Zdraví

Zastavení krvácení, vytvoření dlahy, transport raněných, hypotermický balíček, resuscitace… Tak, ruku na srdce, věděli byste si rady? Já už bych si po kurzu outdoorové první pomoci Horal od organizace ZDrSEM v případě nouze poradila.

Na horách daleko od civilizace může i podvrtnutý kotník znament problém. Jak zadlahovat zraněnou nohu nebo ruku? Nechte si poradit odborníkem, jak a z čeho vytvořit improvizovanou dlahu na cestách.

Omrzlina je chladový úraz. Je to termické poškození tkáně, které se může rozvinout za určitých okolností při vystavení organismu teplotám pod bodem mrazu. Nejčastěji omrzají periferní oblasti těla: prsty u rukou a nohou, popřípadě nos a uši.

I když děláme všechno proto, abychom záchranku volat nemuseli, vyplatí se být na nenadálé situace připraven. Je lepší záchranářům udat GPS polohu nebo jméno skály, kde zraněný leží? Kdy vyráží k případu sanitka a kdy vrtulník? Může nám v nouzi pomoct i mobilní aplikace? Naše dorazy zodpovídala MUDr. Jana Kubalová, která má uvedenou problematiku víc než jen v pracovní náplni.

  Nohy těžknou, hlava bolí, sotva vám dech stačí. Chodit ve vysokých nadmořských výškách je nejen nepříjemné, ale může být i životu nebezpečné. Pokud nemáte na dovolené dostatek času, můžete začít s aklimatizací i doma.

Léto je tu, chystáme si trekové boty a vyrážíme na hory. Někteří z nás pro letošek plánují nějaký delší trek nebo třeba exotiku mimo evropský kontinent. Co se týče zdraví na cestách, je příprava polovinou úspěchu, proto vám poradíme, jak se na možné zdravotní komplikace mimo civilizaci připravit, jak sbalit lékárničku nebo kde sehnat léky jinak dostupné jen na předpis.

Dvě mladé slečny si vyrazily z francouzského Grenoblu na horskou procházku do masívu Vercors. Jen tak, bez zkušeností, pořádné mapy a s falešnou naivitou bezpečí. Dvouhodinová procházka se poněkud zvrtla a stala se dvoudenní noční můrou pro obě zůčastněné. Zdárný příklad toho, jak by se nikdy nemělo do hor cestovat!

Dřív se zaškrcovalo, zaškrcovalo se dokonce hodně a metoda „dočasné zaškrcovadlo“ opravdu existovala, dnes je tomu však jinak. Různé zaškrcovací techniky mají půvab při hromadných neštěstích, ale v běžné první pomoci jednotlivci už se jedná o téměř přežitou techniku, která by měla být až opravdu tím posledním řešením.

Myslíte si, že se Vás první pomoc netýká? Z čeho usuzujete, že zbytečně neriskujete, myslíte, že horolezec, crossový motorkář nebo skejťák riskují více? No, možná ano, ale mají většinou odpovídající vybavení, zkušenosti a u všech závodů stojí sanitka, která jim profesionální pomoc poskytne do pár minut.

Téměř na každém kurzu první pomoci zazní otázka, zda při podezření na otravu houbami pomáhá mléko. Mě samotného mrzí jen to, že nevím, na základě čeho tento mýtus vzniknul.

Dlahování je mé oblíbené téma, a to už jen proto, že za dobu, co se první pomoci věnuji, prodělalo obrovskou změnu.

No, tváří se to tak nějak logicky, navíc Dr. Jandera byl téměř vždy zabírán uvnitř Thomayerovy nemocnice. Tento mýtus jsme se rozhodli uveřejnit po množství otázek na samotnou funkci ZZS, ať už se jedná o rozmístění, posádky nebo organizaci výjezdů jako takovou.

Všichni mají potřebu hrát si na malé chemiky, avšak základy chemie už dávno zapomněli… Po zadání dotazu „první pomoc poleptání“ do Google, vás hned druhý odkaz konfrontuje s touto „neutralizační ptákovinou“.

Možná za to může Alexandre Dumas se svými Mušketýry. V těchto knihách a filmech přeci často slýcháme, že kordem jest nutno hrudník vlevo propíchnouti, aby srdce protivníkovo rázem zhaslo. Jenže ono až tak vlevo není.

Dnes si vezmeme na paškál hoaxy dva. Jeden tvrdí, že silné kašlání pomáhá při akutním infarktu myokardu a umí zabránit srdeční fibrilaci, ten druhý povznáší do nebes pití teplé vody, coby prevenci rakoviny a oběhových chorob.