Metodika

Na ledovci můžeme pozorovat řadu tvarů a jevů. Pro horolezectví hrají z nich největší roli ledovcové trhliny.

Při plánování jsme si stanovili odhadem dobu trvání túry. Z tohoto odhadu a připočtené časové rezervy je potřeba stanovit čas odchodu z výchozího místa.

I když to není převažující rys vysokohorské turistiky, přesto se mohou a často i dostávají její aktéři i do lezeckých míst, kde budou nuceni použít jištění. Pro tuto činnost musí být turisté vybaveni, a především musí svoji výbavu umět náležitě používat.

Základním a převažujícím způsobem pohybu v horách je chůze. Ovšem terén v horách je oproti běžnému prostředí, které člověk obývá, značně odlišný, proto není od věci si pár zvláštností chůze v horách připomenout.

Pojištění je v dnešní době naprostou nezbytností při jakékoliv činnosti, při které hrozí riziko úrazu. A nejde jenom o sport. I člověk, který vykonává profesi ve které má nějakou zodpovědnost, má sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu, pro případ, že by se něco stalo. Dnes se ale zaměříme na cestovní pojištění, které je pro nás, lyžaře a potažmo samozřejmě i snowboardisty stěžejní.

Tento způsob jištění spočívá ve spojení lezců lanem, přičemž lezci současně vykonávají postup vpřed. Toto jištění má pak ještě varianty, a to podle toho, zda je vykonáváno s postupovými mezijištěními, nebo zda je bez postupových mezijištění.

Fixní lano je takové lano, které je minimálně za svůj horní konec pevně ukotveno k jistícímu bodu v terénu (počet ukotvení může být i větší, než jen jeden).

Někdy též nazývané postranní jištění. Historický způsob jištění. Nejčastěji se provádí v kombinaci s dolním jištěním.

Horní jištění může být realizováno různými způsoby. Pro všechny způsoby je však společné, že od lezce vede lano nahoru, tedy lezec se nemusí obávat pádu.

Při dolním jištění lanem si lezec buduje postupová jištění odzdola nahoru, a při lezení od něj vede lano dolů. Do postupových jištění připíná karabiny, a skrz ně vede své lano.

Jistící pomůcka Grigri patří do skupiny tzv. poloautomatických jistících pomůcek. Brzdný účinek na lano vykonává v určitých situacích mechanismus, který je v pomůcce zabudován.

Pohyb na ledovci není většinou fyzicky namáhavý s porovnáním s jinými horolezeckými terény, jedná se většinou o obyčejnou chůzi. Ale co se objektivního nebezpečí týká, je pohyb po ledovci jeden z nejhorších. S trochou nadsázky jej lze přirovnat k ruské ruletě.

Chceme-li dosáhnout při akci v horách vysoké míry bezpečnosti, je nutná pečlivá příprava. A jakákoliv příprava nutně vyžaduje mít plán. Základem každého plánu musí být strategické rozhodnutí; musíme si zvolit cíl.

Pokud nejsme jištěni lanem, je brzdění jediný způsob, jak zastavit pád na sněhu. Ale i při jištění lanem se brždění provádí, aby se aspoň zmenšil následný záchytný náraz do lana.

Sníh je značně proměnlivá hmota, a od toho se odvíjí postup po něm. Zcela jinak musíme stoupat v závějích měkkého prašanu, a úplně zcela něco jiného je postup po tvrdém firnu. Podoba sněhu má zásadní vliv na způsob našeho postupu a na výběr použité adekvátní výzbroje.