Hamaka – spíme v závěsné síti

Tento článek vznikl zejména díky iniciativě našeho čtenáře. Jsou zde použity informace obsažené v anglicky psaných pramenech, zkušenosti skautského vůdce z USA a také osobní zkušenosti autorů OV. Názvy se mohou také lehce lišit, ale zvolili jsme zde nejobvyklejší a česky dobře vyslovitelný název. Nyní již ale k vlastnímu tématu – hamace.

Hamaka může být pro někoho zdánlivě nesrozumitelným pojmem, ale nejedná se o nic jiného, než o závěsnou síť na spaní. Závěsnou síť-hamaku lze pak snadno používat téměř vždy a všude a při jakémkoliv počasí. Jak uvádí jeden z amerických propagátorů tohoto spaní: „V síti jsem spal i při větru o rychlosti 96,5 km/hod a prudkém dešti. Spal jsem v ní při teplotě -17 °C a rychlosti větru 80 km/hod. Také jsem čekal v síti 15 hodin až přestane pršet (zkuste ležet 15 hodin na zemi!). Můj osobní rekord při zimním táboření v Utahu je teplota -23 °C a teplotní ekvivalent rovnající se -28 °C. Při všech těchto podmínkách jsem strávil noc bez nepohodlí“. My jsme zde v Evropě také často spali v síti, dokonce někdy i vysoko v korunách stromů, ve skalách, zavěšeni pod mosty i v čekárnách autobusů a nebylo to jen nějaké nouzové přečkávání nocí. Teploty a podmínky jsme si však nezaznamenávali.

Výhody hamaky:

Závěsná síť je lehčí, skladnější a lacinější než stan. Rychleji si ji připravíte ke spaní. Váha průměrné sítě vyráběné v ČR je zhruba do 250 g a váha závěsných lan, plachty je pak už jen podle jejich síly a kvality. Hamaka zcela izoluje od půdní vlhkosti, lezoucího hmyzu, hadů, myší a podobných nepříjemností. Při dešti lze pod sítí s nataženou plachtou bez problémů vařit na vařiči, lépe než ve stanu a také nezmoknete. Může být i doplňkem ke stanu, hlavně do míst kde stan už nepostavíte, nebo jen velmi těžko. Nakonec je to také určitá stylová záležitost, hamaku hojně využívají obyvatelé tropických oblastí a dříve také námořníci na lodích, dnes je využívaná i armádami při všech vhodných příležitostech.

Z čeho se hamaka skládá, drobné úpravy a praktické postřehy:

1. Široká síť, a dostatečně dlouhá k tomu aby jste se do ní vešli vy, spací pytel a jedna, nebo dvě karimatky. Nepoužívejte příliš úzkou, malou síť, ze které byste mohli vypadnout, ramena musí být vždy uvnitř sítě, pod jejím okrajem. Nepoužívejte ploché sítě vyztužené dřevěnými rozpínkami, které příliš síť narovnávají. Když do sítě položíte karimatku, síť se správně vyrovná takže budete mít pocit, jako když ležíte v „zámotku kukly“. Tísní-li vás přesto síť kolem ramen, lze použít vhodnou prohnutou tyč, větev a zapřít ji o krajní nosná lanka sítě, a ty trochu roztáhnout, ale jen v tomto kritickém místě.

2. Dlouhá lana. Odstraňte krátká lana přivázaná na každém konci visuté sítě a nahraďte je lany dlouhými asi 4,5 m. Bude potřeba aby dosáhly na kmeny stromů, mezi kterými bude síť zavěšena a daly se kolem i silných kmenů obtočit a zavázat. Průměr lan dostačí 6 mm. Lana je nutné pořídit „neprůtažná“, tj. ne horolezecká, ale průmyslová, statická nebo určená pro speleology. Při uvazování kolem kmene stromu se slabou kůrou je také nutné lano něčím podložit, aby se do ní během noci hluboko nezařízlo a strom, jeho cévy tak nepoškodilo!

3. Odkapávací šňůrky. Na strategických místech sítě přivažte krátké šňůrky. Tyto šňůrky odvádějí vodu stékající po lanech poutající síť ke stromům, která by jinak stékala dovnitř sítě a promáčela spací pytel. Strategická místa jsou:
· tam kde jsou přivázány kroužky, oka nesoucí síť, případně i plachtu, 
· bod ve kterém každé jednotlivé lanko tvořící síť opouští závěsný kroužek, oko.

Další odkapávací šňůrky můžete upevnit na každý další bod po kterém by mohla stékat voda. Tyto odkapávací šňůrky jsou stabilně pevněny k síti. Tvoří nejdůležitější prvek, který vás při bouři a velkých deštích udrží v suchu. Do závěsných lan a šňůr lze také vložit v uzlu dřívko, větvičku která udělá podobnou službu a odvede stékající vodu pryč.

4. Střecha. Noste nepromokavou nebo plastovou plachtu asi o velikosti 2,7×3,6 metru. Plachta by to měla být dostatečně pevná, aby se v průběhu používání neroztrhala. Tato plachta se upevní nad závěsnou síť, čímž vytvoří improvizovanou střechu. Tato střecha je dalším klíčovým prvkem pro uchování se v suchu. My jsme takto s úspěchem využívali i kosodélníkovou celtu, napnutou tou delší stranou nad síť. Pro menší postavy dostatečné.

5. Lanko, šňůra na podepření střechy. Noste ještě zvláštní lanko (např. i šňůru na prádlo) dlouhé asi 9 m. Toto lanko se napne a zaváže mezi dvěma stromy nad závěsnou síť a bude podpírat plachtu stříšky. Na cestách toto dlouhé lanko (repku) často využijete i jinak.

6. Krátká lanka. Noste nejméně čtyři lanka, šňůry dlouhé minimálně 1 m. Tyto lanka použijete na přivázání volných cípů plachty ke stromů, keřům, nebo kotevním kolíkům při větrných nocích. Stabilizují stříšku, aby nebyla odfouknuta větrem. Nejsou-li na plachtě našita oka nebo úchyty, pak existuje jednoduchý postup jak přivázat cípy plachty k lanku. Položte na okraj každého rohu malý kámen nebo větvičku a zabalte ho do cípu. Okolo závitku přivažte lanko k plachtě. Zabalené kameny zabrání vysmeknutí plachty z lanka. Jsou-li tato lanka opatřena i napínací svorkou, je to dost výhodné při vypínání stříšky.

7. Dřevěné kolíčky na prádlo (6 až 8 ks). Tyto kolíčky využijete na upevnění střechy k lanku. Ostatní kolíčky poslouží k sepnutí spodní části plachty k sobě, pokud chcete být při bouři zabaleni jako v zámotku. Dělá se to tak, že obalíte střechu, plachtu okolo sítě a jde-li to, také okolo stromů, na které je zavěšena síť. Tak získáte větší ochranu před větrem ale i hmyzem.

8. Síťku na hlavu, obličej, proti moskytům použijte vždy pokud bivakujete v oblastech, kde se vyskytují moskyti, komáři, tiplice nebo ovádi. Tato síťka nezabere v batohu příliš místa a je nepostradatelná, zajistí klidnou noc. Využijete ji často proti hmyzu i přes den!

Vlastní postavení visutého lůžka

Postavení visutého lůžka zabere asi 5 minut. S vhodným světelným zdrojem, nebo nejlépe čelovkou to zvládnete vše snadno i v noci za tmy. Popíšeme jak na to:

1. Vyberte dva vhodné stromy asi 4,5 m od sebe. Stromy mohou být od sebe i více vzdáleny, ale síť se bude více prohýbat a mohla by se dotýkat země, když do ní vlezete a zatížíte ji. Používáte-li na zavěšení sítě stromy z tvrdého dřeva, můžete použít stromky i o průměru jen 10 cm. Stromy z měkkého dřeva by měly být silnější.

2. Přivažte jednu stranu visutého lůžka ke stromu. Ten konec sítě kde bude hlava je nutné, nebo je lépe, vázat co nejvíce nakrátko, to znamená co nejblíže ke stromu, či pevnému kotevnímu bodu. Případné houpání ve větru se pak při spánku lépe snáší. Poloha sítě by měla být taková, aby závěsný kroužek sítě byl asi 1,5 m nad zemí. Omotejte několikrát lano kolem stromu, potom lano prostrčte kroužkem sítě a potom ho opět omotejte kolem stromu. Po prostrčení lana kroužkem je dobré aby nové závity lana kolem stromu byly orientovány v opačném směru než prve. Potom lano zavažte na uzel který lze i po zatažení a namočení povolit! Provlečení lana kroužkem a jeho upevnění na kmeni má za následek větší stabilitu sítě.

3. Druhou stranu sítě upevněte ke druhému stromu stejným, nebo obdobným způsobem, tak aby vystačila délka lana. Při vykonávání této činnosti nechejte visuté lůžko mírně prověšené, aby se tak zvýšila jeho stabilita.

4. Posaďte se do sítě, abyste otestovali zda stromy unesou vaší váhu a zda se síť nedotýká země. V případě potřeby síť přitáhněte, nebo vyberte jiné, lepší místo pro bivak. Počítejte také s tím, že se síť během noci ještě prověsí a trochu poklesne.

5. Ve výšce asi 30 až 40 cm nad závěsnou sítí natáhněte mezi stromy pomocné lanko, pevně ho napněte a zavažte. Toto lanko bude podepírat stříšku. Stříšku lze samozřejmě vynechat, zvláště např. v letních měsících, jste-li si jisti, že v noci nebude pršet a nic na vás padat.

6. Přes lanko přehoďte nepromokavou, plastovou plachtu a připevněte jí třemi kolíčky na prádlo. Při větru vám kolíčky mohou hodně pomoci při zakrývání sítě.

7. Pokud neočekáváte vítr, můžete ponechat okraje plachty volně viset přes závěsnou síť. Nebo můžete upevnit okraje plachty dále od sítě abyste získali větší krytý prostor. Očekáváte-li vítr, musíte okraje plachty pevně ukotvit, aby jí vítr neodfoukl a třepotání jejích okrajů vás nerušilo při spaní. Upevnění musí být dost pevné, silný vítr plachtu napíná velkou silou! Na šňůrkách se výborně uplatní i stahovačky jaké jsou u stanů.

8. Do závěsné sítě vložte karimatku (jednu v létě a dvě, nebo i více v zimě). Karimatky udržují závěsnou síť rovnější a když si do ní lehnete, máte pocit jako když ležíte v zámotku. Karimatka současně chrání zespodu i před větrem který se ke spacáku dostane.

9. Na karimatku(y) položíte svůj spací pytel. Batoh si asi nejlépe také přivažte pod síť, tak aby se nedotýkal země ani na něj případně nepršelo. Batoh dobře chráněný proti mokru lze zavěsit za hlavou na kotevní bod sítě, nedoporučujeme jej nechat volně na zemi, byť pod sítí.

A to je všechno. Stavbu jsme zvládli. Rychlé a snadné! Teď stačí vlézt do sítě.

Spaní v hamace

Rozepněte zip svého spacího pytle a položte ho na síť tak, aby jeho horní strana visela přes okraj sítě dolů. Pečlivě zkontrolujte, zda na spodní straně spacího pytle nejsou záhyby, které by vám překážely ve spaní a případně je odstraňte. Toto je klíčový bod pro vaše pohodlné spaní. Jakmile vlezete do spacího pytle, případné záhyby již nesrovnáte. Pokud je to potřeba, při velké zimě, můžete do nohou spacího pytle vložit i několik ohřívacích sáčků. Pozor také na to, aby vás v mrazech někde síť nesvírala a nebránila tak prokrvení! Pokud nespíte v šatech, svlékněte si je a oblečte si cokoliv suchého, co používáte na spaní. Pokud používáte péřový spací pytel, nedoporučujeme vám spát v oblečení které jste nosili v průběhu dne, protože prádlo je vlhké od těla a od něho by navlhnul i spací pytel. Pokud používáte spací pytel s náplní ze syntetického vlákna, nebývá tato vlhkost pro jednou takový problém, ale je lépe se vlhku vyhnout, už kvůli vašemu klidnému spaní. Posaďte se do sítě například tak, že nohy visí přes okraj sítě na otevřené straně spacího pytle. Je-li, nebo musí-li být okraj sítě vysoko nad zemí, je dobré si tento způsob dobře nacvičit. Sundejte si boty a položte, zavěste je k nohám závěsné sítě. V zimě je dobré dávat boty nějak vhodně zabalené dovnitř spacího pytle, aby boty do druhého dne nepromrzly. Někteří si boty v létě vloží do plastového pytle (igelitu) a nechají je na zemi. Takto ale zůstanou vlhké. Výhodnější je volně boty zavěsit zespodu na síť. V případě potřeby si navlečte na nohy suché vlněné ponožky, a pokud pociťujete chlad, oblečte si i další věci co vám mohou zajistit příjemnou noc. Přehoupněte nohy do sítě a lehněte si do spacího pytle. Horní část spacího pytle přehoďte přes sebe a zapněte ho. Pokud si chcete užít o něco více pohodlí, tak vězte, že srolovaná flíska, kabát, nebo bunda poslouží i jako dobrý polštář. Také dostatečně pevné lanko podpírající plachtu může posloužit jako držák při změně polohy těla v průběhu noci.

Několik slov ke spaní a hamace na závěr

Je to krásný pocit, lehce se kývat v síti, zatímco hledíte na oblohu posetou hvězdami. Lépe je ale vždy se před usnutím zakrýt plachtou použitou jako přístřešek. Nejenom, že nenavlhnete od rosy, ale na spací pytel a do obličeje nepadá jehličí, housenky ani větvičky ze stromů, a také nekape pryskyřice ani lepkavá medovice ze mšic, a někdy i ptačí trus. Spaní v závěsné síti není pro každého. Některým lidem vadí, že nemohou měnit ve spánku zakřivení těla. Lze spát pouze na levém, či pravém boku a na zádech, nikoliv však na břiše. Jiným chybí potřeba úplného soukromí, nebo naopak něčí blízkost, které poskytuje stan. V síti lze samozřejmě přespat i bez karimatky, jen je vhodné mít takový spací pytel, nebo obal, který jen tak neprofoukne. I závětří pod plachtou není samozřejmě tak dokonalé, jako v zapnutém stanu.

V síti dobře přespíte i tam kde nelze žádný stan postavit, nebo jen s největšími obtížemi. Jedná se o místa jako jsou mokřiny, strmé a skalnaté stráně, zahmyzená nebo znečistěná zem, například i v opuštěných budovách, kolnách ap. Při spaní ve výškách se určitě zajistěte ještě dalším lanem, nejlépe za horolezecký úvazek a spěte s dostupným, ale bezpečně chráněným nožem na nouzové vyproštění, nikdy nevíte co se může přihodit! Síť lze v nouzi využít třeba i na chytání ryb nebo drobné zvěře, ptáků. Sítí také lze upevnit volný náklad v dopravních prostředcích a podobné další použití závisí jen na vaší fantazii. Nosnost sítě vyrobené obvykle z polyamidu (nylon), která je u nás v ČR většinou dostupná ve specializovaných obchodech s turistickými potřebami, nebo v obchodech se skautskými potřebám, je asi 200 kg, při délce přibližně 3 m.
Věříme, že pro mnohé jsme tímto článkem neobjevili nic moc nového. Chtěli jsme na tuto možnost hlavně upozornit i ostatní, kteří zkušenost se sítí-hamakou dosud nemají. Vyzkoušejte závěsnou síť, třeba se i vám spaní v ní zalíbí!