Zajímavosti

Na severních svazích beskydského Smrku se nacházejí Bučací vodopády také nazývané vodopády Bučacího potoka.

Sivý vrch se svým vzhledem tak trochu vymyká klasickému charakteru Západních Tater neboli Roháčů. Sněhobílá vápencová skála, která tvoří vrcholovou partii Sivého vrchu, kontrastuje s typickými žulovými stěnami Ostrého roháče nebo Baníkova.

Ostře zařezaná beskydská údolí jsou ideálním místem k zadržování vody. Svědčí o tom nádrž Šance, ale také menší Morávka, která není jen zásobárnou pitné vody, ale také východiskem pro mnoho túr a výletů.

Že máme v ČR mizernou legislativu, víme přece všichni. Kde se tedy vzala ta naprostá důvěra ve vyhlášky, které stanoví, co má obsahovat autolékárnička? Napadá mě: 1) lidská nezodpovědnost a zpohodlnělost, 2) neschopnost Čechů chtít a ocenit kvalitu.

Též Čertův kámen – skalní vyhlídka se stupy a zábradlím nad obcí Josefův Důl, odkud je krásný výhled do údolí řeky Kamenice a zároveň i na boční hráz Josefodolské přehrady.

Skalní vyhlídku pod Jírovým kopcem JV od Tanvaldu zpřístupnili tanvaldští turisté až v roce 1974, kdy vrchol skály zabezpečili zábradlím. Do té doby skalisko sloužilo horolezcům, což dokládá zajišťovací kruh, nalezený ve spodní části stěny.

Hora mezi Libercem a Frýdlantem ve Frýdlantském výběžku. Na vrcholu, v těsné blízkosti česko-polské hranice, stojí šest větrných elektráren a torzo bývalého větrného mlýna holandského typu.

Údajně nejhezčí pohled na město Tanvald je prý z Terezínky – z vyhlídkové plošiny s mohutnou podezdívkou ze žulových kvádrů. Najdeme ji asi 180 m nad Tanvaldem ve východní části Černostudničního hřbetu.

Mohutné skalní hradby v západní části Hejnického hřebene severně od Hejnic. Vrchol a severozápadní svahy jsou součástí stejnojmenné přírodní rezervace se zbytky původního lesa, na severovýchodním svahu je ve skalním výklenku umístěn tzv. Mützelův obrázek.

Méně známý vrchol Jizerských hor, po jehož úbočí (asi 70 m pod vrcholem) vede vrstevnicová Pavlova cesta, plná zajímavých vyhlídek. Snad právě proto se jí také říká Vyhlídková okružní cesta. A není ani příliš frekventovaná, zřejmě i z toho důvodu, že značná část trasy je bez turistického značení. Nebojte se – zabloudit nelze.

Potok, pramenící na SV svazích Holubníku, bývá také nazýván Černý Štolpich. Asi po 1 km poměrně klidného toku prudce spadá do hluboké skalnaté rokle mezi Ořešníkem a vyhlídkovým skaliskem Krásná Maří, kde v horní části soutěsky překonává skalní stěnu vysokou přibližně 30 metrů.

Zdolat skalnatý štít Ořešníku (800 m) určitě stojí za trochu námahy a potu při výstupu. Vždyť Ořešník bývá také často nazýván králem jizerskohorských vyhlídek. Kdo se vyšplhá pod jeho vrchol, nemá ještě vyhráno.

Pokud v Plzni nejdete na fotbal, na hokej nebo na pivo, neznamená to, že už nemáte co dělat. I v okolí západočeské metropole se najde spousta zajímavých cílů a nemusíte být zdatný turista, abyste jich dosáhli. Jedním z pěkných míst je rozhledna na vrchu Sylván, který se nachází nedaleko plzeňských městských čtvrtí Vinice a Lochotín.

Největší a nejhlubší pleso slovenské části Tater. I tak by se dalo nazvat dílo přírody, které kdysi dávno vymodelovaly ledovce v Mengusovské dolině pod Koprovským štítem.

Belianská jeskyně je jedna z mála zpřístupněných jeskyní v celých Tatrách. Je paradoxem, že Slovensko je jeskyňářským královstvím, ale jen zlomek z něj je zpřístupněn veřejnosti.