ROZHOVOR: Barbora Mudrová – herečka, která prošla Stezku Českem

Báro, jak se to stane, že se herečka rozhodne ujít přes 1 000 km?

S herectvím to má asi společného to, že herci mají velkou touhu prožívat – role, příběhy a někdy i sami sebe. A když přijde roční lockdown a člověk zůstane úplně izolovaný v takovém zvláštním vakuu, kde se neděje skoro nic, tak pak musí utéct tam, kde život zase trochu cítí, což je v mém případě příroda. Aby to bylo ještě intenzivnější, potřebovala jsem nějakou výzvu a trochu toho neznáma. Kdysi mě nadchl film Into the Wild a hned jsem si říkala, jak by bylo skvělé takovou velkou pouť jít. Už tenkrát mi ale bylo jasné, že se to asi nikdy nestane, protože jsem nedokázala hustým lesem sama ani projít, natož v něm v spát. Když jsem ale pak narazila na příběhy holek, které takovou cestu zvládly, a vzápětí zjistila, že dokonce vznikl oficiální přechod republiky, říkala jsem si, že by to mohlo být přesně pro mne.

V rozhovoru na Svetneziskovek.cz jsi řekla, že to byla tvá první zkušenost s dálkovou trasou, ale taky, že pocházíš ze sportovní a horolezecké rodiny. Pomáhal ti někdo s přípravami na tvé dvouměsíční putování?

Asi mi nepomáhal přímo jeden člověk, ale dostala jsem hodně rad z vícero stran. Také jsem četla knížku Lucie Kutrové – 151 dní Pacifickou hřebenovkou. I když se tady nejednalo o tak těžkou trasu, pomohlo mi to připravit se mentálně.

Co tě během pochodu nejvíce překvapilo, ať už o sobě nebo z okolního světa?

Na mě samotné mě asi nevíce překvapilo, jak dobře jsem si psychicky I fyzicky začala zvykat. První dny byly hrozné, ušla jsem sotva 20 km a všechno mě bolelo. Taky v noci jsem se příšerně bála. Ale stačilo ujít prvních 100 km a už jsem v noci spala úplně klidně, a i s chůzí to bylo mnohem lepší. Takže člověk ty svoje limity opravdu může neustále posouvat dál a dál.

Z okolního světa mě asi překvapilo, s jak milými lidmi jsem se potkala. Bylo mi na cestě nabídnuto neskutečné množství pomoci od úplně cizích lidí.

Jaké vybavení se ti za tu dobu osvědčilo?

Zjistila jsem, že mi na spaní stačí plachta, stan je vlastně zbytečně těžký. Že je důležité mít dost náhradních suchých ponožek, ale trička stačí klidně jen dvě. Že je pro mne lepší mít teplejší spacák a obecně raději teplé věci, protože i v létě se může počasí nečekaně ochladit. Rozhodně potřebujete kvalitní pláštěnku, aby se neprotrhla. Obecně je fakt nepříjemný mokro, takže 100% nepromokavé naimpregnované boty i v létě.

Bylo něco, co jsi s sebou nesla zbytečně?

Ručník (dá se utřít do trička), hřeben (prostě nepotřebujete), hrneček na pití (můžete pít z ešusu).

A jak těžký byl tvůj batoh? Ptám se, protože téma nalehko/natěžko ve Světě outdooru také často rozebíráme.

Myslím, že byl spíš těžší, okolo 12 kg. Vím, že se dá všechno vybavení pořídit ultra light, ale já se nakonec rozhodla jít takto a prostě to zvládnout.

Dálkovou trasu Stezka Českem představí jeden z tvůrců Martin Úbl na festivalu Obzory 13. listopadu v Praze.

Nepřipadala sis někdy jako ve filmu Divočina s Reese Witherspoon?

Mně je asi bližší už zmiňovaný film Into the Wild (usmívá se). Ten film se hodně točí kolem tématu svobody a oproštění se od všech společenských očekávání, o to jsem se snažila hodně. Zároveň souhlasím s tím, co je v tom filmu, že žádná svoboda ani zážitek není tak hezký, když ho nemůžete s někým sdílet. V tomto jsem vlastně byla za sociální sítě nakonec ráda. Reakce a podpora, kterou moje cesta vyvolala, byly úžasné.

Poutě se chodí od pradávna a každý projde nějakou změnou. Jak ses změnila ty?

Hodně mě to posílilo a tak nějak zopravdovělo. Ve městě je člověk docela otupělý, zahlcený všemi vjemy, úkoly, očekáváními, sociálními sítěmi, postupně ztrácí nějaký svůj vnitřní náboj a ten já našla zpátky v horách. Zjistila jsem, že jsem v jádru mnohem živelnější, než jsem myslela. Zároveň se tam ale setkáte i s docela strašidelnými momenty, někdy musíte být jen odvážní a jindy zase včas rozhodnout, když už je nebezpečí moc velké a je lepší se někam schovat. Třeba při těch bouřkách. Snažím se, abych si všechnu tu sílu udržela i teď když jsem zpátky.

Barbora Mudrová

Pochází z jednovaječných dvojčat, své dětství prožila v tělocvičně sportovní gymnastiky, moderního tance a v divadelním souboru. Ve třinácti letech se poprvé dostala na konkurz do filmu České televize a získala svou první roli po boku Viktora Preisse a Taťjany Medvecké. Poté padlo rozhodnutí věnovat se herectví i v budoucnu. Svým přechodem Stezky Českem podpořila neziskovou organizaci Dobré víly dětem, pro které vybrala 80 000 Kč.

Dala ti Stezka Českem i něco, co bys využila při svém povolání herečky?

Určitě odvahu. V mé profesi, úplně stejně jako na této cestě, potřebujete vytrvalost a určitou houževnatost. Každé prasknutí větvičky v lese je jako nějaké odmítnutí na konkurzu nebo kritika člověka, jestli jste dobrá nebo ne. Můžete se leknout a chvíli přemýšlet, co s tím, ale pak musíte najít cestu kudy dál a rozhodně to nevzdat.

Na jaký moment z přechodu České republiky vzpomínáš nejraději?

Na všechna rána, zpěvy ptáků a mokrou trávu. Taky na všechna koupání ve studených potocích a říčkách, to jsem si opravdu zamilovala.

Když prý jednou dokončíš nějakou dálkovou trasu, tak s tím už nikdy nemůžeš přestat. Přemýšlíš nad tím, že si zase někdy sbalíš batoh a vyrazíš?

Akorát jsem se vrátila z Krušných hor, byla jsem tam jen na tři dny. Ale je to pravda, chůze je těžce návyková. Příští léto bych určitě ráda šla část Jižní Stezky. Ještě nevím, jestli celou, ale určitě chci alespoň na 2-3 týdny zmizet. Doufám, že zima, která za chvíli přijde, nebude tak dlouhá jako minulý rok, abych mohla vyrazit co nejdřív.

HANNAH GRANT

Plánujete cestovat s kamarády, nebo jste dobrodruh samotář? Chcete zažít nepoznané a sdílet to s ostatními? Hannah Grant je tu pro to, aby vám pomohl a poskytl podporu malým i větším projektům a vy si tak můžete naplno užívat vaše oblíbené aktivity.

Tento jedinečný dlouhodobý projekt značky Hannah pomáhá outdoorovým dobrodruhům a nadšencům plnit si cestovatelské sny. Do rodiny Hannah Grant se doposud zařadilo 70 skvělých projektů a nadšených ambasadorů. Chcete se stát jedním z nich? Není nic jednoduššího, než představit svůj cestovatelský projekt a přihlásit se na www.hannahgrant.eu.