Chystáte se na dálkový trek? Rádi byste příště stačili svým trénovanějším parťákům? Nebo „jen“ chcete, aby pro vás ťapání po kopcích bylo jednodušší? Mám pro vás několik dobrých tipů, jak patřičně zocelit své tělo.
S jakýmkoli pohybem v horách je neodmyslitelně spojeno umění orientace. A i když se zrovna za experta v navigaci nepovažujete, znát pár základních pravidel a dovedností není rozhodně na škodu. Podle Murphyho zákonů dojdou v GPS baterky zrovna v momentě, kdy lije jako z konve, netušíte, kterým směrem je chata a došla poslední tabulka čokolády. V tu chvíli přicházejí na řadu těžce nemoderní orientační pomůcky, a to mapa a kompas, respektive buzola. K nim přidejme ještě nadmíru praktickou plánovací fólii (tzv. Planzeiger) a jde se na věc.
V době navigací, chytrých telefonů a všudypřítomného internetu má klasická mapa a buzola při výpravách hor pořád svoje místo v batohu. Mapa a buzola nejsou na elektřinu. Fungují za každého počasí a jsou takřka nerozbitné. Přesto vyžadují víc než vyťukat do klávesnice svou polohu nebo cílovou destinaci. Při práci s mapou je dobré znát několik základních pravidel a ty si prakticky osvojit. Ukažme si některé z nich.
Jak funguje GPS? Základní funkce GPS: trasový bod a trasa. Jak přenést do mapy geografické souřadnice a souřadnice UTM UPS? Podle čeho GPS vybírat? A je třeba mít GPS nebo stačí chytrý telefon? Odpovědi najdete v následujícím článku!
Chceme-li si při jakékoli akci v horách říct, že jsme pro svou bezpečnost udělali maximum, je nutná pečlivá příprava a plánování. Jakými pravidly se při plánování horské túry řídit, abyste při setmění nebyli teprve v polovině trasy?
I v době satelitních navigačních systémů, chytrých telefonů a podrobných satelitních snímků má buzola stále své místo ve výbavě, se kterou vyrážíme na výlety do přírody. A není to jen proto, že ukáže směr bez pohybu a nevyžaduje přísun energie. Víte jak orientaci v terénu ovlivňuje inklinace, deklinace a magnetická porucha? Znáte možnosti moderních buzol?
O satelitní navigaci už slyšel každý, využívá ji většina, ale s jistou nepřesností v určení polohy počítá málokdo. Potíže nejsou časté, ale existují. Pokrok se však nezastavil, a tak s rostoucími možnostmi využití většího počtu satelitních navigačních systémů vzrůstá i přesnost. Už zdaleka totiž není jen systém GPS.
Dnes jsem se byl venku proběhnout a krátce poté co jsem nazul kecky a vyrazil se přihnala bouřka. I když jak se to vezme přihnala. Ona se ta zlověstná kupovitá oblačnost nad domem motala už nějakou chvíli, ale možnost rychlého úkrytu mi poskytla dostatek odvahy abych vyrazil. Takže ve finále jsem pouze pořádně promokl bez nějaké zásadnější újmy. Ne vždy máte takový komfort.
Taky se vám stalo, že jste si naplánovali túru a v reálu byli otroky svého harmonogramu nebo naopak, byli doma zbytečně brzo? Pro účel co nejpřesnějšího odhadu slouží pomůcka, které se říká „Naismithovo pravidlo“.
To rozhodně ne, ale čím dál častěji se objevují aplikace, které jsou hodně vymakané, co se orientace v terénu týče. Jednu takovou nedávno vypustil do světa Rakouský alpský svaz (OEAV) a to zdarma ke stažení v obou nejrozšířenějších platformách (Android a iOS). Co aplikace nabízí a kde ji můžete stáhnout?
Kompas je symbol cestovatelů, dobrodruhů a v neposlední řadě nadšenců do světa hor. Ne každý je však v „kompasologii“ zběhlý a možná s výběrem svého prvního kompasu pomůže tento krátký video manuál.
Pokud se nechcete spoléhat na ne vždy přesný lišejník či letokruhy, tak si osvojte orientační metodu pomocí ručičkových hodinek a slunce. Je 100 % přesná a dost jednoduchá.
Při plánování jsme si stanovili odhadem dobu trvání túry. Z tohoto odhadu a připočtené časové rezervy je potřeba stanovit čas odchodu z výchozího místa.
I když to není převažující rys vysokohorské turistiky, přesto se mohou a často i dostávají její aktéři i do lezeckých míst, kde budou nuceni použít jištění. Pro tuto činnost musí být turisté vybaveni, a především musí svoji výbavu umět náležitě používat.
Základním a převažujícím způsobem pohybu v horách je chůze. Ovšem terén v horách je oproti běžnému prostředí, které člověk obývá, značně odlišný, proto není od věci si pár zvláštností chůze v horách připomenout.