Město na Valašsku s naším nejslavnějším skansenem je cílovým místem túry, při níž zdoláme i horu Radhošť – čeká nás 710 m převýšení, ale také spousta nádherných dojmů.
Dolní Bečva – Kamenné 4 km – Radhošť 8 km – Černá hora, rozc. 10,5 km – Rožnov pod Radhoštěm, tur. orientace 17 km
Startujeme v obci Dolní Bečva*, připomínané poprvé r. 1676 pod názvem Velká Bečva (též Bečvice). V 18. stol. tu byly skelné hutě, známá byla i výroba březových košťat. Pomník připomíná popraveného partyzána H. Tošenovského, další památník je věnován obětem obou válek.
Značka zprvu sleduje frekventovanou hlavní komunikaci, na křižovatce ve středu obce odbočujeme po vedlejší silnici do údolí Dolní Rozpité. Díváme se na majestátní hřeben Radhoště, brzy uhýbáme doprava a prudce stoupáme na Kamenné. Vycházíme z lesa a určitě se na chvíli zastavíme, abychom vychutnali pohledy** na Vsetínské vrchy, míjíme valašské dřevěnice na travnatých svazích, je to nádherná podívaná. Projdeme listnatým i jehličnatým lesem, stoupání se na chvíli trochu zmírní, abychom přetnuli širokou pevnou komunikaci, vedoucí ke Skalíkově Louce. Zbývá závěrečný ostrý výstup a staneme na hřebeni.
Tady už potkáme především v sezóně početnější zástupy výletníků. Dáme se vlevo širokou cestou společně s modrou turistickou značkou k horskému hotelu Radegast (ubytování, stravování: denně v zimě 9.30–17 h, v létě 10–17 h) a ke kapli na vrcholu Radhoště*** (1 129 m) (občerstvení: bufet SO, NE 9,30–15,30 h).
Pokračujeme po červené a modré značce přes louku Velké polany (981 m) a na rozcestí u Černé hory. Modrá se otáčí vpravo a strmě klesá do sedla Pindula, my sledujeme červenou značku ke studánce na svazích Černé hory, otvírají se odtud skvostné výhledy** na Rožnov p. R. i na okolní hory. Scházíme bukovým lesem k několika rekreačním objektům a na frekventovanou silnici vedoucí údolím Rožnovské Bečvy. Jdeme až k mostku přes řeku a po něm zabočíme zpátky do středu města Rožnov pod Radhoštěm.
Na vrchu Hradisku asi 2 km jz. od Rožnova pod Radhoštěm*** zbytky zdí a příkopů připomínají hrad, který byl založen zřejmě ve 13. stol. na zboží olomouckého biskupství jako sídlo biskupského mana Bohuslava z Krásna. Později se podle pověsti stal útočištěm loupeživých rytířů, a tak byl r. 1539 rozbořen. Skutečnost je ale trochu jiná. Tehdejší majitel Jan z Pernštejna v r. 1538 sám požádal Ferdinanda I. o povolení hrad zbořit pro „nenáležitost jeho“ a postavit jiný ve Valašském Meziříčí. Podle záznamů bylo za rozboření hradu zaplaceno 130 moravských zlatých. Zříceniny hradu nebyly již nikdy opraveny a po r. 1866 sloužily jeho zbytky rožnovským občanům jako stavební materiál. Hrad nesl ve své době módní jméno Rosenau (růžová niva).
Osada, patřící olomouckému biskupovi, je poprvé doložena r. 1267, v r. 1411 byla povýšena na městys. Nesla jméno Rožnovec (zdrobnělina ke jménu hradu). Ve 14. a 15. stol. patřila pánům z Kravař, od druhé poloviny 15. stol. do r. 1548 Cimburkům, v letech 1549–1815 Žerotínům i jiným šlechtickým rodům.
V r. 1557 se poprvé objevuje jméno Rožnov – je již městečkem, které r. 1594 získává i první pečeť. V 16. stol. se na úpatí Hradiska dolovalo stříbro. V letech 1622–23 se v regionu odehrálo velké povstání Valachů za účasti Rožnovských, v letech 1750–51 selské bouře organizované měšťany. Od zrušení nevolnictví do zrušení roboty vlastnila Rožnov hrabata Kinských. Již v 17. stol. zde byly sklárny a papírna, v 19. stol. se rozvíjí lnářství a vlnařství, na něž od r. 1902 navázala punčochárna, po r. 1945 přibyl elektrotechnický průmysl. Zvláštní kapitolou je rožnovské lázeňství. Od 17. stol. se mluví o léčebných účincích jodobromových pramenů, čistého vzduchu a pití žinčice, a tak již r. 1796 se zde objevili první lázeňští hosté. V r. 1820 byl postaven léčebný ústav a lázně dosáhly evropského věhlasu – ročně sem přijíždělo až 1 200 hostů.
S rozvojem a modernizací průmyslu lázně v 50. létech zanikly. Roku 1868 iniciovala zdejší Občanská beseda darování kamene do základů Národního divadla do Prahy. Radhošťský kámen je tam dosud patrný jako dominantní. Jméno Rožnov s přívlastkem pod Radhošťem je poprvé užíváno r. 1913. Dřevěné stavby, zdobící původně celé rožnovské náměstí, byly přemístěny do muzea v přírodě, které bylo pro veřejnost otevřeno v roce 1925. Až do poloviny 20. stolení pak bylo jediné svého druhu ve střední Evropě. Dominantní památkou mimo areál muzea v přírodě je barokní farní kostel Všech svatých** z let 1745–49 s oltářním obrazem Rubensova žáka I. Schounianse a cenným zařízením. Pomník F. Palackého byl odlit v blanenských železárnách r. 1879 a je jedním z prvních u nás.
(Ubytování, stravování, občerstvení: mj. hotely Eroplán, tel. 0651/55 835, 55 636, Relax, tel. 0651/55 911, Tesla-Ecora, tel. 0651/ /54 368, Koruna, tel. 0651/55 877, Novák, tel. 0651/57 293, Reos, tel. 0651/54 466, penziony Bečva, tel. 0651/54 458, 54 442, Na výsluní, tel. 0651/55 821, Dorka, tel. 0651/54 351, Vinium, tel. 0651/55 812, Camping Rožnov, tel. 0651/55 442, 53 937 atd., doporučujeme obrátit se na Informační centrum v Nádražní ulici, tel. 0651/53 408.)
Další doporučené cíle:
Hážovice – 2 km jv. od Rožnova p. R., lidová architektura (roubený dům, zvonička).
Tylovice – 1 km jv. od Rožnova p. R., lidová architektura.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
