Zajímavosti

Pozoruhodné seskupení několika betonových pevností, součástí našeho opevnění ze 30. let 20. stol., objevíme kousek od silnice z Chomutova k hraničnímu přechodu. Krátkou nenáročnou vycházku výhradně po neznačených cestách si zpestříme odbočkou k místům, kde stával hrad Hausberk.

Krásné jsou liduprázdné náhorní planiny při česko-německé hranice v centrální části Krušných hor, krásná jsou i hluboká, skalnatá údolí s divokými horskými potoky, která z nich sestupují směrem k civilizaci. Putování těmito místy patří k zážitkům, na které se dlouho vzpomíná. Zdevastovaná krajina podkrušnohorských pánví zůstává daleko pod námi, zdejší krajina si na mnoha místech uchovává přirozený ráz s rozsáhlými rašeliništi i zbytky původních porostů, s mohutnými skalisky, malebnými horskými rybníky i podstatně mladšími údolními přehradami, s citem zasazenými do přírodního rámce. Cesta je poměrně dlouhá (lze ji však podle potřeby zkrátit), ale nepříliš náročná, po většinu času půjdeme z kopce.

Obec Místo je známá hlavně díky blízkosti hradu Hasištejna – a přece si zaslouží speciální pozornost. Může za to její neobvykle bohatá sochařská výzdoba. Je to dáno i tím, že se sem stěhovala řada plastik z obcí, zanikajících při expanzi hnědouhelných dolů. Potěší nás i kousek hezké přírody, lidová architektura a pěkné výhledy.

Divokým romantickým údolím Prunéřovského potoka procházela ve středověku důležitá obchodní cesta ze Saska přes Krušné hory na Kralupy u Chomutova a dále do Čech. Její bezpečí střežil hrad Hasištejn, největší a nejvýznamnější panské sídlo v popisované oblasti, které se dosud zachovalo v impozantní podobě. Cesta, kterou k němu zamíříme, je pohodlná a fyzicky nenáročná. Vede téměř stále údolím podél toku Prunéřovského potoka s řadou velmi malebných míst. Zadýcháme se jen při krátkém výstupu od vody k hradu, dál už pak půjdeme opět z kopce.

Červeně značená krušnohorská magistrála, procházející od západu k východu prakticky po celé délce hor, spojuje velmi zajímavá a turisticky atraktivními místa. Po její části vede i tato trasa. Je to cesta velmi pohodlná, vede po dobře schůdných cestách a silničkách a je ideální nejen pro pěší turistiku, ale zejména pro jízdu na kole. Nečekají nás žádná výraznější stoupání, i když půjdeme pestrým a členitým terénem. Na výlet se mohou bez problémů vydat i motoristé, kteří zaparkují v Měděnci a z Nové Vsi se do výchozího místa vrátí vlakem. Po dlouhé kilometry půjdeme jen volnou přírodou, mimo obce a osady, proto bychom neměli zapomenout na vlastní zásoby.

Během tohoto výletu sice na vrchol Klínovce (1244 m) nevystoupíme, nicméně krále těchto hor se jistě sluší alespoň pozdravit – jeho dominantu si prohlížíme z mnoha úhlů. Délkou to je putování náročnější, nahlédneme-li do jízdního řádu, můžeme si pomoci třeba přejezdem vlakem mezi Kovářskou a Měděncem. Z větší části se pohybujeme po silnici či zpevněných komunikacích.

Podle pověsti již ve 12. stol. stála na staré Solné stezce u přechodu přes hraniční potok Polava hospoda, později tu pracoval hamr, nazývaný Weypert (původní majitel se jmenoval Wicberth), postupně tu vznikla osada hutníků a horníků. V r. 1617 se Vejprty staly svobodným horním městem, které se v novějších dobách proslavilo puškařstvím. Z pohraničního města se vydáme malebnou krajinou do romantického údolí Černé vody, dále vzhůru k neméně zajímavému městečku Kovářská, které za svůj název vděčí pro změnu rozvinutému řemeslu kovářskému…

To, že v Perštejnu, objevíme hotel nazvaný Meran, není náhoda – obec, malebně schoulená v horském údolí u Hučivého a Malodolského potoka, vyhledávaná turisty i hosty z nedalekých lázeňských center, se svěžím klimatem, bývala často srovnávána právě s italským Meranem. Vydejme se tedy z Perštejna do hor – čeká nás pěkná krajina, supervýhledy i výstup, který nám dá pořádně zabrat.

K nejpůsobivějším lokalitám nad levým břehem Ohře patří přírodní park Stráž, vyhlášený v r. 1979 na ploše 17 km2. Vyskytují se tady četné chráněné stromy a zajímaví plazi. Projdeme půvabnými kouty – z údolí Pekelského potoka vystoupáme za pěknou vyhlídkou a zdoláme i vrch Nebesa se zříceninou hradu Himlštejna.

Krásná, romantická je krajina krušnohorského podhůří v okolí Stráže nad Ohří, bohužel přizdobená poněkud smutnými „pomníky“ v podobě zpustošených kulturních památek. Budeme muset zapojit fantazii, abychom si dokázali představit např. majestátní Horní Hrad – Haunštejn – v plné kráse, v jaké se nacházel ještě po 2. světové válce, dřív než padl za obět nezájmu a vandalství. Nádherná příroda a skvělé výhledy nám však všechno vynahradí. V první části trasy budeme většinou stoupat, ve střední to s námi „půjde z kopce“, zatímco v závěru si vychutnáme pohodlnou cestu údolím Ohře. Jídlo a pití si tentokrát brát s sebou nemusíme, na trase nás čeká několik restaurací.

Malebné město Klášterec nad Ohří se slavnou tradicí výroby porcelánu, půvabná zákoutí při řece Ohři i dvě romantické hradní zříceniny – to je lákavá nabídka výletu, který můžeme rozdělit i do dvou částí. Okružní naučná stezka, po jejíž trase částečně putování vedeme, v době přípravy průvodce se v terénu hodně ztrácela, my si ale poradíme i bez „červených psaníček“…

  Již 25. 8. 2012 se protrhne startovací páska Yesenického maratonu a půlmaratonu. Přijďte zkusit tradiční maratonskou trať 42,195 km v maratonsky netradičním prostředí Jeseníků.

V Petrovicích se nacházíme v nejvýchodnějším cípu Krušných hor. Za Nakléřovským průsmykem se již rozrostírá Děčínská pahorkatina. Nabízí se nám zde výlet naplněnými dalekými výhledy, až se při tom dech tají. Nic náročného, po silnici, silničkách i pevné cestě, je to vhodné i jako krátká vyjížďka na kole.

Jedno z největších klasických vojenských střetnutí, jaké kdy Čechy zažily, se odehrálo v r. 1813 na úpatí Krušných hor, v prostoru mezi Nakléřovem a Přestanovem. Šlo vlastně o bitvy dvě, které se odehrály v rozmezí dvaceti dnů téměř na stejném místě a v nichž proti sobě stála stejná vojska – na jedné straně francouzská armáda císaře Napoleona, na druhé pak spojenecká armáda Rakušanů, Rusů a Prusů. V obou případech utrpěli Francouzi porážku, která předznamenala pozdější Napoleonovu prohru v Bitvě národů u Lipska. Krvavá vojenská střetnutí pod Krušnými horami si vyžádala desetitísíce mrtvých, desítky zpustošených vsí a osad a další obrovské hmotné škody. Na rozhodujících místech bojů byly později vystavěny pomníky, které spojuje naučná stezka. Tu také z větší části sleduje naše trasa.

S přírodním parkem Východní Krušné hory  se můžeme seznámit cestou z Komáří hůrky do Cínovce. Tentokrát se po jeho území vydáme na druhou stranu, k Telnici. Je to nenáročná, v první části možná trochu jednotvárná trasa, která zprvu vede odlesněnou horskou plání s častými výhledy, později pak stále dolů pěkným údolím Telnického potoka kolem lyžařského areálu v Zadní Telnici.