Česko

Vyhlídkové místo na hraně Pančavské jámy jižně od Labské boudy. Téměř kolmá skalní stěna spadá hluboko do Labského dolu.

Novou dominantou Botanické zahrady v Praze – Troji je od září 2014 kovová rozhledna, jejímž autorem je Čestmír Suška.

Jednu z nejstarších vyhlídkových staveb najdeme v Praze 5 – Košířích.

Branická skála je nejvýchodnější část výběžků Českého krasu a právě zde se nachází malá rozhledna, lépe řečeno vyhlídka.

Velký Beškovský vrch je v rámci CHKO Kokořínsko největším kopcovitým útvarem co do rozlohy a délky hřebene (měřit se s ním může snad jen Vlhošť).

Významná křižovatka turistických cest leží cca 4 km severně od Bedřichova. Lokalita Nová Louka vznikla pravděpodobně v roce 1630, kdy tady za třicetileté války vykáceli les pro dřevo určené pro výstavbu Liberce a Jablonce a z paseky už natrvalo zůstala louka.

V okolí Horních Albeřic se od počátku 19. století dobýval vápenec v několika povrchových lomech, surovina se tu hned zpracovávala ve vápenkách.

Známá turistická bouda je vzdálená 8 km východně od Harrachova a půl km jižně od česko-polské hranice.

Hemrovy skály, pojmenované podle někdejšího majitele blízkého statku, tvoří asi 100 m dlouhý skalní hřeben táhnoucí se od Butovické planiny až k silnici pod Novou vsí.

Mohutný skalní ostroh, který je z jihu a západu chráněn strmým srázem, na severu padá do mělčího údolí sevřené se sousedními Hemrovými skalami a na severozápadě přechází v Butovickou planinu, táhnoucí se až k Děvínu nad Vltavou, si lidé vybrali za své sídlo již v pravěku, o čemž svědčí významné archeologické nálezy.

Rozptýlené samoty na horské louce se vzácnou květenou na východním úbočí Světlého vrchu, založené v 17. století. Patří k nejstarším lučním enklávám vzniklým při Slezské stezce, která spojovala Čechy se Slezskem.

Hotel leží v I. zóně KRNAP v sedle mezi Luční horou a Zadní Planinou, kudy v minulosti vedla Stará slezská cesta, spojující Čechy se Slezskem. O zajímavost, co se okolí týče, tedy nouze rozhodně není.

Železná vyhlídková věž, připomínající tvarem raketu, byla zpřístupněna v roce 2008, její celková výška je 21,2 m a na ochoz ve výšce 18 m vede 68 schodů. Rozhledna, která je volně přístupná, nabízí výhled do Podkrkonoší, na Černou a Janskou horu a při dobré viditelnosti i na Broumovsko a Orlické hory.

Cesta údolím Bílého Labe je pojmenovaná po vrchlabském děkanovi Václavu Weberovi, předsedovi Rakouského krkonošského spolku a vyznavače turistiky.

Vrcholová žulová skaliska (polsky jsou to České kameny) v Hraničním hřebenu s balvanovými a suťovými poli severně od Špindlerova Mlýna.