplně jiném místě boty.

Expresky

Normálně na skály mám rád ty expresky se silným popruhem. Lépe se cvakají a samozřejmě při nacvičování se za ně lépe chytá. Moje expresky LIVE WIRE na skalky jsou takové, které mají horní karabinu s keylockem, aby se nikde nezachytávaly a dobře se mi cvakali do jištění a spodní je s patentovanou západkou HOOD WIRE.
Do Yosemit jsme se však rozhodli pro maximální úsporu na váze a vzali to nejlehčí, co od Black Diamondu je. Používal jsem expresky s tenkou dyneemovou smyčkou.

Šroubovací karabiny

Jestli se ptáš na karabiny Magnetron od Black Diamondu, tak ty používám na skalkách. Mám u nich rád to, že se sami zajistí a minimalizuješ tak riziko otevřené anebo nezajištěné karabiny. Do velké stěny jsou však malinko těžší, a tak jsme sáhli po klasických šroubovačkách.

Jistítko

Klasicky používám Petzl GriGri, ale v Americe tomu bylo jinak. Jistič mě celou dobu jistil Black Diamond ATC kyblíkem. A to z jednoduchého důvodu. Aby mi dával při pádu prokluz. A to si myslím, že byla od Pavla opravdu oběť. Tolik hodin koncentrace při jištění kyblíkem, které vyžaduje tvoji neustálou koncentraci, je k neuvěření.

Lana

Z Česka jsme s sebou brali 1200 metrů statického lana Tendon o průměru 9 mm na zajištění ve stěně a na lezení 80 metrů a 2 x 60 metrů lana Tendon LOWE 9.7.
Pozn. Toto lano bylo testováno Světem outdooru
Jinak na skalky opět moc tlusté! Na sportovky používám a lezu na laně Tendon Master 8.9 a 9.1.

Jumary

Používali jsme jumary (blokanty) Black Diamond INDEX.
Žádný problém.

Haul Bag

Opět Black Diamond. Ten největší jsme však nebrali. Používali jsme ty menší a střední velikosti. Jinak do stěny na závěrečný výstup jsme měli 40 l vody. Samotná postel váží 12 kg a tropiko asi 8 kg. Dál jsem měl asi 10 kg jídla. Všechno k okamžité spotřebě nebo jenom na zalití horkou vodou.

Daisy chain

Nepoužívám. Neměl jsem.

Fify háčky a skyhooky

Taky jsem neměl.

Skoby

Skoby a další materiál jsme dostali v Salt Lake City na centrále Black Diamond během mezipřistání. Tam jsme se stavovali v sídle firmy, zalezli jsme si na místní stěně a taky poznali lezení v Little Cotton Woodu. Odtamtud jsme zase letecky pokračovali do San Franciska a pak dál do údolí.

Helma

Používám helmu Black Diamond. Samozřejmě zase tu nejlehčí. Model Vapor, který váží pouhých 186 gramů!
I když do ostrých pokusů jsem opět kvůli hmotnosti nechal na štandu i ji. Všechno se počítá!

Nemáš nějaké další tipy nebo vychytávky pro přelez takto těžké a dlouhé cesty?

Antihydral! Když si potřebuješ zajistit opravdu suché ruce, aby se ti nepotily, na noc si konečky prstů natřeš tímto krémem. Samozřejmě nesmíš mít období suchých rukou, to je pak kontraproduktivní a na „přesušených“ rukách ti pak nedrží máčo. Je to alchymie.

Dostal jsi od pana prezidenta gratulaci či pozvání na hrad?

Ne. Zatím ne.

Když ses dozvěděl o 1. volném přelezu cesty Dawn wallu, napadlo tě hned, že bys to zkusil také? Řekl sis hned: „Jedu tam!“?

Napadlo mě to o hodně dřív. Od prvního videa, které jsem viděl někdy v roce 2009, ale nechtěl jsem tam klukům lézt do zelí.

Plánuješ se vrátit do údolí?

Příště bych se rád pokusil o ON SIGHT přelez Salathé wall na El Capitana a možná i o přelezení cesty Dawn Wall pod 24 hodin. Všechno se však ještě uvidí.

Soukromá otázka: Čteš v Montaně Wattův komiks?

No jasně! V poslední Montaně jsem nestihnul zatím přečíst nic jiného než tvůj komiks. A díky moc za návrh na název narovnání cesty Robin Úd. Název Viagra jako přímá varianta této cesty se mi líbí!