Horolezec Marek Holeček má za sebou za poslední rok tři expedice – ze dvou z nich si navíc domů přivezl pomyslný věneček prvovýstupů.
Jeho úspěchy rezonují i na mezinárodní úrovni, se spolulezcem Zdeňkem Hákem získali jako první Češi v historii ocenění Zlatý cepín, přirovnávané často k horolezeckým Oscarům, za loňský prvovýstup cestou Satisfaction na Gasherbrum I. (8080 m).
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Máru jsme vyzpovídali těsně po návratu z Nanga Parbat, kde pokus o prvovýstup Rupálskou stěnou skončil krkolomným, ale úspěšným sestupem z výšky 7800 m.
Je to ocenění, že nesleduješ jenom své osobní zájmy, ale to, co děláš, má nějaký přesah. Když si toho svět všimne, je to pohlazení. Nedávno jsem se setkal s živoucí legendou Chrisem Boningtonem, který byl třeba společně s Dougem Scottem světlonošem v průkopnictví lezení, jejichž odkaz přesahuje generace.
Pokud se mi teď podařilo kus toho světla vzít a posunout dál, tak je to dobře. Není to ocenění jen pro nás se Zdendou, ale celé české lezecké školy. Na to, že nás je jen deset miliónů, jsme uspěli v širém světě alpinismu.
Mám toho plné kecky, před deseti dny jsem se vrátil z Nanga Parbat. O lezení po kopcích nechci teď ani slyšet. Ale to zase přijde. Nachtivenost musí být jak fyzická, tak psychická. Teď ale potřebuju hlavně rodinu, protože mi chyběla.
To je spíš otázka na Kláru, moji ženu. S dospělým se člověk nějak dohodne, ale s děckem ne. To to bere jako zradu – že táta je někde na výpravě, ne doma – a má na to právo. Teď se budu snažit ten promeškaný čas nějak dohnat.
Já jsem to tak i chtěl. Byla to nádherná antarktická oddysea. Jak to řekl Míra (spolulezec Míra Dub, pozn. red.): „Lezení mě ani tak nepřekvapilo, bylo to jiné, zajímavé, ale asi největší zážitek bylo to moře, to jsem do té doby nikdy neviděl.“Prvních asi 300 mil se vyskytují i kry, takže bylo potřeba hlídkovat – i v uragánu a dešti jsme na palubě hlídali zmrzlí jak sobolí bobky…
Stačí, když jsou kry malé, nad hladinou jsou sotva vidět, ale devět desetin je pod hladinou, a kdybychom ji nabourali v určité rychlosti, tak jdeme ke dnu.
Lezení znám. I když lezení samo o sobě je na Antarktidě děsivé, sníh a led jsou většinou hodně špatné a nekvalitní. Ale kouzlo toho místa a samotný fakt, že člověk může vytvořit novou cestu a přes převěj se prokopat do vesmíru, je nádherný. Stejné je to ve vysokých horách. Kvalita lezení tam trpí, ale zážitek je z toho úžasný.
Ideální podmínky neexistují. Kdo měl ideální podmínky a nebyla mu zima, nebyl na horách. Všechna protivenství se nakonec obrátila do pozitivna. Ač to po prvním lezení vypadalo, že se na to vykašleme, protože místy chybělo to základní, po čem se dá lézt – špatná skála a blbý sníh nejsou dobrá kombinace. Tak jsem říkal Zdenálovi, že dáme pokus a zdrhnout z toho můžeme vždycky. A nakonec to dopadlo.
Poslední expedice skončila naprostým fiaskem. Nahoře pod vrcholem jsme dostali stopku od Alláha nebo nevím, kdo tam právě vládl. Rozhodovat nebylo moc o čem. Zbývala nám jen jedna cesta, a to byl normální úprk. Nahoru jsme nemohli, abychom pak sestoupili druhou stranou (Diamírskou stěnou, pozn. red.), kde to navíc bylo i od předchozích expedic vyfixované. Teoreticky bychom tam tedy měli šanci dostat se dolů i za špatného počasí. Ale nemohli jsme se hnout, neměli jsme šanci. V silném vichru, který tam panoval, by se naše životnost počítala na minuty.
Infobox: Výstupy 2018 Antarktida Monte Pižďuch (1000 m) – prvovýstup alpským stylem cestou Bloody Nose (M4/WI5+, 95°, výstup na samostatný jihozápadní vrchol, JZ stěnou) Míra Dub a Marek Holeček, 6.–7. 1. 2018 Nepál Kyajo Ri (6186 m) – prvovýstup alpským stylem cestou Lapse of Reason (M6, WI 4+, 3+UIAA, ED+, start ze západní stěny a dolez východní vrcholovou hlavou), Marek Holeček a Zdeněk Hák, 25.–28. 5. 2018 Pákistán Nanga Parbat (8125 m) – pokus o prvovýstup alpským stylem novou cestou v Rupálské stěně, Marek Holeček a Tomáš Petreček, 28. 8.–4. 9. 2018 |
Pocitová teplota je v takovém vichru kolem -50. Na druhé straně je ale ten problém, že pod tebou jsou víc než čtyři výškové kilometry skály a ledu. Vybírali jsme ze dvou blbých variant, a jedna z nich vyšla. Ta druhá by nejspíš nevyšla vůbec.
To ano, to už je jasná věc, teď jsem to ještě povýšil.
Každá lidská činnost, která posouvá základní lidskou snahu něco zlepšovat, má smysl. Nejde o to dosáhnout nějakého cíle, ale o naši dovednost se přizpůsobit. Dokazuje to, že jsme schopní udělat s minimem věcí kroky, které jsme si předtím ani nedokázali představit. Je jedno, jestli to přeneseme na vědu, umění nebo cokoli dalšího. Naše nejlepší vlastnost je schopnost se zlepšovat. Když budeme podvádět, ať už za pomocí umělého kyslíku nebo lanovky v podobě fixů, tak tím nic nezlepšujeme.
Když strávím tolik času na expedicích, mám už lezení v horách plné zuby. Nepotřebuju lézt notoricky známé cesty. Je to jako bych běhal stovku za deset, a pak si ji šel zaběhnout za patnáct.
V Alpách se rekordy dnes lámou především v rychlosti. Oblíbenou senzací jsou i sólo výstupy. V horách z velké části taky lezeme sólo, ale není to hodnota, která je pro mě stěžejní. Nechci lidi šokovat tím, že riskuju. Dělám to za nějakým účelem, ne pro efekt. Stejně tak Ueli Steck, který byl přeborníkem v rychlovýstupech v Alpách, ve vysokých horách nepředvedl nic. Kvalitou lezení byl přitom hodně vysoko. Prodávat to, že někdo vyběhne jako překážkovou dráhu Eiger cestou, která byla vytvořená před více než 70 lety, to mi nepřijde horolezecky hodnotné.
Co je to za výzvu? Nic se nevyvíjí, jen se mění rychlost. A rychlost ohromuje jen tím, kde je limit, kdy se stane fatální chyba a někdo spadne. Stačí jedno zakopnutí. Přece nemá smysl cíleně atakovat hranici, kdy se jdeme zabít. A tohle ani není radno podporovat.
Bude to víceméně cyklus 365 dnů, které pokrývají poslední čtyři expedice včetně Gasherbrumu I. Bude to hodně naspeedové, kolotoč čtyř expedic, ale i běžného života. Nechci to lidem prodávat, aby žasli. Spíš, aby si dokázali představit, že nedostanu žádný šek na život, ale všechno běží paralelně, často na hranici krachu.
SETKEJTE SE S MÁROU NA PŘEDNÁŠCE V RÁMCI FESTIVALU OBZORY 10.-11.11.2018, NEJVĚTŠÍHO CESTOVATELSKO-OUTDOOROVÉHO FESTIVALU V ČR Během dvou dnů nás čekají letošní expedice na Nanga Parbat, do Pamíru, k Manásulu i k vrcholům tzv. Sněžného leoparda, podáváme se na dálkové treky v Nepálu, Peru, USA, Skandinávii, Balkánu nebo na Novém Zélandu. Čekají nás konkrétní tipy na výstupy v rakouských i švýcarských Alpách a rady horského vůdce, jak se vyvarovat chyb na feratách. Milovíci expedičního lyžování objedou svět s nejlepšími skialpinisty, zatímco začátečníci se mohou ptát, jak a kde začít a jak se vyvarovat lavin. Mezi pozvanými nechybí horolezci Honza Tráva a Mára Holeček, Katka Mandulová nebo Pavel Kořínek. Detailní rady pro vaše horská dobrodružství poskytnou horští vůdci Viktor Kořízek, Vojta Dvořák, Roman Kozelka a bratři Švihálkovi v rámci HORSKÉ UNIVERZITY. Na chodbách pak ve třech patrech potkáte desítky odborníků, s nimiž se můžete osobně poradit u jejich konzultačních i prodejních stánků a projdete si výstavu špičkových outdoorových výrobků a novinek. Děti nenechávejte doma. Zatímco pro ty malé je opět připraveno hlídání, na školní děti čeká první cestovatelsko – outdoorový festival pro děti, MINI OBZORY. Mimo jiné se dozví jak balit batoh, navázat se na lano a vytáhnout kamaráda z trhliny, a to vše s vtipným vedením horského vůdce, Vojty Dvořáka. Přijďte si rozšířit své obzory! Je to jediný víkend, kdy stojí za to zůstat v Praze!
|
Výběr testerů Světa outdooru
Vodotěsná cestovní brašna se systémem popruhů na záda. Různé barvy, objem 49 – 89 litrů.
Bezešvé provedení, odolnější látka na ramenech a bedrech
Společník na túry - 970g, záda ze síťoviny, 8 kapes
