Fatbike, snowbike nebo jednoduše tlusťoch. Kolo, které na první pohled překvapí obrovskými pneumatikami. Při svezení pak úžasnými jízdními vlastnostmi, hlavně v těžkém terénu a na sněhu.
Stará novinka
Ačkoliv je fatbike relativní novinkou a jen pomalu se dostává do povědomí širší cyklistické veřejnosti, první prototypy vznikaly už v osmdesátých letech minulého století. Za rodiště jsou považována současně dvě velmi vzdálená místa – zasněžené pláně Aljašky a písčité duny ového Mexika. Cyklističtí nadšenci tam hledali způsob, jak si užít kola v místních, ne zrovna běžnému kolu příznivých podmínkách. Vznikl tak fatbike – kolo s extrémně širokými ráfky (65mm a víc) a pneumatikami (3.5″ a širší), které si s měkkým povrchem poradí.
Prohlédněte si všechny fotografie k článku…
Anatomie
Zjednodušeně lze říct, že se fatbike od normálního horského kola liší jen těmi tlustými pneumatikami. Jejich použití si však vyžádalo několik konstrukčních změn. Stejně jako širší vidlice a zadní stavba rámu je širší přední i zadní náboj. Starší fatbiky používaly vzadu běžnou 135mm nábu, všechny moderní stroje už disponují nábami 170 nebo 190mm, což umožňuje symetrické zapletení zadního kola a možnost použít i ty nejširší pláště. Širší je nevyhnutelně i střed, a tím vzdálenost pedálů. Přední vidlice je pro zimní použití zpravidla pevná (přední náboj má většinou 135 mm), dostupné jsou ale i odpružené se zdvihy až 120 mm. Primárně pro letní nasazení jsou pak k dispozici i celoodpružené fatbiky.
Vybíráme ten správný
Rozhodně si fatbike nejdřív vyzkoušejte. Minulou zimu vzniklo už i u nás několik specializovaných půjčoven a letos jich určitě přibude. Najdete je většinou v horských střediscích, a to u nás i v zahraničí (často širší výběr kvalitnějších strojů). Váš první dojem z jízdy na sněhu bude velmi záležet na kvalitě cesty – na množství sněhu a jeho ujetí. Přestože vás tlusté gumy fatbiku udrží na sněhu i tam, kde se s „úzkými“ plášti horského kola beznadějně boříte, ani fatbike není bez limitu. To, co je jeden den pohodová projížďka zimní krajinou, může být na stejném místě, ale za jiných sněhových podmínek vyčerpávající tlačení kola. V tom druhém případě se nenechte odradit. Navíc nezapomeňte, že fatbike je kolo do těžkého terénu, tedy nejen na sníh (označení snowbike je tak trochu zavádějící). I v létě bez sněhu s ním užijete spoustu zábavy.
Pokud fatbiku propadnete a zjistíte, že potřebujete mít svůj vlastní, vybírejte velmi pečlivě. Díky menší velikosti trhu jsou speciální díly (ráfky, pláště, náby, rámy) na fatbiky dražší, a tedy i startovací cena celého kola je vyšší – okolo 24 tisíc. Hodně velkých zavedených značek už ve své nabídce fatbiky má a počet modelů roste, takže je z čeho vybírat. Daní za nižší cenu těch nejdostupnějších fatbiků je hlavně jejich váha (která se někdy šplhá až k 17 kg u kola s pevnou vidlicí). Pokud nejste výkonnostně orientovaný biker, vyšší váha vás nemusí moc trápit, zábavy užijete stejně. Na druhou stranu není pravda to, co si někteří o fatbiku myslí: Na sněhu to stejně moc nejede, takže ta kila navíc na kole ani nejsou znát. Kdo vyzkoušel jízdu na opravdu lehkém fatbiku, potvrdí, že kila dolů znát jsou.
Tak jako u běžných kol dostanete s větší investovanou částkou lehčí rám, kola a lepší komponenty. U dražších kol je pořád běžnější použití karbonu (rám, ráfky), hlavně kvůli nižší váze. Nejen proto, ale i díky jednoduchosti systému, se také na fatbiky dostaly sady s jedním převodníkem 1X. Hlavně u nich dejte pozor na správnou volbu počtu zubů převodníku – pokud je v létě vaší volbou např. 34 zubů, na sněhu to může být třeba jen 28. Obecně si ale s výběrem komponent vzhledem k zimnímu použití nemusíte lámat hlavu. V naší zimě bude fungovat všechno (řazení, kotoučové brzdy atd.) bez nejmenších problémů – např. výměnu mazadel je třeba řešit, jen když hrozí méně než -30 °C. Výjimkou jsou pedály, některé nášlapné se zanášejí sněhem, a lepší volbou tak mohou byt pedály platformové.
Pokud se na fatbiku nechystáte v létě pouštět do náročných sjezdů a trailů, je odpružená vidlice zbytečnou investicí. V zimě za nízkých teplot funguje dost omezeně, a navíc ji na sněhu moc nevyužijete, takže je to spíš jen nepotřebná zátěž. V létě na nerovnostech pak odpružení do určité míry zastoupí ohromný objem plášťů, zvlášť pokud je trochu podhustíte.
Plánujete-li použít fatbike i pro delší výlety a expediční nasazení a chcete používat nosiče, dejte pozor, aby byl rám fatbiku vybaven oky pro jejich připevnění. Velmi oblíbené jsou i moderní beznosičové systémy. Vzhledem k vyšší ceně se jen na opravdu velmi zledovatělé cesty vyplatí fatbike vybavit plášti s hroty.
Pokud to s fatbikem myslíte opravdu vážně, nechte se zlákat nabídkou pionýrských značek (zpravidla se sídlem na Aljašce). U kol s ultralehkými karbonovými rámy s geometrií vyladěnou pro co nejlepší jízdní vlastnosti na sněhu se ale připravte na ceny přesahující stotisícovou hranici. Šířku ráfků si budete moct vybrat jenom při vlastní stavbě/skládání kola. Ty širší (90 – 100 mm) využijete hlavně v zimě na měkkých cestách, kde přijde každý milimetr šíře podhuštěného pláště vhod. Ty „užší” (65 – 80 mm) jsou lepší univerzální volbou pro celoroční použití, tedy i mimo sníh.
Na fatbiku vyrazila Peggy Marvanová na extrémní závod v Laponsku. Sledujte její postup s námi v průběžně aktualizovaném článku. |
Kam vyrazit
To je na fatbiku to úplně nejlepší – prostě kamkoliv. V zimě budete muset u nás za sněhem do hor, kde jsou ideálními trasami pro fatbiky běžkařské cesty. Ale jenom ty dobře ujeté nebo strojově upravené pro bruslařský styl – klasickou stopou vyjetou v hlubokém sněhu se na fatbiku moc daleko nedostanete. Ohleduplnost vůči běžkařům by měla být samozřejmostí – fatbike bývá rychlejší a obratnější. Při měkkém povrchu také pozor na ničení běžkařských stop – za hluboké koleje vám běžkaři, se kterými chcete cesty sdílet, a ti, kteří stopy upravují, moc nepoděkují. I jiné cesty, pokud jsou alespoň trochu ujeté nebo ušlapané, budou pro fatbike ideálním zimním terénem. Jediné, co vás zastaví, je hluboký sníh bez pevného základu. Ale tlačení kola k fatbikingu neodmyslitelně patří, tak si ho také užijte!
O autoroviExtrémní biker, který se potřetí letos účastnil nejextrémnějšího cyklistického závodu na světě – Iditaord Trail Invitational. Jde o závod musherů napříč zasněženou Aljaškou o délce 1000 mil, který se v posledních letech jezdí i na snowbicích. Účastníci musí zvládnout závod v podstatě bez pořadatelské pomoci. O tom, jak je to náročný závod, svědčí to, že ho letos na 1000mílové trati dokončili pouze 4 bikeři z 11. www.pavelrichtr.cz |