ROZHOVOR: Børge Ousland – novodobý polární badatel

V únoru 2006 napsali v National Geographic Adventure: „Børge Ousland je pravděpodobně nejúspěšnější žijící polární objevitel!” Mohl bych tě podle tvého dlouhého seznamu expedic a mnoha let zkušeností nazývat Nansenem nebo Amundsenem dnešní doby?

Měl jsem dost štěstí, abych byl součástí moderního polárního objevování, od začátku 80. let až do dneška to byla úžasná zkušenost. Od používání sextantu pro navigaci a oblečení z nedokonalého materiálu na mé první výpravě přes Grónsko v 86. roce až po dnešní GPS navigace a satelitní telefony.

Jaký je Børge Ousland člověk?

Od přírody jsem zvědavý, rád věci zkoumám a objevuji. Nejsem polárníkem, abych naplňoval ambice být někde první a podobně, ale spíše proto, že mě zajímají krásy světa a chci naplňovat svůj život takovými momenty. Také mám rád bourání fyzických a psychických bariér. V tomto ohledu dokážeme opravdu mnoho, v podstatě neexistují limity.

CESTA K POKOŘE

Co pro tebe znamenají Nansen a Amundsen?

Hodně ovlivnili směr, kterým jsem se vydal a stále jsou obrovskou inspirací. Jako Nor kráčím v jejich šlépějích. Stále se učím z Amundsenova metodického přístupu k přípravě a plánování a Nansenovy schopnosti prostě vyrazit a riskovat vše. Oba totiž navzdory svým šancím věřili, že to dokážou.

Co tě přitahuje do polárních oblastí a na obrovské sněhové pláně?

V džungli můžeš přežít týdny, jen musíš najít jídlo a přístřešek nad zemí. V poušti přežiješ několik dní, i když nemáš vůbec nic. Ale v polární oblasti dlouho nepřežiješ, pokud nejsi připraven nebo nedokážeš snášet chlad. V takové krajině je matka příroda úplně jiný boss než na ostatních místech planety. Když jdu takovou krajinou, jsem přírodě a sobě samému o dost blíže než jinde, a to mě učí být pokorným. Taky jsem si uvědomil, že pokud chci být v něčem dobrý, musím se specializovat, a pro Nora inspirovaného dávnými objeviteli toto byla přirozená volba.

Viděl jsi film Amundsen? Jak moc snímek zachycoval opravdové polární expedice a korespondoval s historií?

Ano, viděl jsem ho a myslím, že je to skvělý film. Amundsen za svůj život dokázal mnoho, byl to opravdový dobrodruh a film by tak samozřejmě mohl být dvakrát tak delší. Jen ten závěr byl možná až moc romantický.

V historii proběhlo mnoho „závodů“ o dobytí obou pólů nebo o přechody zamrzlých kontinentů. Jak se díváš na tyhle „soutěže“ jako jeden z těch, který má na účtu expedice s přívlastkem první?

Soutěžení mám rád, je to součást života a také dělá příběhy expedic zajímavější. Všichni chceme být v něčem nejlepší. Je to hodně uspokojující, když člověk dokáže něco, co doposud nikdo před ním. Nemyslím, že by soutěživost měla odrazovat od takových podniků, je jich součástí, ale neměla by být samotným důvodem pro takovou akci. Když jsem na výpravě, moc se nezajímám o soutěžení nebo konkurenci, protože to odvádí pozornost a je pak snadné udělat nějakou chybu. Když jsem na expedici, soustředím se jenom na ni.

DEVOLD

Børge Ousland je dlouholetým ambasadorem norské značky Devold, která se výrobě vlněného oblečení věnuje již přes 160 let a oblékala i objevitele, jako byli Fridtfjof Nansen a Roald Amundsen. Devold je přední světovou značkou vyrábějící vysoce technické vlněné termoprádlo a oblečení nejen pro polární expedice. Børge se sám podílí konzultacemi na vývoji a zlepšování produktů určených zejména pro polární oblasti.

www.devold.cz

OPRAVDOVÉ EXPEDICE A JEJICH HRDINOVÉ

Mimo tvé úspěchy v „placatém světě“ jsi také vylezl na dva osmitisícové vrcholy (Cho Oyu v roce 1999 a jižní vrchol Mount Everestu v roce 2003). Jak bys popsal rozdíly mezi horizontálními a vertikálními expedicemi?

Na ty expedice jsem jel, abych zjistil, jaké to je a uvědomil si, že mám polární expedice raději. Nepovažuji se za horolezce. Být tak blízko nebi je skvělý zážitek, ale ostatní za tebe dělají všechnu práci a podporují tě od začátku do konce. Při dnešním způsobu lezení na nejvyšší hory v organizovaných skupinách jsou opravdovými hrdiny Šerpové nebo výškoví nosiči – vše připravují, nosí náklad a zajišťují výstupové trasy. Oproti tomu jsou cesty na Severní nebo Jižní pól bez podpory jiné. Jen tvá síla, zkušenosti a odhodlání rozhodují o tom, jestli dosáhneš svého cíle. Když vidím, jak to dnes funguje, jsem rád, že jsem až na hlavní vrchol Everestu nevylezl. Chlubit se tím by bylo špatně. Existuje jen málo elitních horolezců, kteří lezou v malých týmech, často bez přídavného kyslíku a dokážou v horách velké věci. Tihle mají můj absolutní respekt.

Pokud bych se rozhodl vyrazit na polární expedici, co bych měl vědět a jaké vybavení bych měl mít s sebou?

Pokud máš ambici jet na polární expedici, tak jediná dobrá rada je se učit od expertů a třeba zvážit organizovanou výpravu. Existuje obrovské množství věcí, co se může pokazit, takže jen tak bez zkušeností nemůžeš vyrazit. Driftující led, lední medvědi, vítr a chlad – to vše jsou věci, které tě mohou zabít, když nejsi připravený. I když víš, co děláš, můžeš se dostat do nebezpečných situací, ale je potřeba umět z nich i bezpečně vybruslit.

Polárník Vašek Sůra radí: jak na oblékání v zimě: specifika vrstvení v silném mrazu.

Jak je to se záložním vybavením? Slyšel jsem, že bys měl mít dva kusy od všeho.

Já vlastně s sebou beru jen velmi málo. Je to vyvážení vah, kdy na jedné straně je vše, co potřebuješ k bezpečí a přežití a na druhé je to, jak těžké budou tvé sáně. Jako zálohu s sebou beru druhý vařič a extra pár lyží. Namísto dalších věcí mám s sebou velkou soupravu na opravu, takže ve většině případů jsem schopný rozbitou věc opravit.

Musel jsi už řešit nějaké problémy nebo jsi měl štěstí na kvalitní vybavení a byl dobře připraven?

Za tu dobu, co chodím do polárních oblastí, se mé vybavení osvědčilo a vím, co tam funguje. Ale vždy se něco stane. Například na mé poslední expedici přes Severní pól jsem rozlámal sáně, ale podařilo se mi je opravit a v expedici pokračovat.

Opravovat něco v teplotách hluboko pod nulou nezní jako činnost, kterou bych chtěl dělat. Jen když na to pomyslím, představím si omrzlé ruce a hodně bolesti. Jak to máš s oblečením?

Když jsem v roce 1986 přecházel Grónsko, měl jsem vlněné oblečení a anorak z bavlny. Teď na všech expedicích používám anoraky s Gore-Texem, ale pořád vlněné spodní prádlo, to je to nejteplejší.

TŘI MĚSÍCE VE TMĚ A POLÁRNÍ VÝZKUM

Která z tvých expedic byla nejtěžší? Byla to ta v roce 2006, když jste s Mikem Hornem šli na Severní pól během polární noci?

Myslím, že to byla tahle. Začínali jsme s vahou saní na 185 kg, což byl opravdový limit této expedice. Když jsme po 87 dnech došli k lodi, zbýval mi půllitr paliva do vařiče a jeden oběd.

To bylo perfektně spočítané! Nebo se mílím? Kolik a jaké jídlo jste s sebou brali?

Nabrali jsme jídlo na 85 dní, ale protože jsme posledních pár týdnů trochu protahovali, cestu jsme dokončili za 87 dnů. Jedli jsme kolem 6 200 kcal za den, což je dvakrát tolik, než za den sní normální dospělý, a i přesto jsem zhubl 12–15 kg. Tahat tak těžké saně každý den je jako denně chodit do posilovny a celý den zvedat činky po dobu skoro tří měsíců, s přestávkou 3–4 dnů kvůli špatnému počasí.

Jsou lidé, kteří se dobrovolně nechávají zavřít do tmy, aby meditovali, ale někteří to nesou velmi špatně. Jak jsi se vypořádal s polární nocí? Byla to černo-černá tma nebo jsi mohl pozorovat polární záři a nebe plné hvězd?

Když venku nebyl měsíc, byla taková tma, že jsem neviděl Mika, ani když seděl na saních dva metry ode mě. Tma je psychicky vyčerpávající, vše je tak monotónní – žádné barvy, jen pár podnětů z okolí. Ale nejhorší je nebezpečí, které tma přináší. Nevidíš daleko a polární medvědi se tak můžou dostat velice blízko, než je spatříš, sníh na zemi zakrývá nástrahy a navigace v ledu se stává také hodně obtížná.

Na tvém webu seznam expedic končí v roce 2014 projektem IceLegacy. Co jsi dělal posledních šest let a o čem je právě projekt IceLegacy?

Během několika posledních let jsme v rámci projektu IceLegacy přešli dva ledové příkrovy, Penny Royal Glacier a Barnesovu ledovou čepici na Baffinově ostrově. Do dnešního dne jsme tak přešli 11 ledovců. Teď se soustředíme na kanadské ledovce, ale dokud platí cestovní omezení, tak nepodnikneme žádnou výpravu.

Jak vidíš budoucnost polárních dobrodružství z pohledu globálního oteplování a změn v životním prostředí?

Změna klimatu je dnes největší výzvou lidstva. Také proto vznikl projekt IceLegacy, aby se pokoušel sdělovat, co se děje s velkými ledovci. Ty tají velice rychle a všichni víme, že se promění ve vodu, která přispěje zvednutí hladiny moře. Myslím, že v budoucnu bude pořád možné podnikat polární expedice, ale prostředí, jak ho známe, bude určitě změněno. Změny klimatu jsou obzvláště vizuálně znatelné v Severním ledovém oceánu, kde led ubývá a stává se křehčím.

TIP: Vývoj globálního oteplování zkoumá projekt IceLegacy, během kterého chce Børge Ousland přejít 20 největších ledovců světa. Více informací najdeš na www.icelegacy.com.

VÝBĚR Z EXPEDIC BØRGEHO OUSLANDA

• 1986 – Přechod Grónska s Agnarem Bergenem a Janem Morten Ertsaasem. Vstup Børgeho do polárního světa.
• 1990 – Severní pól s Erlingem Kaggem a Geirem Randbym. První expedice, která dosáhla Severního pólu bez vnější podpory.
• 1994 – Severní pól solo. Børge jako první člověk dosahuje Severního pólu bez vnější podpory a sám.
• 1996–1997 – Přechod Antarktidy. Børge je prvním člověkem, který sám přešel Antarktidu (od moře k moři) přes Jižní pól. Dalo by se říct, že se jednalo o expedici bez podpory, ale díky novým definicím se jeho přechod, kdy párkrát použil jednoduchého draka, aby využil síly větru, počítá pouze jako solo přechod.
• 1999 – Výstup na osmitisícovku Cho Oyu.
• 2001 – Børge se stává prvním člověkem, který přešel oba póly. V tomto roce sám přešel přes Severní ledový oceán a Severní pól ze Sibiře do Kanady.
• 2003 – Børge dosahuje jižního vrcholu Mount Everestu.
• 2006 – Společně s Mikem Hornem jsou první, kteří podnikli expedici na Severní pól v zimních měsících. Bez pár dní by se jednalo o dosažení Severního pólu v zimě.
• 2007 – Børge se se svým společníkem Thomasem Ulrichem vydává na Severní pól ve šlépějích historické expedice lodi Fram Fridtjofa Nansena z roku 1895. Stávají se tak prvními, kteří se odvážili k takovému podniku.
• 2010 – Čtyřměsíční obeplutí Severního pólu. Børge s Thorleifem Thorleifssonem na 31stopém trimaranu proplují „Northern Passage“ za jedinou sezonu. Tím také názorně ukazují, jak globální oteplování ovlivňuje změnu klimatu.
• 2012 – Børge Ousland a Francouz Vincent Colliard zahajují přechodem jednoho z největších ledovců v Evropě – Nordaustlandet na Svalbardu, projekt IceLegacy, který zkoumá a ukazuje na změny ledovců v závislosti na změně klimatu a globálním oteplování.