SOS: Jak na přivolání pomoci v horách? Pomohou i chytré aplikace!

I při vší opatrnosti a přípravě se nám může stát, že budeme potřebovat pomoc. Každý určitě zná čísla 150, 155, 158 i 112. Je jedno kam zavolám?

Všechna čísla, která jsi uvedl, patří jednotlivých složkám integrovaného záchranného systému. Na všech číslech se dovoláš pomoci při jakémkoliv život ohrožujícím problému – ať je to požár, mrtvice nebo zloději v domě. Všechny složky spolupracují a události, které sami neřeší, si na sto procent předají. Tvoje žádost se tedy určitě neztratí. V řadě situací ale rozhoduje čas, proto je mnohem lepší volat přímo složku, kterou potřebuješ. Dokáže ti totiž okamžitě fundovaně poradit a zároveň hned vyšle výjezdové prostředky.

Co to je IZS a co se děje když vytočím číslo na jejich dispečink?

Integrovaný záchranný systém je spojení všech záchranných složek dohromady. Mezi ty hlavní patří právě Hasičský záchranný sbor, Policie ČR a Zdravotnická záchranná služba. Do „společenství“ patří ale i Městská policie, Vodní záchranná služba, Horská služba a další. Cílem složek je společně spolupracovat při záchraně zdraví a majetku, což udávají i zákony.

Kam se dovolám, když vytočím 112?

Jednotné číslo tísňového volání 112 je v Česku číslo na operační středisko hasičů. V Evropě linku 112 spravují různé složky, např. v Rakousku je to policie, takže to není jednotné. Obrovskou výhodou linky 112 je, že se tam určitě domluvíš i v cizím jazyce – v ČR je například garantovaná němčina a angličtina.

Chápu, že dispečerka má zavedený postup a potřebuje zjistit základní informace. Co je rozumné si dopředu připravit v případě, že potřebuju pomoc?

Máš pravdu, že každá složka má zavedené postupy při událostech, které standardně řeší. Možná se někdy zdá, že se zbytečně vyptávají a máte neodbytné nutkání říct jim něco ve smyslu: „Už se neptej a pošli tu sanitku!“ Dotazy ale nejsou samoúčelné. Jejich cílem je zjistit, kde se přesně nacházíte, co se stalo a jak vypadá situace na místě. To znamená, v kolikátém patře hoří, jestli zraněný dýchá, komunikuje s vámi, zda je zaklíněný v havarovaném voze, jaká byla výška pádu atd. Podle těchto informací se dispečerka teprve rozhodne, jakou techniku vyslat, jestli je nutné na místo vyslat okamžitě i lékaře, jestli je potřeba víc složek IZS atd. A hlavně, jak se záchranáři na místo dostanou. Přesná lokalizace události může významně zrychlit příjezd záchranných složek.

Je vhodné udávat GPS souřadnice nebo je lepší říct, že horolezec spadl z vrcholu Drátníku a leží východně pod skalou?

Někdy je opravdu lepší říct, že se nacházíte pod Drátníkem u Blatin na Žďárských vrších, než sdělovat GPS souřadnice. Ty obsahují mnoho čísel a mohou být uvedeny až ve třech různých formátech. To se může stát zdrojem chyb, pokud není GPS souřadnice přečtena a zapsána správně. Chyby jsou častější, pokud je volající ve stresu. Rozdíly pak dělají i desítky kilometrů. Někdy ale mohou představovat problém i místní označení, která nenajdeme v mapách. Je nutné si uvědomit, že operační středisko každé složky IZS je vždycky jen jedno v celém kraji. Operátoři se po svém kraji orientují velmi dobře, nemůžou ale znát každou skalku v lese nebo lesní neznačenou cestu.

Jaké otázky má volající nejčastěji problém dispečerce zodpovědět?

Volající často vůbec neví, kde se nachází. Prostě vyjel z Prahy a teď je někde napůl cesty do Brna. Takové lokalizace jsou pro operátora opravdovým oříškem. Většinou uživatelé popisují, že největší problém je ve stresu si vybavit číslo, na které volat a pak v klidu a věcně popsat, jak se k nim sanitka dostane. To všechno řeší mobilní aplikace „Záchranka“.

Jak tahle aplikace funguje?

Záchranka umožňuje jednoduchým stiskem tlačítka vytočit tísňovou linku 155 (operační středisko záchranky) a zároveň odeslat data o poloze. Většina dispečinků v ČR má už tuhle aplikaci integrovanou do operačních systémů, a tak polohu volajícího rovnou vidí na mapě. Aplikace je dostupná pro systémy iOS, Android a v brzké době i pro Windows mobile.

Dokáže aplikace odeslat mou polohu, i když mám vypnutou GPS?

Aby tvoje poloha byla přesná, je nutné mít zapnutou GPS. Pozor, k určení přesné polohy je třeba co nejvíc družic a připojení chvilku trvá – stejně jako u standardní GPS stanice. Takže pokud zapneš GPS a hned voláš, tak poloha nemusí být přesná. Přesnost lokalizace ale operátor v systému vidí, takže pokud není v pouhých desítkách metrů, vyzve tě, abys zavolal ještě jednou. Mezitím ale už sanitka jede tvým směrem a na upřesnění je dost času.

Co ještě aplikace umí?

„Záchranka“ není jen o volání. Najdeš tam postupy první pomoci, nejbližší pohotovosti a nemocnice podle tvé polohy a další užitečné informace. Aby ti aplikace dobře fungovala a posílala data, musíš se po stáhnutí zaregistrovat. To je zároveň i prevence proti zneužití tísňové linky, navíc můžeš zadat i další údaje, např. tvoje závažná onemocnění. Vše je zdarma a mnoho lidí v nouzi už aplikaci využilo.

Existují další aplikace do „chytrých“ telefonů, které jsou v současnosti použitelné a rozhodně by neměly ujít naší pozornosti?

Další užitečnou aplikací je „Horská služba“. Funguje v Česku a obdobná aplikace je i na Slovensku. Kromě volání a lokalizace v nich je mnoho užitečných informací pro pomoc v horách. Pomůže například vyhledat lyžařská střediska, poskytne základní aktuální informace o sněhových podmínkách, lavinovém nebezpečí a počasí na daném místě. Podle aktuální polohy uživatele umí také najít nejbližší stanici Horské služby a zobrazit její telefonní číslo a dobu provozu.

Všiml jsem si, že v Krkonoších, ale i na Moravě jsou na turistických cestách informační cedule s číselným označením místa. Objevují se i v turistických mapách?

To, o čem se zmiňuješ, jsou tzv. body záchrany. Dříve se jim říkalo traumabody a jejich rozmístění donedávna nebylo jednotné. V současné době se síť snaží sjednotit hasičský záchranný sbor. Obvykle jsou tyhle tabulky umístěny v turisticky atraktivních lokalitách a jejich cílem je pomoct s lokalizací. Dnes je většina bodů centrálně evidována a operátor si je v systému může zadat jako tzv. body zájmu nebo vrstvu mapy. V turistických mapách je ale nenajdeš. Jejich hlavní výhoda je tam, kde je špatný signál mobilního operátora nebo není možné určit polohu pomocí různých lokalizačních zařízení.

Zvykli jsme si, že když se něco stane, tak není problém, aby pro nás dojela sanitka nebo doletěl vrtulník. Jsou nějaká omezení, kdy se záchranáři na dané místo dostat nemůžou?

Systém zdravotní péče v Česku je jeden z nejlepších na světě. Výjezdová stanoviště záchranky jsou po krajích rozmístěna tak, aby se sanitka dostala do všech trvalých sídel do 20 minut. Obvykle jsou časy kratší, kolem 10 minut, v Praze, kde je hustší osídlení, kolem 6 minut. Při záchraně v obtížném terénu záchranka prakticky vždycky spolupracuje s hasiči a s její pomocí pochopitelně není možné počítat do 10 minut. Ani vrtulník není všemocný, ne každá stanice Letecké záchranné služby nabízí noční lety nebo speciální způsoby záchrany například pomocí lanových technik. Piloti taky musí dodržovat přísné letecké předpisy, a tak pokud jsou povětrnostní podmínky pod stanovenými minimy, vrtulník vzletět z bezpečnostních důvodů nesmí.

Proč k některým případům vyjíždí sanitka i vrtulník současně?

O tom rozhoduje operátor na základě místa události, stavu zraněného nebo předpokladu další specializované péče. Podle toho vysílá nejvhodnější výjezdovou skupinu – sanitku s lékařem nebo jenom se záchranářem, nebo vrtulník, kde je vždy lékař, anebo oba prostředky současně. Sanitka i vrtulník se vysílají v situacích, pokud bude sanitka na místě mnohem dřív než vrtulník nebo pokud je na místě víc zraněných. Vrtulník umožňuje zkrátit čas do poskytnutí specializovaného ošetření, na které zařízení typu okresní nemocnice není vybavené. Dál vrtulník létá k případům, kde jsou potřeba například lanové techniky. V noci létají jen čtyři letecká střediska v celé ČR, proto je vždycky sanitka na místě jako první a vrtulník plní úlohu transportu do specializovaných center.

Co byste na závěr chtěla vzkázat našim čtenářům?

Abyste výjezd složek IZS nepotřebovali a když už ano, tak ať všechno dobře dopadne. Pak ještě, že štěstí přeje připraveným a zbytečně riskovat se nevyplácí.

Článek vyšel v časopise Svět outdooru 3/2016.