Zajímavosti

Na západ od Telče leží půvabná krajina, postupně se zvedající až k vrcholu nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny Javořice. Je to oblast rozlehlých lesů, velkých rybníků, žulových balvanů i vzácných kulturních památek. Některá z nejhezčích míst spojuje i tato trasa. Je na ní několik stoupání, jako obtížnější můžeme označit jen výstup ke hradu Štamberku. Většinou půjdeme po dobře schůdných cestách a pěšinách, v samotném závěru po silnici. O naše žaludky se postará několik příjemných hospůdek, takže se zásobami v batohu to nemusíme přehánět.

Velice kvalitní mrákotínská žula nás provází nejen při následujících kilometrech – např. známý monolit na nádvoří Pražského hradu pochází z lomu, který je vpravo od silnice z Mrákotína do Studené. Podíváme se i na pověstmi opředená romantická místa včetně ve skalách ukrytých zbytků hradu Štamberka, především pak vystoupíme na nejvyšší z kopců Českomoravské vrchoviny Javořici (837 m). Putování není obtížné, trochu se zadýcháme jen při krátkém strmém stoupání na Štamberk, výstup na Javořici je poměrně povlovný.

Čtyřikrát překročíme „hranici“ mezi Čechami a Moravou na výletě, který spojuje řadu zajímavých cílů. Horní Dubenky jsou na Moravě, před Svatou Kateřinou vstoupíme do Čech, za ní zpátky na Moravu, Horní Ves je v Čechách a v romantickém údolíčku Švábovského potoka se opět vracíme na Moravu. Jihlávku a Horní Ves spojuje železniční trať, můžeme tedy i různě kombinovat nástupní místa výletu, případně putování rozdělit do dvou částí. V úvodu nás čeká strmější stoupání po svazích Lísku (759 m), jinak to je cesta pohodlná.

Pestrá trasa s mnoha dalekými výhledy. Seznámíme se s četnými památkami v Třešti, vydáme se ke hradu Roštejnu a zastavíme se u pramene Moravské Dyje. Poměrně dlouhý výlet lze zkrátit a z Hodic se vrátit vlakem.

U hradu Roštejna začíná rozlehlý komplex lesů, které se táhnou mnoho kilometrů k jihozápadu až za Javořici. Můžeme se jimi toulat od rána do večera a když ještě výlet spojíme se sběrem lesních plodů, budeme se se západem slunce vracet rozhodně spokojeni. Naše trasa je určena spíše zdatnějším chodcům, můžeme si ji však asi o třetinu zkrátit a z Nové Vsi dojet autobusem. Mnoho zajímavého nabízejí i výchozí a cílové místo.

Rozmanitá trasa, v první části je to jakási hra na „dobývání“ hradu Roštejna – juká na nás z nejrůznějších pozic a my si to přibližování pěkně vychutnáme. Následující část, to jsou především lesy a rybníky, v závěru vyhlížíme telčské dominanty. Pokud by se nám vzdálenost zdála příliš velká, lze výšlap kombinovat s dopravou autobusem.

Nádhernou polohou mezi třemi rybníky a obrovským množstvím kulturně historických památek nemá město Telč v našich zemích obdoby. Po zásluze bylo jeho jádro v r. 1992 zapsáno Organizací spojených národů pro školství, vědu a kulturu UNESCO do seznamu světového dědictví. Tímto zápisem uznalo mezinárodní společenství výjimečnou kulturní hodnotu této památky a prohlásilo ji za součást kulturního dědictví národů světa, v jejichž zájmu se tato památka těší ochraně. Náš prohlídkový okruh spojuje všechny významné objekty a zajímavá místa ve městě. Je to jen jedna z možností, jak se s bohatstvím Telče seznámit.

Ostravice, Morávka, Skaličník, Baščice, Bystrý potok, vodní nádrž Baška – je to samá voda, chtělo by se říci. Však také následující výlet měl by být jasným důkazem, že z okresního města Frýdku-Místku to máme sice kousek do beskydských hor, ale chceme-li se trochu osvěžit po zdolávání kopců, máme na dosah ruky mokrý živel. A bude-li opravdu hodně slunečný letní den, pak si odpustíme i ty následující kilometry a klidně zůstaneme u vody – zdejší přehrada patří jako rekreační místo k nejoblíbenějším…Pro cyklisty je výlet příjemnou projížďkou, krátký terénní úsek kolem vrchu Strážnice objedeme po silničce zleva, jsou to značené cyklotrasy č. 6003 a 6004. Protože trasa vede po silničkách, není pro lyžaře vhodná.

Bohem i lidmi zapomenutý je kraj při česko-polské hranici mezi Velkou Čantoryjí a Jahodnou. Je to oblast divokých, obtížně dostupných lesů, lišejníkem porostlých balvanů, mokřin a hlubokých údolí potoků, oblast klidu a ticha, kde můžete z úkrytu pozorovat hrátky srnek a jelenů a vysoko na obloze majestátní let dravých ptáků. Zejména druhá, horská část trasy nenabízí možnosti občerstvení, proto radíme vzít vlastní zásoby. Trasa je poměrně dlouhá a díky značnému převýšení i fyzicky náročná, proto ji doporučujeme hlavně zdatným a zkušeným turistům.Pro cyklisty a lyžaře není výlet vhodný.

Slezské Beskydy na českém území končí (nebo začínají) severně od Bukovce nad místem, kde řeka Olše vstupuje na naše státní území. Je to kraj nekonečného klidu a pohody, romantických výhledů, půvabných horských luk s rozptýlenými samotami, hlubokých lesů i horských potoků, stékajících zprudka kamenitými koryty. Právě do těchto míst míří tato trasa, na které si užijeme dostatek stoupání i klesání, aniž bychom však při tom museli mít pocit, že „vypustíme duši“. Pro cyklisty a lyžaře výlet nedoporučujeme.

Vrch na hřebeni Slezských Beskyd, opředený mnoha pověstmi, je sám o sobě prvotřídním cílem, následující hřebenové putování pak dalším úžasným zážitkem. Túra je náročná, lze ji však podle chuti zkrátit. Na kole se sice dostaneme na Velkou Čantoryji, sjíždět ale v žádném případě nelze! Také další hřebenovka není pro kolo vůbec vhodná. Zdatnější jezdci by to mohli zkusit od Beskydského sedla. Na lyžích, pokud přežijeme sešup z Velké Čantoryje (je to drsné i s běžkami v ruce), nám to dál bude připadat až idylické. Od Velkého Stožku to už idylka není, opět se to vylepší za rozcestím s červenou.

Prudké stoupání, lýtka v ohni, kýbly potu a vysoké nároky na vůli, to všechno definuje tenhle kopec v Jeseníkách.

Do nejvýchodnějších míst naší republiky se vypravíme romantickou cestou přes pověstmi opředený vrch – zastavíme se v půvabné vsi Hrčava a odbočíme i k trojmezí, kde se stýkají hranice Česka, Slovenska a Polska.Cyklistům radíme vynechat vrchol Gírové a výlet absolvovat po cy­klotrase č. 6080 – do Hrčavy a přes Bukovec silnicí zpět do Jablunkova. Pro lyžaře přesně naopak – nejhezčím úsekem je cesta od Komorovského Gruně přes Gírovou do Mostů u Jablunkova. Od Polanky po značce to je ovšem nesjízdné!

Jednou z mála technických vymožeností, které nám při poznávání Beskyd ušetří obtížný výstup k vrcholům, je sedačková lanová dráha z Oldřichovic na Javorový. Během několika minut překonáme 500 m výškového rozdílu a zůstanou nám tak síly pro další kilometry. Pod dolní stanicí lanovky je prostorné parkoviště, k němuž se můžeme na konci výletu zase vrátit. Na trase je několik turistických chat s celoročním provozem, takže zásoby jídla a pití můžeme tentokrát oželet. Pro cyklisty se nabízí pěkná varianta s vynecháním lanovky, jet z Podgrúně údolní silničkou po cyklotrase č. 6201 až k chatě Javorový a stejnou cestou sjet zpět k rozcestí Tyra-Pod Ostrým, odsud vystoupat po některé z lesních silnic na rozcestí u Kalužného a pokračovat po cyklotrase č. 6083 do Podgrúně. Pro lyžaře výlet doporučujeme bez úprav.

Zajímavá obec Komorní Lhotka, malebné údolí Řeky, nejznámější z beskydských dřevěných kostelíků v Gutech, úpravná obec Smilovice – jedno příjemné překvapení za druhým nás čeká při následujícím přepestrém výletu. Poznáme při něm jak hezké kopce, tak zajímavá místa na jejich úpatí. Překvapením možná bude i spousta hezkých nových domků, moderních vilek, pohodově na nás zapůsobí i vlídná atmosféra všech těchto sídel. Cesta vede většinou po značených cyklotrasách (č. 6083, 6150, 56 a dálkové Beskydsko-karpatské magistrále) nepříjemný sjezd po žluté značce se dá nahradit, bez značení pokračovat vrstevnicovou cestou do horní části Řeky. Na lyžích výlet nedoporučujeme.