Robin Kaleta na SNOW FILM FESTu: Prašan je pro mě skoro posvátný

Mezi nelyžařskou veřejností jsou známé hlavně dvě Robinovy akce – sjezd Lomnického štítu v rámci sázky s Tomášem Krausem a BASE seskok do propasti Macocha spolu s Martinem Trdlou. Rozhodli jsme se Robina vyzpovídat uprostřed parného léta, kdy si freerideři dávají od ježdění spíš odpočinek.

Prohlédněte si celou fotogalerii k článku…

Ahoj Robine, co vlastně dělá freerider v létě? Jak relaxuješ? Moře, cyklistika, horolezení?

Řekl bych, že většina freeriderů dělá v létě na horách podobně dynamické sporty, jako dělají v zimě. Tedy hlavně kolo a to navíc spíš z kopce. Já dělám v podstatě to samé, akorát nejezdím sjezdy, abych se moc nerakvil, ona ta zem je o hodně tvrdší, když na ní neleží sníh. Baví mě spíš enduro. K tomu se snažíme lézt, hlavně písky. To je pro mě nejlepší odpočinek. Je to sice pořád sport, ale tělo namáháš trochu jinak a současně je to skvělý relax od naší kancelářské práce – těch pár měsíců zimy totiž připravujeme celý zbytek roku.

Co jsi vlastně dělal před tím, než ses stal profesionálním freeriderem?

Studoval jsem práva v Olomouci. Sice mi to trvalo o rok déle, než mělo, ale nechtělo si mi nikam spěchat. Radši jsem využil možnosti odjet na Erasmus do Anglie a poznat kousek světa jinak než jen z hlediska kvality sněhu:-) Od ukončení studia jsem na to ale nešáhl. Mám ze školy pár skvělých kamarádů, ale dokud to aspoň trochu půjde, dává mi šíření pozitivní energie skrze zážitky v prašanu o dost větší smysl. Taky jsem tancoval asi deset let se sestrou. Hlavně standardní tance, což je teda úplně něco jiného, ale dalo mi to skvělý základ co do estetiky pohybu a vnímání svého těla. A to se hodí vždycky, i na lyžích.

Few Days – Trailer from Alternative.NOW on Vimeo.

Kde všude jsi jezdil a kde je nejlepší prašan? Nebo freeride terény obecně?

Jezdil jsem na mnoha místech celého světa od Zélandu přes Kašmír a Uzbekistán až po Severní Ameriku. Všude je jiný prašan, ale mně se nejvíc líbí ten aljašský. Terény jsou skvělé všude, hlavní je množství a kvalita sněhu.

Aljaška není zrovna z nejlevnějších destinací.  Jak to je s prašanovými podmínkami třeba v Evropě?

Jasně. Aljaška není levná záležitost ani v té nejlevnější verzi – letenka, karavan, nahoru po vlastních. S tím musím souhlasit. Ale i v Evropě se dá skvěle zajezdit. Všechna střediska, která vybíráme pro naše freeridové campy, mají svá specifika, ideální dobu, kdy tam jet, jiné terény, a když tohle všechno znáš, tak si můžeš skvěle užít. Musím to zaklepat, ale loni jsme měli v každém středisku každý týden alespoň několik skvělých sjezdů a super sníh.

Organizuješ freeridové kempy, baví tě to vůbec, zajezdíš si tak, jak bys rád?

Přiznám se, že mě to baví hrozně moc. Až si říkám, že jsem se v tom našel. Za těch pár let jsme poskládali výborný tým lidí, s kterými na kempech spolupracujeme – od našich koučů, kteří opravdu žijí prašanem, umějí lyžovat a navíc tyhle nádherné zážitky skvěle zprostředkovávají účastníkům, přes výborné fotografy a našeho skvělého kameramana/střihače. A to je potom samozřejmě radost se na něčem takovém podílet. Zprostředkováváme zážitky v prašanu, který je pro nás skoro posvátný. Lidi se mě často ptají, jestli si při tom lyžování s účastníky dobře zajezdím – co myslíš? Celý život hledám prašan a na tom se nic nezměnilo, jen je to s tím sdílením a předáváním zkušeností dál ještě lepší.

Máš dvě děti. Už lyžují? Povedeš je ke sportu a budeš jako tatínek tolerantní ke sportům, které jsou vnímány jako nebezpečné?

Ke sportu je myslím vedeme, ale nijak netlačíme na pilu. Je mi jedno, co budou dělat, když budou šťastné a nezdrhnou z domu hned v patnácti. 🙂 Neprojektujeme si do nich žádné naše nesplněné sny.

Ve filmu Few Days jsou postaveny do kontrastu dva způsoby, jak pojmout freeridovou dovolenou. Jel bys s klukama i do stanu? Začínali jste taky takto?

Jasně že bych jel, moc rád. Jen v průběhu zimy jsem vždycky plně vytížený a vše mám naplánované předem. Proto jsme taky jeli s Ondrou Bankem do Švédska až tak pozdě – dřív nikdo z nás nemohl. Nicméně i moje začátky byly docela punkové a mám to pořád rád.

Jaké máš plány do budoucna?

To je zajímavá otázka. Dost se vnitřně potýkám s rozporem žít přítomností a současně být schopen plánovat. Přiznám se, že to je občas dost těžké netěšit se, když vlastně řeším kolik prašanových dní a kde budu mít.

Momentálně je naším velkým projektem docela unikátní věc: souhrou mnoha náhod jsme dospěli k tomu, že zakládáme ve Švédsku vlastní heliskiingovou společnost. Nějakou dobu už tam jako heliguide pracuju, ale trochu mi vadilo, že nemohu spokojenost našich klientů ovlivňovat v každém ohledu. A tak jsme se rozhodli jít vlastní cestou a vytvořit produkt, kterému věříme a bude nás bavit. (pozn.redakce: Více info na pureheliskiing.com)