Z Prachatic je to už jen skok na Šumavu, proto se okolní rozsáhlá a členitá vrchovina nazývá Šumavské podhůří. Jejím nejvyšším bodem je výrazný, asymetrický a z dálky viditelný vrch Libín o nadmořské výšce 1096 m, který je navíc zvýrazněn bílou kamennou rozhlednou. Z Prachatic je to už jen skok na Šumavu, proto se okolní rozsáhlá a členitá vrchovina nazývá Šumavské podhůří. Jejím nejvyšším bodem je výrazný, asymetrický a z dálky viditelný vrch Libín o nadmořské výšce 1096 m, který je navíc zvýrazněn bílou kamennou rozhlednou. Z Prachatic je to už jen skok na Šumavu, proto se okolní rozsáhlá a členitá vrchovina nazývá Šumavské podhůří. Jejím nejvyšším bodem je výrazný, asymetrický a z dálky viditelný vrch Libín o nadmořské výšce 1096 m, který je navíc zvýrazněn bílou kamennou rozhlednou.
Rozhledna na Libínu patří k nejstarším u nás, byla vybudována Šumavským klubem turistů již v letech 1881 – 1883 podle návrhu vídeňského architekta Vyskočila a získala název Rudolfova věž podle jména korunního prince Rudolfa. Dnešní horská chata nedaleko rozhledny byla původně postavena jako hájovna s výletní restaurací. Do začátku 2. světové války byl vrch Libín vyhledávaným cílem mnoha turistů. Za války věž, jako i jiné rozhledny u nás, sloužila pro vojenské účely jako pozorovatelna. Po válce byla libínská rozhledna opuštěna a postupně chátrala.
V roce 1994 prošla věž celkovou rekonstrukcí, takže milovníci dalekých rozhledů mohou znovu vystoupat po 138 schodech na ochoz 27 m vysoké věže a pokochat se kruhovým rozhledem nejen na blízké Prachatice, ale i na Šumavu, Novohradské hory, Českobudějovickou pánev a na severní straně na Písecko a Brdy. Při velmi dobré viditelnosti je možné zahlédnout v dálce i vrcholky Alp. Rozhledna je přístupná celoročně denně mimo pondělí.
Přístup:
Na Libín vede několik cest, nejpohodlnější z nich je asi modře značená trasa z obce Libínské sedlo – cca 2 km, z centra Prachatic vede vzhůru červená značka – asi 5 km s převýšením přes 500 m. Příjemným překvapením na vrcholu je pak stánek s občerstvením.
