Česko

Znáte to, ruce vytahané jako orangutan a bolavé svaly. V zimě je na překližce narváno, ale co se dá dělat. Pak vyleze sluníčko a láká to ven, do skal. Proč ne, venku je jaro a z vršku skály je přece jen hezčí výhled než z překližky. Už jste to zkusili?

Běžkaři mívají sklon jezdit na „svoje“ hory, kde znají terén, ubytování i možnosti občerstvení. Což takhle vyrazit jednou jinam? Připravili jsme běžkařské pozvánky na troje naše hory s možnostmi buď plně využít strojově upravované trasy, nebo je naopak co nejvíc vynechat.

Bystřice nad Pernštejnem a okolí je stvořeno pro lidi vyhledávající samotu a klid. Oproti cyklisty zaplavené Šumavě a nebo turisticky přetíženému Lednicko-valtickému areálu tady mohou milovníci nerušené dovolené najít svůj ráj. Pokud patříte mezi ty, kteří se rádi celý den toulají krajinou bez davů lidí v zádech a milujete lokální historii a gastronomii, pak nasměřujte svoji cestu na Vysočinu!

Celé Jizerské hory jsou svými mírnými svahy a množstvím značených tras ideální pro běžkařské výlety. Pokud je znáte spíš od Bedřichova a kolem Šámalovy boudy, podívejte se s námi tentokrát na jejich východní cíp, do okolí osady Jizerka.

Mírná vrchovina na Vysočině skýtá v zimě spoustu možností vyjet na běžky. Je vhodná jak pro začínající běžkaře, kterým stačí ujet jen pár kilometrů do nejbližší restaurace, tak pro milovníky dlouhého skluzu v perfektně upravené stopě, pro které je 50 km denně příjemné proklouznutí.

Pásmo Krušných hor nabízí v celé své délce 130 km řadu příležitostí vyrazit na běžky. Nejznámější jsou oblasti kolem Božího Daru a s ním propojeného německého Oberwiesenthalu, kde najdeme i závodní tratě. I ve východní části Krušných hor ale najdeme zajímavá místa.

Pálava, jak se krátce označují Pavlovské vrchy a její bílá vápencová bradla s nejvyšším vrcholem Děvín (554 m.n.m), tvoří dominantu jižní Moravy. Určitě už jste mnohokrát jeli kolem. Tak proč se nezastavit?

Přemýšlela jsem, za čím lidé vlastně chodí do Jeseníků a jak by se daly některé zajímavé cíle nějak zobecnit. Těchto cílů je samozřejmě celá řada, ale dnes vás vezmu za jesenickými výhledy, které jsem navštívila v posledním roce. Myslím si totiž, že výhledy jsou jedním z tahounů pro všechny turisty nejen v Jeseníkách.

Chýnovská jeskyně představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech. Díky střídání barevných amfibolitů a vápenců její stěny hrají všemi barvami. Jedná se o první zpřístupněnou jeskyni na území dnešní České republiky.

Jeskynní systém s podzemními jezery a pozoruhodnou geologií se nachází na severu Čech v malebné krajině Podkrkonoší, v těsné blízkosti obce Bozkov u Semil. V nevelké čočce vápnitých dolomitů vznikl systém krasových chodeb, síní a dómů o několika úrovních a délce přes 1 kilometr. Lidem zůstávaly dlouho ukryty. Do prvních prostor Staré jeskyně pronikli až roku 1947 při těžbě kamene v malém lomu.

Postupujeme zvolna chodbami Sloupsko-šošůvských jeskyní a blížíme se ke Stupňovité propasti. Odtud, z jejího dna, je vstup do spodních pater Sloupko-šošůvských jeskyní, a hlavně na dno Nagelovy propasti. Už zdálky slyšíme temné hučení podzemního toku Sloupského potoka. Čím jsme blíž, tím je hukot silnější a na začátku sestupu do Stupňovité propasti už skoro není slyšet vlastního slova.

Velmi kontroverzní a megalomanský projekt, jež by nezvratně narušil českou krajinu a negativně ovlivnil řadu přírodních hodnot má i svou světlou stránku. Kromě propojení plavebních cest, využitelném pro ekologicky šetrnou dopravu, by z vytěžené zeminy mohla na jihu Moravy vzniknout nová pahorkatina.

Osada Třeboň je poprvé uváděna v roce 1262, v roce 1960 město získalo lázeňský statut.

Lesní železniční zastávka Kaproun, která leží na trase úzkokolejky mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí, získala v roce 2011 zvláštní cenu v každoroční soutěži o nejkrásnější nádraží u nás.

V blízkosti státní hranice s Rakouskem stojí osamocená budova – Lesní hotel Peršlák.