Zajímavosti

Zajímá vás, co čtou některé naše české horolezecké hvězdy, co se jim stalo v jejich „kariéře“ inspirací a navždy zůstalo zakotveno v srdci? Můžete se to dozvědět právě dnes!

Možnosti přežití jsou dány obecně fyziologickými hranicemi našeho organismu. Výcvikem a tréninkem se můžeme těmto hranicím přiblížit, ale v žádném případě nejsme schopni je překročit. Je ovšem známo, že pokud si myslíme, že už nevydržíme a nemůžeme dál, máme pořád ještě značné rezervy. Schopnost přežít je o tom, znát možnosti lidského organismu obecně a možnosti vlastní.

Žebříky, lávky, řetězy, můstky. To vše je při průstupu rokle „Jánošíkove diery“ potřeba. Rokle je totiž místy pro turistu neprůstupná a skála je díky přítomnosti Hlbokého potoka často kluzká.

Výlet na nejvýše položené obec na Kyjovsku a následné stoupání na Babí Lom je zajímavým námětem, jak strávit příjemné odpoledne. Odměnou za krátký výšlap budou daleké výhledy – dokonce až na Pálavu.

Při tomto výletě se můžete těšit na krásné dílčí výhledy, které později vygradují v nádhernou podívanou z kamenné rozhledny.

Nahoru a dolů – tak bude vypadat naše dnešní putování. S notnou dávkou odvahy se vyšplháme na Břesteckou skálu, která nás za naši námahu odmění alespoň částečným výhledem, od mohutného sekvojovce budeme šlapat zase vzhůru, ale na závěr našeho putování půjdeme už jen dolů.

Dnešní výlet bude ve znamení několika století. Nejdříve navštívíme barokní hřbitov z 18. století, pak se na zřícenině hradu v čase vrátíme zpět do století třináctého a nádhernými bukovými lesy projdeme do století dvacátého – k mohutným pozůstatkům projektu Baťovy dálnice.

Dnešní poměrně krátká trasa bude pro někoho možná poněkud dobrodružná, protože její větší část povede cestami bez značení. Orientace v terénu ale není zas tak náročná, místy překvapí i pěkné výhledy a nakonec doputujeme k hradu, jehož největší zvláštností jsou unikátní stříšky s tzv. vlaštovčími ocasy, které nemají v českých zemích obdoby.

Ne vždy je chuť a nálada na dlouhý výlet, proto nabízíme odpočinkové putování, při kterém nás tak trochu bude „pronásledovat“ historie. Ať je to skála Kazatelna, kde v dávné minulosti prý kázali augustiniáni z kláštera od sv. Klimenta, či vrchol Hroby, kde se hledalo místo Metodějova posledního odpočinku.

Dnešní putování nás zavede do míst, kde na nás dýchne dávná minulost. Prohlédneme si kapli sv. Klimenta, základy středověkého kostela nebo se na zdejším poutním místě můžeme pokusit rozezvonit zvony sv. Gorazda. Překonání výškových rozdílů na trase není moc příjemné, ale na závěr výletu se za odměnu můžeme osvěžit ve vodní nádrži v blízkosti Osvětiman. Jídlo a pití si vezmeme sebou, v hlubokých lesích není možnost žádného občerstvení.

Trasa z Ostravice na Lysou by se dala nazvat jako pěší magistrála pro turisty a nebál bych se říct, že jde o nejčastěji chozených osm kilometrů v celé české části Beskyd. Jak na takové trase vypadá odpočívadlo?

Kamenná mohyla Ivančena se nachází na severním hřebeni nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd – Lysé hory. Mohyla vznikla v roce 1946 a má připomínat pět skautů, kteří byli popraveni nacisty za účast v protinacistickém odboji.

Co má Štramberská Trúba společného s Moravskoslezskými Beskydy, když do nich nespadá? Především to, že je na ně odtud krásný výhled a na výletech do zmíněného pohoří je „po cestě“.

Štrbské pleso je jedno z nejznámějších jezer na Slovensku. Může za to zasazení mezi tatranskými štíty, které lahodí oku, ale v této souvislosti má také skvělou výchozí pozici pro mnoho túr.

Hlavním úkolem vodní nádrže Šance je sice zásobovat pitnou vodou přilehlé okolí, ale mnoho turistů či cyklistů ji využívá jako jeden z cílů při svých výletech.