Zajímavosti

Nedaleko Volar se nachází kruhový rondel jedenácti menhirů. Není původní, menhiry zde byly instalovány teprve v roce 2007. Mají však zajímavý příběh.

Vyhlašování Piolets d´Or nedávno skončilo, ale další horolezecký rok už je v plném proudu a Poláci Janusz Gołąb, Marcin Tomaszewski a Michał Król se svým projektem určitě budou patřit mezi to nejzajímavější, co letošní sezóna přinese. Podaří se jim prostoupit panenským jihozápadním pilířem Annapurny IV (7525 m)?

Hřebenová červeně značená turistická magistrála vede po státní hranici s Polskem nebo v její těsné blízkosti a spojuje západní a východní Krkonoše.

Efektní a fotogenický asi 16 m vysoký vodopád naleznete v zalesněném údolí na Huťském potoce při modře značené turistické cestě z Rokytnice nad Jizerou na Dvoračky.

Vyhlídkové místo na hraně Pančavské jámy jižně od Labské boudy. Téměř kolmá skalní stěna spadá hluboko do Labského dolu.

Novou dominantou Botanické zahrady v Praze – Troji je od září 2014 kovová rozhledna, jejímž autorem je Čestmír Suška.

Jednu z nejstarších vyhlídkových staveb najdeme v Praze 5 – Košířích.

Branická skála je nejvýchodnější část výběžků Českého krasu a právě zde se nachází malá rozhledna, lépe řečeno vyhlídka.

V sobotu 9. května 2015 se v Děčíně uskuteční další, již 16. ročník této adrenalinové akce, která je spolu se svým doprovodným program ojedinělou a největší akcí svého druhu pro širokou veřejnost v České republice.

Velký Beškovský vrch je v rámci CHKO Kokořínsko největším kopcovitým útvarem co do rozlohy a délky hřebene (měřit se s ním může snad jen Vlhošť).

Významná křižovatka turistických cest leží cca 4 km severně od Bedřichova. Lokalita Nová Louka vznikla pravděpodobně v roce 1630, kdy tady za třicetileté války vykáceli les pro dřevo určené pro výstavbu Liberce a Jablonce a z paseky už natrvalo zůstala louka.

V okolí Horních Albeřic se od počátku 19. století dobýval vápenec v několika povrchových lomech, surovina se tu hned zpracovávala ve vápenkách.

Známá turistická bouda je vzdálená 8 km východně od Harrachova a půl km jižně od česko-polské hranice.

Hemrovy skály, pojmenované podle někdejšího majitele blízkého statku, tvoří asi 100 m dlouhý skalní hřeben táhnoucí se od Butovické planiny až k silnici pod Novou vsí.

Mohutný skalní ostroh, který je z jihu a západu chráněn strmým srázem, na severu padá do mělčího údolí sevřené se sousedními Hemrovými skalami a na severozápadě přechází v Butovickou planinu, táhnoucí se až k Děvínu nad Vltavou, si lidé vybrali za své sídlo již v pravěku, o čemž svědčí významné archeologické nálezy.