Přinášíme vám exkluzivní záznam událostí, tak jak se seběhly o uplynulém víkendu na našich nejvyšších horách.V sobotu 28. března, tak jako každý den ráno, přivezl na rolbě ze Špindlerova Mlýna pan Jaroslav Vrutný, chatař na Luční boudě, jídlo pro ubytované hosty. Každý den takto vyváží několik várnic obsahujících jídlo pro hosty. Ze „Špindlu“ vyráží již brzo ráno, těsně po půl šesté…
Přinášíme vám exkluzivní záznam událostí, tak jak se seběhly o uplynulém víkendu na našich nejvyšších horách.V sobotu 28. března, tak jako každý den ráno, přivezl na rolbě ze Špindlerova Mlýna pan Jaroslav Vrutný, chatař na Luční boudě, jídlo pro ubytované hosty. Každý den takto vyváží několik várnic obsahujících jídlo pro hosty. Ze „Špindlu“ vyráží již brzo ráno, těsně po půl šesté. Na chatu dorazí během půl hodinky. V onu sobotu dorazil k chatě asi o 10 minut později a to zejména díky silnějšímu nárazovému větru a snížené viditelnosti zaviněné nízkým pásem oblačnosti táhnoucím se po celém hřebeni. Dokonce to vypadalo na bouřku.
„Rolbu jsem zaparkoval u zadního vchodu a odnášel jsem nahoru několik beden s chlebem. Když jsem se za několik minut vrátil spolu s manželkou pro várnice s jídlem, chyběla jedna várnice s polívkou“ vypovídá chatař. „Bylo vyloučeno aby ji někdo zcizil, většina hostů v tuto dobu ještě spí a v okolí nebylo ani živáčka, jenže várnice prostě nikde“. Žena si ale všimla podivných otisků vedoucích směrem pod Stříbrný hřbet. Nemohly být staré, jelikož silnější ranní vítr hnal drobný sníh který rychle ničil jakékoliv stopy. Stopy byly dosti divné a neuspořádané. Nikdy jsme já ani žena podobné stopy neviděli. V tu chvíli zrovna dorazil Mirek Hanzlín, kamarád a člen Horské služby Krkonoše, který prováděl pravidelnou kontrolu běžeckého značení v okolí Sněžky. Vše jsem mu vylíčil a doběhl jsem navíc ještě pro můj jednoduchý „kompakt“ abych pořídil pár snímků. Várnice byla pryč a nemělo cenu kvůli jedné ztracené várnici dělat rozruch. Jenže nám to stejně celé vrtalo hlavou. Mirka celá situace tak zaujala, že zalarmoval volné kolegy na stanici Horské služby v Peci pod Sněžkou a zorganizovali dokonce menší rychlou pátračku. Díky špatnému počasí a ztrátě stopy však bezvýslednou. To je vše za záznamu rozhovoru s chatařem Vrutným.
Při následném obvolávání okolních chat v okolí, zda nešlo o nějakého vtipálka, nebylo zjištěno takřka nic. Pouze chatař Vladimír Landora, na chatě Výrovka, měl předchozího dne v podvečer, podle něj, bezvýznamný incident s ukradeným psím žrádlem. Když se přišeřívalo, vyburcovali ho štěkotem vlastní psi. Letmo vyhlédl z okna, aby zkontroloval co se děje, když si všiml, že v kosodřevině směrem do Modrého dolu se míhá stín nějakého zvířete. Stačil ještě pořídit v rychlosti fotografii. Později zjistil že chybí miska se psím žrádlem, kterou nechával svým psům venku před chatou, pro případ že by se s nimi vracel z procházky. Podobných „vandalismů“ ale zažil již mnoho a tak tomu nevěnoval další pozornost. „Vše mohlo mít na svědomí nějaké hladové zvíře“ konstatuje. Letošní zima způsobila zdejšímu zvířectvu mnoho nepříjemností při hledání potravy a tak se zvířata často odvažovala blíže k lidským obydlím. Pokud se však podíváme na fotografii pořízenou panem Landorou, stěží usoudit o jaké krkonošské zvíře se jedná. Že by pověstný krkonošský sněžný muž, o němž lze nalézt zmínku v několika listinách z minulého století? Snažme se na věc podívat racionálně. V každém případě se zde ale nabízí nápadná souvislost se sobotním případem na Luční boudě. O případném dalším vývoji v této kauze Vás budeme informovat. Pokud jste byli v Krkonoších, v poslední době, svědky podobných událostí, neváhejte a kontaktujte nás!
Když jsem si včera 1.4. pozorně přečetl tento příspěvek redakčního kolegy, musím se přiznat, že asi i já mohu pravděpodobně potvrdit přítomnost záhadného tvora v Krnapu. V letošní zimě jsem si s kamarádem jen vyšel prohlédnout nastupy zimních výstupů z Obřího dolu na Pančavskou louku. Běžně se do tého oblasti vstupovat nesmí a tak jsme byli trochu nesví když jsme zjistili, že nás někdo, něco už delší dobu sleduje. Při cestě zpět jsme se trochu rozdělili, já sestupoval na sněžnicích Sasquetch a kamarád sjižděl ne krátkých, starších lyžích Yeti. Všiml jsem si, že náš tajemný stín se dlouho nemohl rozhodnout po které stopě se vydat, nakonec sestupoval po stopě lyží Yeti. Bohužel jsme nikdy jasně nazahlédli je-li to zvíře, ochranář, horolezec či člen HS. Po značené cestě do Pece nás ale už nesledoval a tak jsme raději nic nehlásili a jsem proto zvědav kolik podobných svědectví a asi nejen z Krkonoš se zde v diskuzi objeví!
Apríl ale slabý.
Téma měsíce: Babí léto v Česku a na Slovensku
České hřebenovky na (prodloužený) víkend
Adršpach, Teplické skály a Broumovsko s dětmi
TIP na výlet – Roháče aneb turistika v Západních Tatrách
Rady k vybavení
V suchu i za deště. Správná impregnace pohorek
Nejlepší trekové boty a pohorky 2024: výběr testerů Světa outdooru
Jak vybrat nepromokavou bundu?
Knižní tipy
Snow Film Fest 2024: adrenalin, humor, i dojetí na plátnech kin
E-BOOK 1. POMOC NA HORÁCH: zdarma ke stažení
Zajímavé vybavení
Nikon Prostaff P7
„Ten kouká…“
8B+ BRAD
Brad Pitt mezi lezeckými pytlíky.
Forclaz trekový stan MT900
Váha 1,3 kg, polosamonosná konstrukce s 1 apsidou
Turistický batoh Quechua MH900
Společník na túry - 970g, záda ze síťoviny, 8 kapes
Zajímavé túry
Velký Choč s výhledem na čtyři národní parky Slovenska
Hayduke trail: kaňony a pouštěmi na jihozápadě USA
Główny Szlak Beskidzki – polský trail mezi Českou a Ukrajinskou hranicí
Další zajímavosti
Nejlepší treky a horolezecké výkony na FESTIVALU OBZORY už 9.-10.listopadu 2024
SOUTĚŽ: Vyhraj ultralehkou péřovou bundu Warmpeace Minto nebo Viki Lady
ROZHOVOR: Tomáš Zejda: ve stáří si chci říct, že to byla jízda. Doslova!