Česko

Někdejší lázně Hory, známé pobytem Boženy Němcové, především pak Kozlovský kopec s turistickou chatou a obec Kozlov, kde řadu let pobýval Max Švabinský – to jsou atraktivní cíle výletu, kterým si přiblížíme půvabné okolí České Třebové.

Nenáročná trasa nás vede z okresního města Ústí nad Orlicí do Letohradu, mezi oběma sídelními celky je dobré autobusové a železniční spojení. Seznámíme se s proměnlivou scenérií údolí Tiché Orlice, potěšíme se hezkými výhledy do kraje, navštívíme zříceniny hradu Lanšperka.

Členitá a pestrá trasa s častým stoupáním a klesáním střídá hluboká údolí s místy skvělého výhledu, pole a louky s rozlehlými lesy. Poznáme řadu půvabně položených samot i malých vsí a především historicky zajímavou, pověstmi opředenou zříceninu hradu Žampach. Je třeba počítat s tím, že cesty a pěšiny mohou být místy blátivé.

Kamenný pomníček připomíná neobvyklou událost. Řezník vedl býka na porážku, ale němá tvář, snad v tušení neblahého konce, svého průvodce zabila. Místo U zabitého je známým turistickým rozcestím při cestě a silnici z Ústí nad Orlicí na Andrlův chlum.

Nejkratší turistická spojnice mezi významnými městy popisované oblasti – Litomyšlí a Českou Třebovou – vede přes hlavní zalesněný hřeben Českotřebovské vrchoviny. Čekají nás půvabná místa, z nichž některá se významně zapsala i do dějin naší kultury. Vystoupíme sice do nadmořské výšky přes 600 metrů, stoupání je však pozvolné.

Území při státní hranici s bývalým západním Německem se v poválečných letech výrazně změnila. Některé vsi a osady zůstaly po odchodu původních německých obyvatel prázdné a rychle pustly. Jejich likvidaci napomohlo i zřízení přísně střeženého hraničního pásma, v němž nesmělo zůstat nic, co by mohlo komplikovat vojenskou ostrahu. A tak z řady sídel zůstaly jen zarostlé pláně a – název. K některým takovým místům míří i tato trasa.

Nenáročné putování za zajímavou architekturou vrcholí v malebné obci Doubrava, kde v jednom ze statků bylo zřízeno soukromé národopisné muzeum.

„Z žáru a dýmu vznikla tato skála,“ říká Anaxagoras v Goethově Faustovi ve sporu s dalším antickým filosofem Thálesem. Slavní mužové v Goethově básni zastupovali dva protichůdné názory na vznik sopek. Plutonisté byli přesvědčeni o sopečném (vulkanickém) původu čedičových skal, neptunisté věřili, že všechny horniny (tedy i čedič) vznikly buď jako chemické sraženiny nebo jako mechanické usazeniny z vody. Předmětem debaty vedené na nejvyšší vědecké úrovni se stal i nenápadný kopec Komorní hůrka (503 m), o jehož prozkoumání se zasloužil právě slavný německý básník.

Lázeňské město obklopené a protkané zelení ani nechce konkurovat větším lázeňským sídlům – ponechává si svůj kolorit i více klidu, nezaostává ovšem v nabídce lázeňských služeb ani kulturního vyžití. Následující vycházka nás vede i po oblíbených trasách do nejbližšího okolí, lze ji různě upravit či zkrátit. Na omezeném prostoru nelze postihnout podrobně všechny zajímavosti – zájemce o hlubší poznání Františkových Lázní odkazujeme na místního průvodce Františkovy Lázně (autor Milan Černý, vyšlo r. 1996) nebo na odbornou a velice zajímavou publikaci Františkovy Lázně (autor Stanislav Macek).

Kdybychom měli rozhodnout, které místo v celé popisované oblasti označit jako nejzajímavější a turisticky nejvděčnější, dali bychom určitě hlas národní přírodní rezervaci Soos poblíž osady Hájek a železniční zastávky Nový Drahov. Na jeho území můžeme totiž pozorovat jevy, jaké nemají nikde u nás obdoby a které jsou pozůstatkem pradávné sopečné činnosti. Nejzajímavějšími místy prochází vzorně upravená a podrobnými informačními panely vybavená naučná stezka, na níž si místy budeme připadat jako v říši divů. Je to ideální typ pro pohodlný rodinný výlet.

Na věži hradu ve Skalné visíval kdysi zvonek, kterým se každý večer zvonilo, aby se poutníci, procházející zdejší divokou a lesnatou krajinou, mohli podle jeho zvuku orientovat. I když se do dnešních dob hodně změnilo, divoký ráz a hluboké, rozlehlé lesy má tento kraj, ležící v těsné blízkosti hranice s Německem, dodnes. Zvonek ve Skalné nám už na cestu nezazvoní a protože půjdeme v úvodní části po neznačených cestách, musíme se spolehnout na vlastní schopnosti a držet se podrobného popisu trasy.

V nejbližším okolí Františkových Lázní objevíme jednu z nejvýznačnějších archeologických lokalit západních Čech, budeme se moci vykoupat v hezkém rybníku a zastavit se na občerstvení v některém ze stylových pohostinských zařízení.

Krajina jižně od Skalné je na první pohled poněkud jednotvárná. Teprve když se rozhodneme ji podrobněji prozkoumat, objevíme řadu zajímavých míst, o které se rovným dílem postarala matka Příroda a šikovné ruce našich předků. Přírodní lokalitou první kategorie je bezesporu národní přírodní rezervace Soos, milovníci historické architektury a romantici vůbec zajásají při pohledu na hrady Skalná a Starý Rybník, srdce určitě pohladí obnovené objekty lidového stavitelství v Novém Drahově a Třebeni. Na trase se prakticky nesetkáme s žádným kopcem, cesty jsou (až na jediný úsek) pohodlné, nechybějí ani nezbytné osvěžovny.

Město Aš má bohatou a zajímavou historii, na památky je však poměrně skoupé. Řada starých domů byla zbořena po druhé světové válce. Za návštěvu však rozhodně stojí, stejně jako jeho přirozený strážce vrch Háj, jehož zalesněné temeno s rozhlednou a chatou se zvedá severovýchodně od města. Výstup k němu není zvlášť náročný, zadýcháme se snad jen v prvních stovkách metrů. Prohlídku města i jeho rekreačního zázemí bez problémů zvládneme za půl dne.

Chebsko a Ašsko bývalo ve středověku proslulé loupeživým způsobem života některých majitelů zdejších hradů. Ti využívali odlehlosti krajiny, přepadávali kupce i své šlechtické sousedy, loupili, zajímali, vymáhali výkupné a mnohdy i vraždili. Výjimkou nebyli ani Najperkové, jejichž hrad nad dnešní vsí Podhradí býval kdysi postrachem okolí. Dnes láká svou romantickou polohou na strmé skále nad údolím. Výlet do Podhradí bývá často spojován s výstupem na vrch Háj, dominantu Ašska. Oba cíle spojuje i naše trasa, která – přesto že vystoupá do výšky přes 750 metrů – nepatří mezi zvlášť náročné.