Mladá běžkyně z Krkonoš byla ještě vloni na jaře mezi běžci zcela neznámá. Jakmile však začala závodit v terénu a na horách, vyhrává jeden běh za druhým. V následujícím rozhovoru se o Lucii dočtete něco více nejen o její běžecké kariéře a plánech.
Jak ses dostala k běhání v terénu?
Ke sportu jako takovému mam blízko už od mala. Jelikož má taťka firmu na výrobu lyží, tak jsem závodně lyžovala na sjezdovkách, ale moje letní příprava byla vždycky nulová, protože jsem neměla ráda kolo, běh, prostě snad žádný jiný pohyb než ten na lyžích. Je to přibližně dva roky zpátky, kdy jsem se dostala k běhání a začalo mě opravdu bavit. Bydlím v Krkonoších, takže hory a běh v terénu je mi nejbližší.
Prohlédněte si další fotografie k rozhovoru…
Byl loňský Slezský maraton Tvým prvním závodem tohoto typu? Jaký byl pocit tento náročný závod hned vyhrát?
Myslím, že jsem si nikdy neuměla představit, že bych běžela nějaké závody takhle těžké a dlouhé. Slezský maraton byl můj první takový závod a odstartoval moje nadšení pro tento typ závodů a běhů. Pro mě to bylo obrovské překvapení, protože jsem asi 3 dny před startem dobrala antibiotika na zánět ledvin, takže i když jsem si předtím párkrát představovala a přála si, abych se umístila třeba i na stupních vítězů, po této nemoci a ležení v posteli jsem tomu moc nadějí nedávala, ale ono se to podařilo, takže jsem byla hrozně šťastná.
Běžela jsi vloni a letos kromě Slezského maratonu a Nezmar Skymaratonu v Beskydech ještě jiný závod? Popř. jak ses umístila?
Běžela jsem například dva závody Českého poháru v běhu do vrchu, kde jsem se umístila jednou na 2. a jednou na 3. místě. Dále oblíbený Krkonošský půlmaratón, kde mam start asi 200 metrů od domu a letos jsem vyhrála a zlepšit si svůj čas z předchozího ročníku o 10 minut. Závodů bych tu mohla vyjmenovat ještě celkem dost, ale ten rok mě provázelo hodně nemocí nebo menších zranění, takže doufám, že další běžecká sezóna bude lepší, s větším počtem závodů a úspěchů.
Jak dlouho se již věnuješ skialpinismu? Jaké jsi měla největší úspěchy v závodech (umístění apod.). Máš ještě nějaké další oblíbené sporty, kterými doplňuješ svůj trénink?
Skialpinismu se věnuji přibližně 3 roky, ale letos byla konečně lepší zima, tak jsem si ho o něco víc užila a natrénovala. Jako juniorka jsem vyhrála Český pohár a MČR. V ženách jsem zatím byla 2x druhá v ČP a jednou 3. na MČR (v roce 2014 MČR nebylo z důvodu nedostatku sněhu). Nejvíce si ale zatím vážím vítězství závodu Bokami Západných Tatier – což je velmi známý třídenní závod dvojic na Slovensku. Je velmi náročný – každý den se absolvuje trať okolo 20 km s převýšením přes 2000 m. Byl to ale boj, protože holky ze Slovenska na nás po dvou dnech měly náskok víc jak 6 a půl minuty. Podařilo se nám to (společně s kamarádkou Péťou Volfovou) stáhnout až poslední den a vyhráli jsme o 15 vteřin.
V létě se ráda věnuju lezení po skálách. Kousek od sebe mam Adršpašské skály, takže pokud to jde, ráda trávím čas tam.
Kdy jsi začala běhat? Začala jsi běhat hned v terénu nebo trénuješ i na dráze či ve městě někde na asfaltu?
Běhám asi 2 roky a rovnou v terénu, moc jiných možností kolem sebe ani nemám. Když mám nějaké rovinatější, ale o to rychlejší tréninky, běhám normálně po silnicích. Letos plánujeme zařadit do tréninků i dráhu, tak se na to taky moc těším, bude to příjemná změna.
Jak často trénuješ a kdo Tě trénuje? Sestavuješ si svoje tréninky sama?
Trénuji přibližně 5x – 6x týdně, ale to se samozřejmě odvíjí od pocitů a zdraví. Někdy je to míň, občas ale i víc. Od začátku mě trénuje skvělá trenérka a úžasná žena – Jaroslava Grohová. Tréninky si nesestavuji sama, každý den jsem v kontaktu právě s paní Grohovou a domlouváme se postupně na každý den.
Kolik kilometrů týdně naběháš a kde?
Nejčastěji běhám ve Vrchlabí, Špindlerově Mlýně, a když jsem ve škole, tak v Liberci. Doma (v Žacléři) se otočím tak jednou za týden, tak tam stihnu třeba jeden trénink, ale dřív jsem nejčastěji běhala tam. Kolik teď běhám za týden přesně nevím, protože to mám pořád promíchané se skialpy. Vím, že za první 3 měsíce tohoto roku mam natrénováno přibližně 900 km a nastoupaných 40 500 výškových metrů. Jelikož nám na horách pořád chumelí, tak mi to na běhání moc nepřeje, ale teď se to lepší, takže naběhané kilometry budou rychle přirůstat.
Jaké máš plány na tuto sezónu? Prozradíš nám, na kterých závodech Tě můžeme potkat?
Určitě se chystám objet pár menších závodů, které mám ráda, ale mezi ty důležitější v ČR patří určitě v srpnu STRC Krkonoše Maraton, Salomon Slezský Maraton a v září Nezmar SkyMarathon. Chystám se i do zahraničí, kde mě v červnu nejspíš čeká ve Švýcarsku SkyRace Lodrino Lavertezzo a určitě ve Francii Marathon du Mont Blanc. Dále v červenci závod SWS v Itálii Dolomites SkyRace a na závěr sezóny v říjnu finále SWS Limone Extreme SkyRace. Naložila jsem si toho na sebe docela dost, tak doufám, že to všechno ve zdraví zvládnu.
Díky za rozhovor, Lucko, a držíme palce ať Ti všechny plány vyjdou!
