Česko

Neobyčejně členitá žulová skalní hradba se nachází na jižním svahu polské hory Szrenica (Jínonoš), která je dominantou západních Krkonoš.

Krásná vyhlídka, nebo také Čechova, se nachází asi 2 km od Peruce na lounsku, na kraji vyvýšeného hřebene zhruba ve výšce 330 m.

Patří mezi nejstarší a nejpamátnější stromy v České republice. Nachází se pod obcí Peruc na Lounsku.

Rozhledna Stradonka stojí na skalní plošině nad obcí Stradonice u Peruce na Lounsku (nezaměňovat se Stradonicemi na Berounsku, kde je též známé keltské oppidum).

Rozhledna, přístupná pro veřejnost od roku 2006, je v kombinaci s věží stožáru Českého telekomunikačního úřadu.

Nejvyšší vrchol Krušných hor 3,5 km JV od Božího Daru, jehož dominantou je 80 m vysoká telekomunikační věž a 17 m vysoká kamenná rozhledna (některé prameny uvádějí výšku až 24 m).

Město, vzdálené asi 11 km severně od Litvínova, leží při hranici s Německem, je tu hraniční přechod i pro osobní automobily.

Smrk (1127 m) zdá se být oblíbeným pojmenováním pro tuzemské hory. Z hlavy znám ještě ten v Jizerkách nebo Beskydech, ale ani jeden z nich nemá na vrcholu přírodní památku v podobě rašeliniště jako ten v Rychlebských horách.

Okruh kolem vrcholu Křemenáč (735 m) v Jeseníkách vás zavede do jeskyně Na Špičáku, ale také na vyhlídkovou věž Hemberg, ze které za dobrých podmínek uvidíte Zlatohorskou vrchovinu s dominantní Biskupskou kupou.

Jak už název napovídá, bude tady asi hodně zeleno, a taky že ano. V přírodní rezervaci „Džungle“ se dají nalézt porosty pralesovitého charakteru.

Na první pohled nenápadný vrchol Bradlo (600 m) v Hanušovické vrchovině je turisticky zajímavým cílem, a to především kvůli své vrcholové skalní vyhlídce, která láká také lezce.

Zhruba devět metrů vysoká skaliska na Kamenném vrchu (952 m) vybízejí k lákavému výstupu, který je při troše snahy navíc místy odměněn zajímavými výhledy do okolí Hrubého Jeseníku.

Nenápadný vrchol v Hrubém Jeseníku nemá ani závratnou nadmořskou výšku, ani neopakovatelné vrcholové výhledy. Zrovna tohle je ten případ výletu, kdy cesta údolím Černé Opavy je cíl.

I přes svoji výšku pouhých 967 metrů je Sokolí vrch významným vrcholem Rychlebských hor a to především kvůli své polohy a s tím spojenými výhledy do okolí. Vyšlápněte si na něj naučnou stezkou „Živá voda“.

Unikátní údolíčko v Rychlebských horách údajně opět začíná dostávat svému názvu a vracejí se do něj raci. Ověřte si toto tvrzení na vlastní pěst.