Česko

Které místo je v naší oblasti nejkrásnější ? Každý si najdeme svoji vlastní odpověď a dost možná, že nejeden „hlas“ získá právě čarovně krásný kout, ke kterému se vydáme. Nebudou nás provázet značené turistické cesty a s orientací možná budeme mít i trochu problémy. Určitě si vezmeme kvalitní obuv – sejdeme-li někde ze správné cesty a zamotáme se na stezičkách ve skalnatých stráních vysoko nad vodami Dalešické přehrady, přijde nám vhod.

Je jaderná energie bezpečná? Neškodí životnímu prostředí? Zkusme si sami najít odpověď a vydejme se přímo ke zdroji – do areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Nemusíme nakukovat přes zeď, vejdeme bránou – v informačním středisku (otevřeno celoročně 9–16 h) si sami uděláme obrázek o provozu a užitku takového kolosu, jakým „JED“ je. Ostatně při toulkách regionem se s touto značkou setkáme velice často – jaderná elektrárna přispívá mj. i na obnovu památek a archeologické průzkumy. Prohlídku areálu si zpestříme i nenáročnou vycházkou k romantické hradní zřícenině nad údolím Jihlavy.

Půvabné údolí Rouchovanky pod Hrotovicemi v sobě vedle přírodních krás skrývá i zajímavá archeologická tajemství – výzkum zaniklé vsi a tvrze Mstěnice i nedalekého hrádku je jedním z nejvýznamnějších projektů tohoto druhu v posledních letech.

Proti proudu i po proudu řeky, dotýkání i pohledy z výšky, romantická zákoutí, bizarní skaliska i chatové osady – to všechno nás čeká na náročném výletě, při kterém jako bychom objímali Oslavu…

Do škály romantických přírodních partiíí na Náměšťsku přispívá svou hřivnou i říčka Chvojnice, levý přítok Oslavy, která na svém dolním toku vytváří hluboké skalnaté údolí. Jméno dostala podle chvojnatých, tedy jehličnatých lesů. Pro putování za jejími půvaby je ideálním nástupním místem obec Kralice nad Oslavou. Trochu horší je tu už s rozhodováním, kde výlet ukončit. Ústí říčky u Senoradského mlýna je totiž dost vzdáleno trasám hromadné dopravy. Nedalekou Skřipinou sice projíždějí autobusy na Kralice, jejich frekvence je však velmi slabá a v odpoledních hodinách se odtud do výchozího místa výletu prakticky nedostaneme. Proto vám nabízíme okružní trasu, která je sice dost dlouhá, ale zmíněných obtíží nás ušetří. Je středně náročná, má několik prudších, i když jen krátkých stoupání; delší výstup nás čeká pouze od Pastýřky k Březníku. Případnou námahu nám bohatě vynahradí nádherná, místy ještě takřka panenská příroda i pozoruhodné památky. Doporučujeme přibalit nezbytnou zásobu jídla a pití, protože nejbližší osvěžovna na nás čeká až v Březníku.

Trochu křížem krážem a většinou místy, kam ani nevedou značené turistické cesty, vyrazíme na „autovýlet“ krajem, který nám chystá nejedno překvapení. Právě při cestě autem, kdy můžeme spolknout za den i více kilometrů, pochopíme, jak se kraj mezi řekami Jihlavou a Oslavou mění.

S novým rokem Správa Krkonošského národního parku zruší závoru na konci Špindlerova Mlýna, která sloužila k regulaci dopravy dále do hor směrem na Špindlerovu boudu. Důvodem tohoto opatření je úspora finančních nákladů. Zrušení závory však neruší omezení vjezdu motorových vozidel. Veřejnost může k dopravě do sedla využít především veřejnou dopravu. Nadále po komunikaci ve směru ke Špindlerově boudě mohou jezdit pouze vozidla s dokladem Správy KRNAP.

Nutnost úspor se dotkne od příštího roku také informačního centra Správy KRNAP v Obřím dole v Peci pod Sněžkou. Od 1. ledna i jeho dveře zůstanou zavřené.

Moravský kras je v myslích pevně spojen s propastí Macocha a krasovým jeskyněmi. Ale zdejší krajina nabízí  jiná lákadla. Co třeba starodávná huť dodávající na trh kamnové pláty a dělostřelecké koule?

Jeden ze skalních hradů Českého ráje byl vybudován na izolovaných pískovcových blocích o výšce kolem 15 metrů. Zkuste odhalit tajemství obyvatel Drábských světniček – budete první. Dodnes se totiž neví, kde je vlastně vytesal.  

Pohora.cz je sice věnovaná vrchům a Svatý kopeček nad Mikulovem je jen takový brdek, ale stejně si tady zaslouží své místo.  A nemůžou za to jen sakrální stavby na jeho vrcholu.

Hranice mezi Novohradskými horami a Novohradským podhůřím „líže“ severozápadní a severní úpatí Kraví hory. Není to nijak extra významný kopec. To ale neznamená, že by nebyl krásný. Co o něm vlastně víme?

  Obec Skryje se v obecním znaku chlubí trilobitem. Není to náhoda, okolí je oblíbenou paleontologickou lokalitou. A celé Křivoklátsko je stále místem s velmi silnou atmosférou. Co vlastně táhlo královské hlavy pomazané i dnešní turisty do těchto míst?

Branické skály dnes chráněné zákonem coby přírodní památka jsou opuštěným lomem dnes už působící „přirozeným“ dojmem. A když už půjdete okolo blízký areál jehož některé části jsou staré až 350 let.

  I kdyby Karel Hubáček nepostavit nic jiného, za Ještěd mu právem náleží místo na pomyslném architektonickém Olympu. Mimochodem, víte se na úbočí hory ještě pořád dají najít zajímavé trosky bobové dráhy?