Ve svých dvaceti letech bude Markéta Peggy Marvanová nejmladší účastnicí extremního závodu Tour Divide Race na 4 418 km, který startuje už 13. června. Jaký probíhají fyzické i emocionální přípravy na takový závod?
Kdy se v tvé hlavě zrodila myšlenka, že se chceš zúčastnit extrémního závodu po trase Great Divide Mountain Bike route?
Po druhém absolvování závodu Tisíc mil přes Československo jsem chtěla zkusit už něco obtížnějšího. Nejdříve to nebyla myšlenka přímo na tento závod, ale na jakýkoliv trochu drsnější. Když jsem však poprvé vážně uvažovala o Tour Divide Race, měla jsem jasno. Začala jsem na závod myslet i ve spánku.
Co na to rodina, přátelé, přítel?
Přítel je v pohodě. Je to stejný šílenec jako já a mé touhy chápe. Jen prý ještě není připraven, aby se závodu také zúčastnil. Rodiče často trnou strachy, ale nedokážou mě zastavit a částečně mě chápou. Táta mi vždy povídá, že kdyby měl fyzičku, jel by hned. V průběhu závodu budou oba sledovat, jak se pohybuji na mapě – budou tak na trati se mnou.
Máš úspěšně za sebou dva závody dlouhé 1000 mil. Divide Race měří 2,5× více. Jak moc se lišil tvůj trénink na takto dlouhý závod?
Tréninky udržuju stejné. Nejde mi o rychlost a výbušnost, jediné co trénuji, je vytrvalost. Velmi mi pomáhají 24 hodinové závody. Spíše než na tréninky, jezdím na kole za sponzory do různých krajů Čech. Na tento závod pro mě není až tak důležitá příprava fyzické kondice, jako spíše srovnání si to v hlavě. Dělá mi trochu problém, jak mi okolí věří a všichni počítají s tím, že závod zvládnu. Jednodušší by bylo, kdyby mi okolí nevěřilo a já jim mohla dokazovat, že se mýlí.
Kromě samotné vzdálenosti, vysokých nadmořských výšek a zrádných pouští bude asi největším oříškem samota. Jak se se vším hodláš vypořádat?
Na rámové trubce na kole budu mít fotografie. Budu na ně koukat a asi i místy brečet, pokud se zrovna potkám s medvědem, anebo uvíznu na poušti. Ale jinak samotu miluju, propadnu jí a budu mít čas přemýšlet nad životem nebo vůbec nemyslet a jen šlapat.
Jedná se o závod bez cizí podpory, tvůj úspěch bude tedy přímo závislý pouze na vybavení, které si s sebou sama vezmeš. Co je pro tebe nejdůležitější základ výbavy?
Nejdůležitější je dle mého názoru dobrá bunda do hor. Už jsem na polárním kruhu testovala bundu Hannah Courage a jistě ji ani tentokráte nenechám doma. Jako vnější vrstva nemá chybičku. Pro případ, že bych měla opruzenou kůži od dresu a na komfortní spánek i v chladnu mám merino spodní vrstvu značky Smarwool. Spacák Hannah jsem si nechala zkrátit a zúžit na svou velikost, takže váží teď jen 350 gramů a doplním ho o lehký „péřák“ a „žďárák“ poslední pomoci značky Sir Joseph.
Vítěz Tour Divide Race je každý, kdo závod dokončí. Je to pro tebe dostatečná satisfakce?
Samozřejmě. Závodit se vyplatí možná na 24 hodinovkách, ale tady jde jen o dokončení. Všichni jsou vítězové. Ti, kteří dojedou později, „trpí“ déle, takže si zaslouží stejně velký obdiv, jako ti první v cíli. Jde o závod na 4 418 kilometrů, tady se závodníci nepředjíždí s vervou, ale pomáhají si navzájem. Nejen že na závodě budu jedna z mála žen, ale budu i mezi nemladšími účastníky, takže pokud dokončím – překvapím nejenom sama sebe.
Jsi přeci jen velmi drobné postavy na to, jaké výkony vydáváš. Kde na to bereš energii?
Můj přítel říká, že jsem jako Obelix, který jako malý spadl do kouzelného lektvaru a už jej pak nepotřeboval nikdy pít. Věřím, že mě má veselá povaha ochrání a dodá energii. Další nabíječkou je pro mě Dája. Jedenáctiletá krásná dívenka s Myopatií. V průběhu závodu poběží sbírka na speciální elektro-dvojkolo, které Dáje umožní stejně jako mně a ostatním dětem cítit na kole vítr ve vlasech. Představa, že lidi budou podporovat moje ujeté kilometry a sbírat na Dáju mi dodá síly víc, než 1000 energetických tyčinek. (Sbírku i online přenos bude možné sledovat od 12. 6. na mém faceboooku a stránkách: www.peggymarvanova.cz.)
Plánuješ po dokončení závodu uložit své zážitky do písemné podoby?
Ano, vybírala jsem peníze na portále Startovač a čeká mě psaní a vydání deníku ze závodu. Deník mi bude vznikat pod rukama během celého závodu – na papírových útržcích, které budu mít přidělané na kole sponou od šatního ramínka. Deník bude možné také obdržet za finanční příspěvek na sbírku pro Dáju.
Uvidíme tě někde přednášet?
Ano, přednášek bude několik. Přesné termíny svých osobních přednášek budou upřesněny až po mém závodě. Už teď ale vím, že budu přednášet na festivalu Obzory 7. – 8. 11. 2015
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!
Markéta Peggy MarvanováExtrémní cyklistka. Dvojnásobná vítězka závodu 1000 Miles Adventure trans Czechoslovakia (který je považován za nejextrémnější cyklistický závod evropského kontinentu). Letos mimoto druhá na zimní běžeckém závodě na polárním kruhu na 150 km. Vítězka několika 24 hodinových závodů. V současné době je také velmi úspěšná závodnice Rock Point Teamu. 
|
