Zajímavosti

Z údolí Ostravice do údolí Čeladenky a zpátky vede putování, při kterém takřka nevyjdeme z lesa. Tajemná zákoutí, zajímavé pohledy (či spíše průhledy) na beskydské vrcholy, ale také stoupání a klesání – to všechno nás čeká na trase, která alespoň v první části nepatří k příliš frekventovaným.

Hora Smrk (1276 m) je nejvyšším místem v oblasti. Ať se na ni podíváte z kterékoliv strany, budí respekt. Spolu s Malým Smrkem a okrajovými vrcholy (Smrček, Malý Smrček, Skalka, Šance, Samorostlý, Trojačka) tvoří typický masiv Moravskoslezských Beskyd modelovaný vrstevnatým godulským pískovcem. Výstup je namáhavý, dá se to ale zvládnout. Od Horní Čeladné nám stoupání přišlo o něco milosrdnější – jde se lesem a ten „krpál“ není tolik vidět. Cesta od Ostravice je jasná – dobře je znát, kolik výškových metrů stále zbývá…

Nenáročný výlet nás zavede do míst, která za druhé světové války bývala útočištěm partyzánů. Poznáme nejen partyzánské chodníčky, ale i hezkou valašskou architekturu a pěkné kouty beskydské přírody.

Potok Kněhyně pramení pod Martiňákem a v Prostřední Bečvě ústí do Dolní (Rožnovské) Bečvy. Seznámíme se s jeho dolní částí a pak vystoupíme za nádhernými výhledy na hojně navštěvovaný hřeben v oblasti Pusteven a jako po galerii půjdeme ve svazích zalesněných kopců, ze kterých stékají do Kněhyně drobné potůčky. Výstup je náročnější (převýšení 549 m), ale podívaná skvělá!

Tak trochu zvláštní kombinace turistických značek, že? Napsali jste nám nějaký vtipný komentář? Tak se podívejte, jestli jste nevyhráli jednu z mnoha cen.

Náročné putování nás seznámí nejen s rázovitým podhůřím Radhošťské hornatiny (právě ze severní strany je pohled na její panorama nejpůsobivější), především s rozlehlou obcí Čeladnou a Trojanovicemi, ale zavede nás i na hojně navštěvovanou část hřebene od Pusteven ke Kněhyni. Nejvíc výškových metrů nám ušetří sedačková lanovka na Pustevny, i tak nás ale nějaký ten kopec ještě čeká.

Hora Radhošť není nejvyšší v Beskydech, rozhodně však patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější vrcholy. Stala se symbolem slovanství a češství, místem opředeným pověstmi a také jednou z prvních turisticky využívaných lokalit u nás. Putování na Radhošť bývá většinou spojeno i s návštěvou nedalekých Pusteven s pozoruhodným souborem staveb v lidovém stylu.

Město na Valašsku s naším nejslavnějším skansenem je cílovým místem túry, při níž zdoláme i horu Radhošť – čeká nás 710 m převýšení, ale také spousta nádherných dojmů.

Slovo „skansen“ pochází ze Švédska. Park a první muzeum lidových staveb založil A. I. Hazelius r. 1891 ve Stockholmu na místě hradeb (šancí), kterým se švédsky říká „skansen“. Hradby byly vždy bariérou mezi dvěma světy. Jinak se žilo na venkově než za městskými hradbami, rozdíl byl mezi životem na hradě a v podhradí. Dnešní skanseny se snaží uchovat minulé prostředí pro příští generace – nejen v unikátních stavbách, ale i ukázkou života v nich. Tak také dnes vidíme skansen v Rožnově pod Radhoštěm. Jako bychom se ocitali v pohádce, která přechází z generace na generaci. Nádherný svět, kde snad dokážeme zpomalit i čas…

Nejvyšší bod Veřovických vrchů Velký Javorník je oblíbeným cílem především návštěvníků Frenštátu pod Radhoštěm. My sem vystoupáme z hezkého údolí Jičínky – po zdolání převýšení 540 m nám přijde vhod občerstvení v pohostinné turistické chatě.

Putovat po hřebeni Veřovických vrchů – to na jednu stranu znamená zdolat pár namáhavějších kopců, na druhé straně nás ale potěší několik nádherných dalekých výhledů. Tato západní část Moravskoslezských Beskyd mezi Frenštátskou brázdou a údolím Rožnovské Bečvy, oddělená sedlem Pindula od Radhošťské hornatiny, je navštěvovaná především ve své nejvýchodnější části, kde leží i nejvyšší místo Velký Javorník. Nás čeká klidné putování – ovšem i bez možnosti občerstvení na trase.

Centrem Radhošťských Beskyd je bezesporu Frenštát pod Radhoštěm, historické, ale i průmyslové město při soutoku Lomné a Bystrého potoka s Lubinou. Leží ve sníženině (401 m), která odděluje hlavní beskydské hřebeny od Štramberské vrchoviny a skupiny Ondřejníku. Mělo vždy štěstí na slavné rodáky, osobnosti, které proslavily Frenštát nejen u nás, ale prakticky po celém světě. Je to město příjemné, úpravné, které bychom při návštěvě Beskyd rozhodně neměli vynechat. Náš okruh seznamuje nejen s památkami historického jádra, ale i s pozoruhodnými místy v blízkém okolí. Je nenáročný, ideální jako polodenní výlet pro méně zdatné turisty i rodiny s dětmi.

Pozoruhodnou součástí kulturního dědictví, kterou jsme převzali po našich předcích, jsou kostely. V okolí Nového Jičína je hned několik takových, které patří do „zlatého fondu“ Pobeskydí. Tato trasa spojuje tři z nich; navíc nás seznámí s dalšími půvabnými kouty mezi městy Nový Jičín a Štramberk, které jsou častými cíly výletů místních obyvatel i turistů. Pokud se na cestu vydáme za horkého letního počasí, doporučujeme přibalit do batohu i plavky.

Málokdo kromě místních obyvatel ví, že město Valašské Meziříčí vzniklo spojením dvou původně samostatných celků – města Meziříčí a městečka Krásno. Stalo se to v době historicky nedávné, v r. 1923. Od té doby se používá dnešní název, i když označení Valašské se občas objevuje už v 18. století. I přes četné válečné pohromy si město uchovalo starobylý ráz; jeho historické jádro bylo vyhlášeno památkovou zónou. Stojí zato projít se po jeho ulicích a seznámit se s nejvýznamnějšími památkami.

Majestátní hřeben Ondřejníku, nejvyšší část Štramberské vrchoviny, bývá v pověstech často spojován s legendárním zbojníkem Ondrášem a poklady, které tu ukryl. Od konce 19. století se tato zalesněná, místy skalnatá skupina stala cílem turistických výletů; bylo to jedno z prvních míst, kam vedly značené turistické cesty. Na Ondřejník se dá vystoupit z několika stran, nejčastěji užívaná a relativně nejpohodlnější cesta však vede z Frýdlantu nad Ostravicí.