Běžecké lyžování

Nebaví vás již jezdit do mnohdy přeplněných Jizerek? A tratě na Šumavě vám zas nepřipadají ideálně připravené a hladké? Vyzkoušejte běžkování v Německu. Představím vám několik oblastí, které se nacházejí nedaleko Železné Rudy a mám je osobně vyzkoušené.

Jen kousíček za Harrachovem a česko-polskou hranicí se v hlubokých lesích vine sto kilometrů překrásných běžkařských tras, z nichž asi polovina z nich je perfektně připravena i pro skatování. Z nejvyšších partií kolem lomu Stanisław se můžete kochat výhledy na Krkonošský hřeben, zatímco z plochého vrcholu Cicha Równia vykujuje mezi nízkými stromky Jizerský hřbet.

Norsko je právem považováno za jednu z nejlepších destinací pro zimní sporty. Ryzí severská příroda, skvěle upravené tratě a pohodová atmosféra láká jak milovníky běžeckého, tak sjezdového lyžování. Kdo jednou okusí, bude se vracet. Navíc aktuálně slabý kurz norské koruny dělá z této země cenově dostupnější destinaci.

Až napadne, určitě budete hledat inspiraci, kam vyrazit do bílé stopy. Jan Hocek, autor několika knih, má Česko i Slovensko zmapované jako málo kdo, a to hned z několika úhlů pohledu. Jedním z nich je také pohled běžkaře do zasněžené krajiny. Podívejte se na pár tipů, kam se letos v zimě vypravit.

Letošní mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě se muselo obejít bez škodlivých vosků s obsahem fluoru. Namazat správně bez fluoru se ale ukázalo tak trochu jako alchymie. Reprezentační servismani radí, jak namazat běžky „šetrněji“ k přírodě.

Kam v Českém lese na běžky nebo pěší túru? Seriál zimních výletů Běžky nebo pěšky přináší inspiraci na toulky po Českém lese za každých podmínek.

Běžky nebo pěšky je seriál zimních výletů v Plzeňském kraji, které lákají k návštěvě přírodních zajímavostí, ať už v zimě napadne sníh, nebo nikoli. Přesvědčte se, že Šumava má co nabídnout v každé roční době!

Dlouhá léta uzavřená Brdská vrchovina láká nedotknutou přírodou, svými hlubokými lesy i rozsáhlými vřesovišti k prozkoumávání. Inspiraci na výlety v Brdech v zimním období přináší seriál zimních výletů Běžky nebo pěšky.

Kungsleden neboli Královská cesta je dálková trasa v severním Švédsku dlouhá přibližně 440 km. Trasa vede mezi Abiskem na severu a Hemavanem na jihu. Jak vypadají tři týdny v zajetí sněhu a ledu s teplotami klesajícími i pod třicet stupňů?

Za dobrodružstvím není potřeba cestovat přes půl světa. Vydařenou zimní výpravu si můžete užít v českých i za pouhý víkend. Tak vzhůru do Krkonoš, Jeseníků, na Šumavu nebo třeba k sousedům na Velkou Fatru.

Příhraniční oblast nedaleko Harrachova na pomezí Krkonoš a Jizerek se stále častěji těší oblibě milovníků hor – v zimě sem díky jistotě sněhu míří běžkaři a v létě se po mírně zvlněné planině polských Jizerek prohání cyklisté i pěší výletníci. S asi 100 km profesionálně upravených tras jsou Jakuzsyce rájem pro běžkaře turisty i sportovněji laděné běžce na lyžích.

I v Beskydech si přijdou na své všechny typy běžkařů – ti, kteří upřednostňují svištění ve strojově upravených stopách, i pohodáři s batůžkem a svačinkou. Podobně jako v Jeseníkách, také zde je opravdu velké množství parádních běžkařských túr. Je-li nasněženo, pak co kopec, hřeben či hřebínek, to stopa. Upravená nebo jen vyšlapaná místními znalci. Pokud je sněhu méně, nevadí, v nejvyšších polohách to bude aspoň na běžky „kameňačky“. A kam v Beskydech vyrazit?

Že v našich malých horách nemáme ledovec? Ale ano, jeden by se našel – „moravským ledovcem“ bývá nazývána centrální část Jeseníků s nejvyšší horou Pradědem (1491 m). A ne nadarmo. Sníh se tu drží obvykle až do pozdního jara a zimní sportovci se tu vyřádí, i když už v údolí kvetou petrklíče. Podnebí v nejvyšších polohách Jeseníků je opravdu drsné – průměrná roční teplota nepřekročí 0,9 stupňů a vrchol Pradědu se řadí k nejvíce větrným místům republiky. Drsný kraj pro drsné běžkaře. Těm se tu totiž otevírá ráj hřebenovek s fantastickými výhledy a možnostmi.

Valašsko je nádherný kus Česka, jako stvořený pro nejrůznější outdoorové aktivity, běžky nevyjímaje. Na své si přijdou všechny typy běžkařů – ti, kteří upřednostňují svištění v upravených stopách, i ti, kteří decentním tempem brázdí hřebeny s dalekohledem a slivovicí v batohu. Vezměme to popořádku a vyberme ty největší běžkařské perly Valašska.

Cesty života jsou nevyzpytatelné, říkám si, když čekám na baru na nápoje. Nikdy bych neřekl, že se při běžkařském přejezdu Krušných hor ocitneme na plese dobrovolných hasičů v městečku kdesi uprostřed kopců. Vedle mě se kýve borec v uniformě, který má podle hvězdiček na ramenou hodnost přibližně generálmajora a snaží se napít ze tří panáků zelené najednou. Pomalu se otáčí, zaostří a povídá: „To čumíš, co?“ A má pravdu. To teda čumím.