Zdraví

Podchlazení neboli hypotermie. Od nepříjemného pocitu, kdy je člověku „zima“, se můžeme dostat až do stavu, který výrazně ohrožuje život. Jak pomoct podchlazenému člověku a co je hypotermický balíček?

Asi každý z nás někdy slyšel o plánování výletů, risk managementu nebo domácí přípravě. Otázkou je, kdo to skutečně dělá. Nevyrážíme raději do hor jen tak na blind? Chystáte se doma? Plánujete? Mějte na paměti, že nehodám se dá velmi často předcházet vhodnou přípravou.

Výhled z vrcholu hory patří k největším lákadlům, které táhne desítky lidí k výstupům na vysoké hory naší planety. Kromě zimy a fyzické námahy číhá v těchto nehostinných podmínkách nebezpečí méně zjevné, ale o to více nebezpečné – vysokohorská nemoc.

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na setkání s jinak běžně se vyskytující látkou (pyl, potraviny, zvířata, plísně…). Pravděpodobnost setkání s alergikem v divočině je poměrně vysoká, neboť výskyt alergických reakcí v populaci stoupá.

Horké letní počasí nám na horách dokáže znepříjemnit život. Jaká je první pomoc při dehydrataci, úžehu či úpalu? A jak jim předcházet?

Jak je to s přivoláním pomoci v horském prostředí? Co můžeme použít a jak je to se signálem? Rozdíl je hned v několika bodech. Pamatujte, že dobrá příprava před akcí vám může usnadnit řešení krizové situace v terénu.

Izotermická fólie by neměla chybět v žádné lékárničce. Kromě prevence proti podchlazení- kolik dalších způsobů použití dokážete vyjmenovat?

„Dobrý den, máme tady horolezce po pádu ze skály, je v bezvědomí, pravděpodobně s poraněnou páteří, dýchá…“. Voláme záchrannou službu, sdělujeme polohu, ošetřujeme raněného. Nanečisto. Během týdenního kurzu outdoorové první pomoci na Vysočině je to jedna z mnoha simulací, se kterými se kdokoli z nás může reálně v terénu potkat. Uměl by sis poradit?

S některými zdravotními komplikacemi v horách si dokážeme poradit snadněji než s jinými. Někdy nezbývá než držet palce, že horská služba bude dostupná a dokáže danou osobu rychle přepravit do zdravotnického zařízení. Pojďme se podívat, jak rozpoznat infarkt a mrtvici a co v takovém případě dělat.

Fenomén posledních měsíců tzv. chladová termogeneze, chcete-li otužování anebo vystavování se chladu je velmi starou záležitost, kterou používali již naši předkové pro posílení imunity či posílení ducha. I pan T. G. Masaryk při svých projevech veřejně hlásal „tužme se!“

V minulém čísle jsme si ukázali, jak správně reagovat při podezření na mrtvici a bolesti na hrudi. Tentokrát se zaměříme na další dvě onemocnění, kterými mohou někteří účastníci výletů do hor a mimo civilizaci trpět, a sice cukrovku a epilepsii. Přestože tato onemocnění při správné péči rozhodně neznamenají outdoorovou „stopku“, mohou nastat situace, kdy včasná první pomoc zachrání nejen vaši výpravu, ale hlavně to nejcennější…

Víte, která je nejčastější stížnost na bolest? Hádáte správně. Bolest bříška. Ať jde o malého prcka nebo dospěláka, na bolest břicha si stěžujeme často. Dalo by se říct, že když nás trápí tak často, není z toho třeba dělat velkou vědu. Opak je pravdou.

Pokud chodíte do hor, pravděpodobně jste o aplikaci Záchranka do vašeho chytrého telefonu již slyšeli a možná ji máte i nainstalovanou. Zajímá vás, co stálo za jejím vznikem a jak naplňuje očekávání svého zakladatele nebo záchranářů? Mladého vizionáře jsme se na tyto a další otázky zeptali v následujícím rozhovoru.

Kinesiotaping neboli lidově tejpování pomocí barevných pásek se těší čím dál větší oblibě. Jaké má funkce a jak se naučit tejpy lepit?

K úrazu hlavy může dojít i při sportu či outdoorových aktivitách. Jak rozpoznat závažné příznaky a poskytnout první pomoc?