Recenze knihy: HUASCARÁN – zastavení po padesáti letech

Počet stran: 200 stran
Formát: 206 x 260 mm
Vazba: V8
Vydání: 1. vydání listopad 2020
Infocena: 489 Kč

• 

Na úvod

Ze začátku jsem ke knize přistupoval s nedůvěrou. Podobně jako k x-tému titulu, který objasňuje atentát na Kennedyho. Co se ještě nového může objevit nebo převratného napsat? Nepřidalo mně ani zjištění, že v současné době je na trhu dostupných hned několik titulů na stejné téma – PERU 1970 a československá horolezecká expedice.

Rozhodl jsem se knihu komentovat po jednotlivých kapitolách. Během čtení jsem však od takového záměru upustil a můžete se tak seznámit pouze s prvními osmi z nich. Tak jak na mě působily nebo co jsem si z nich odnesl. Začněme tedy od začátku …

Obálka

Na obálce bude pravděpodobně Huascarán. Popis obálky jsem v knize nenašel. Pěkná fotka, která vyloženě láká do Peru vyrazit. Nebo já to tak osobně měl. Titulka HUASCARÁN – zastavení po padesáti letech může evokovat hned několik pocitů nebo myšlenek. Nechávám na čtenáři.

Úvod (str. 5)

Určitě úvod nepřeskakovat a doporučuji poctivě přečíst. Tenhle úvod vám objasní téměř vše. Pohnutky autora se vrátit již potřetí k tématu. S nimiž můžete souhlasit, pochopit nebo si přemýšlení nechat na další stránky. Popsán je jeho opětovný vstup do stejné řeky. Uděláte si odstup od „naší“ tregédie a uvědomíte si, že pod Huascaránem neskončilo „jen“ 14 našich horolezců, ale místních obyvatel zahynulo 70 000! Úvody jsou vlastně dva. První od Lubomíra Vejražky je poetický a vede k zamyšlení. Druhý od Jiřího Hladíka je věcný a krátký.

Kapitola 1 – 31. května 1970 – tři místa

Krásně zdramatizovaná kapitola, která popisuje tři místa minutu před zemětřesením a minutu po. Kapitola popisuje neděli 31. května 1970 ve městě Yungay v Peru, základní tábor expedice PERU 1970 a noc z 31. května na 1. června v Československu. Doslova jsem letěl očima po jednotlivých odstavcích.

Kapitola 2 – Následky zemětřesení

Následky zemětřesení a kvantifikace katastrofy. Tahle kapitola mě pomohla se na následujících stránkách knihy orientovat.

Kapitola 3 – Víc než pouhá změna

Tak v této kapitole se zvláště ti mladší čtenáři dozví, jak těžce vznikala expedice v době normalizace po roce 1968. A navíc si sám pokládá otázky typu „kdyby“, které jak víme v historii nefunguje. Dále kapitola mi pomohla slušnou formou nahlédnout do složení expedice a uvědomit si, jak byla rozdílná. Výkonnostně, politicky, geograficky a taky lidsky. Zamrazilo mě při čtení odstavců o hledání viníka za katastrofu. Kdo za ni asi tak mohl? Nebo opravdu někdo mohl?

Kapitola 4 – Smolná série

Hutně zpracovaná kapitola. Na dvou stranách klíčové okamžiky, které následně vyústily ke katastrově a tragédii. Pro mě i nové informace.

Kapitola 5 – Průběh expedice v bodech

Popis expedice od odletu z Prahy až po záchvěv země. Nově byla pro mě popsaná činnost expedice od 18. května 1970. Tedy od smrtelné nehody slovenského horolezce Ivana Bortela včetně problému se zpopelněním. Možná prvním v Peru. A vzpomínka indiánské dívky na tryznu za Ivana Bortela.

Kapitola 6 – Jde o život

Kolik času měli horolezci  na to, aby se dostali z dosahu smrti? Tato kapitola popisuje možný průběh katastrofy přímo v základním táboře. Jestli oči horolezců hleděly horečnatě vzhůru přesně nevíme. Jaké to bylo ve skutečnosti se nikdy nedozvíme. Jedná se o představu autora, se kterou se však lehce ztotožníme a tak nějak si představujeme, že by to před 50 lety mohlo být.

Kapitola 7 – Stačilo tak málo

Ano. Kdyby, kdyby … Tahle kapitola se mě osobně hodně dotkla a doslova jsem se vcítil do uvažování všech, kteří takto přemýšleli a doufali v zázrak, jak smolnou sérii přerušit.

Kapitola 8 – Znamení?

Je něco mezi nebem a zemí. Je tu něco, čemu nerozumíme. Je to štěstí, osud, karma, klika nebo prokletí? To osobně nevím, takže o to víc mě zaujala tato kapitola, která se věnuje několika tušením, která zvěstovala neštěstí ještě před odjezdem na expedici. Z některých doslova mrazí.

Další kapitoly již nebudu chronologicky popisovat a zastavím se jen u některých.

Hodně mě pobavila kapitola o získání modré knížky, která se tvářila jak odboj a to i přes perfektní fyzickou kondici autora. Těm, co byli na vojně, takhle kapitola možná nepůjde pod nos. Ale to, co zažil s nefunkční plící a se „samozákrokem“ v nemocnici, by nechtěl zažít nikdo. Zábavné čtení.

V kapitole 25 mě jako horolezce nejvíce zaujalo vyprávění bratra Ivana Bortela. Dojemné, upřímné, chlapské vzpomínání na bratra a spolulezce.

„Bratr mně od toho tragického dne chodíval na mysl celých padesát let den, co den a nešlo pouze o vteřinová probliknutí. Celoživotní doprovod. Do snů příliš nezavítal, což mě překvapilo. Říkával jsem si: „Chlape bídná, proč nepřijdeš?“

Noc v Andách

Jako čtenář jsem rád, že autor v létě 2019 přehodnotil původní pojetí knihy po obdržení emailu o „noci v Andách“ a měl jej při psaní této knihy bedlivě na paměti. Proto se vám po tomto zásahu „shůry“ dostává do ruky co nejupřímnější, ale zároveň velmi kultivované vyprávění o Peru 1970 tak, aby nejitřilo rány pozůstalých spekulacemi nebo necitlivým vyprávěním. Ani jednoho tu není.

Závěr

Pro ty, kteří ještě nemají ve své knihovničce žádnou knihu o expedici PERU 1970 nebo chtějí kolekci doplnit o kousek, který vznikl po 50 letech, tedy možná s dostatečným nebo taky ne odstupem, by mohla být tato kniha přesně pro ně. Osobně vkládám tento titul do knihovničky mezi další horolezecké publikace jako jsou Tulákem ve větru Himálaje, Velké himálajské dobrodružství, Od Álp po Himaláje, Pád nebes nebo Everest – Tvrdá cesta a další.