Routeburn Track: Vydejte se na jeden z devíti Great Walks Nového Zélandu

Chystáme se na trek

Jelikož jsem spíše městská dívka, a ne typ do hor, byla jsem z očekávaného tracku trochu nervózní, protože jsem vůbec netušila, co mě čeká. Na výpravu jsme se chystali ve třech lidech a upřímně jsme si moc nezjišťovali informace o terénu, protože jsme si říkali, že když se jedná o turisty oblíbenou trasu, nebude to přece nic moc těžkého.

Prohlédněte si celou fotogalerii k článku…

Rozhodli jsme se track projít za jeden den a poté se napojit na track další – Caples track, který je přibližně stejně dlouhý jako Routeburn a končí na parkovišti, odkud je to autem pouze 30 km k začátku Routeburnu. Pokud bychom chtěli skončit na konci Routeburn Tracku, cesta autem zabere celých 300 km, ačkoliv pěšky je to pouze něco málo přes 30 km.

Nakoupili jsme si tedy jídlo na tři dny (čínské polévky, instantní těstoviny a hlavně zásobu čokolády a proteinových tyčinek), já si konečně pořídila pořádné trekové boty, zabalili jsme si stan, spacáky, karimatky, tablety na filtraci vody, vařič a nejnutnější oblečení a v sobotu v 9 hodin ráno jsme vyrazili na cestu z Routeburn Shelter v Národním parku Mount Aspiring na Jižním ostrově.

TIP: Vydejte se na zájezd na Nový Zéland s českým licencovaným průvodcem. Na zájezdu Nový Zéland pro každého poznáte poloostrov Coromandel, Národní park Tongariro a další zajímavosti od 92.890 Kč na 17 dní.

Úchvatné jezero Harris Lake

Prvním nepříjemným překvapením pro mě bylo, že krosna, kterou mám na zádech se dost pronese (překvapivě), a tak po prvních cca 8 km vedoucích bukovým lesem, kdy nastalo prudké a dlouhé stoupání, přišlo peklo. Šla jsem strašně pomalu, chvílemi se spíše plazila, ale nakonec jsem dorazila až do nádherného Harris Saddle ve výšce 1277 metrů, odkud se mi rozprostřel jeden z nejkrásnějších výhledů, které jsem v životě viděla. Nádherné údolí s výhledy na skalnaté vrcholky okolních hor a k tomu úchvatné jezero Harris Lake.

Po obědě v podobě instantních nudlí ohřátých na malém plynovém vařiči se vydáváme dále. S hrůzou zjišťujeme, že už jsou 4 hodiny a před námi je stále ještě 18 km k místu, kde si můžeme postavit stan. Na Routeburn tracku je totiž pár míst, kde můžete přespat, nicméně je to drahé a rezervaci je nutné provést dopředu. Na tracku není dovoleno rozdělat si stan, kde se vám líbí, proto nás ještě čeká dlouhá cesta k místu, kde navazuje další track, na kterém se již dá spát kdekoliv.

Poslední kilometry ve tmě

Sebereme tedy všechnu zbylou energii a pokračujeme dál. Jakmile jsme se dostali přes sedlo, otevřelo se před námi jezero Mackenzie v údolí mezi masivními horskými štíty. Další úžasný pohled! Cesta poté začne pomalu klesat až k jezeru, nicméně terén je poměrně náročný, kamenitý, takže i klesání se stalo značně pomalou záležitostí. Když jsme kolem 8. hodiny dorazili ke kempu u jezera, rozhodli jsme se, že zkusíme rangera přemluvit, aby nás v kempu nechal přenocovat, neboť nám bylo jasné, že do cíle jinak za dne nedorazíme.

Ranger však měl zrovna nějakou dlouhou přednášku, a ještě se netvářil úplně přívětivě, tak nám nezbylo nic jiného než pokračovat v plánu. Posledních 10 kilometrů jsme šli již po tmě, s čelovkami naraženými na čele, propadající vyčerpání a já i hysterii. Terén byl samý kámen a zleva jsme měli skálu a pod námi sráz, takže jsme museli jít hodně opatrně. Když jsme konečně v půl jedné ráno dorazili k začátku Caples Tracku, trvalo další půl hodiny, než jsme našli místo, kde bylo možné postavit stan. Jaká to byla úleva si konečně po 16 hodinách lehnout!

Pohodový Caples Track

Další den se již nesl v pohodovém duchu, protože 27 km dlouhý Caples Track je mnohem jednodušší, a kromě jednoho výšlapu i rovinatý. Těch 27 kilometrů jsme si rozdělili do dvou dnů, mezi kterými jsme přenocovali u řeky na krásném paloučku, kam se na nás chodily dívat veliké srny a okusovat neodbytné mušky sandflies.

Když jsem po 3 dnech a 60 nachozených kilometrech konečně zahlédla parkoviště, na kterém jsme naši túru ukončili, neubránila jsem se smíchu, vyplavení adrenalinu a vlastně celkově se mi dostavil mnohem lepší pocit, než když jsem skočila skydiving. Na příští track se však lépe připravím, ať mě nečeká další nemilé překvapení.