Celý výstup by možná lépe charakterizovalo slovní spojení za pět dnů odlet. Právě tolik času zbylo španělsko-slovinské dvojici na to, aby prostoupili jihozápadní stěnou hory Kang Nachugo, která dosahuje výšky 6735 metrů, a poté stihli letadlo z Káthmándú.
Koncem září se dvojice extrémních horolezců Španěl Santiago Padros a Slovinec Domen Kastelič vydali do Nepálu, aby podnikli průzkumnou expedici do málo známé doliny „Rolwaling valley“, která leží nedaleko Everestu.
V plánu bylo objevit zajímavý a technicky obtížný vrchol, o který by se následně pokoušeli několik týdnů. Jenže plány jim zkřížilo neobvykle dlouhé monzunové období, které nadělilo dva metry čerstvého sněhu. Jejich choutky proto musely čekat tak dlouho, až se čas vzhledem k odletu ztenčil na pouhých pět dní.
Nějaké velké objevování proto nepřicházelo v úvahu. To bylo důvodem, proč se rozhodli pro do té doby neslezenou jihozápadní stěnu (dalo se předpokládat, že budou lepší sněhové podmínky vzhledem k jižní orientaci stěny) vrcholu Kang Nachugo, o níž měli aspoň nějaké informace. Takže se nejednalo o úplnou „jízdu naslepo“.
V roce 2008 se o průstup stěnou pokoušela americká dvojice Joe Puryear a David Gottlieb. Ve stěně dosáhli výšky „jen“ 6400 metrů, protože padli do zajetí špatného počasí. Proto ze stěny ustoupili a výstup dokončili západním hřebenem. Stali se tak vůbec prvními horolezci na vrcholu Kang Nachugo (alpský styl, pět dní).
Jak probíhal výstup Padrose a Kasteliče?
20. října dvojice dosáhla výše položeného základního tábora (5200 m). Další den vyrazili velmi brzo a lezli až do 18:30. Noc strávili v bivaku a výšce 6400 metrů. Tedy v místě, kde Američané svůj pokus před pěti lety „zabalili“. Po budíčku v 5:00 a uvítací teplotě -15 °C se jim podařilo překonat závěrečnou pasáž stěny a kolem poledne se mohli radovat z východního vrcholu. Cestu pojmenovali příhodně „Monsoon“ (1500 m, 75 °). Od hlavního vrcholu je dělil exponovaný hřeben, jehož překonání bylo vzhledem ke sněhovým podmínkám příliš riskantní.
Místo pokoušení hlavního vrcholu, přišel rychlý sestup (sedm hodin) do základního tábora, který obnášel slanění dvaceti délek. Další den následoval finální sestup do blízké vesnice, která nemá příliš složité jméno. Nazývá se jen „Na“.
Kromě prvovýstupu jihozápadní stěnou se jednalo teprve o druhý výstup na vrchol Kang Nachugo East.
S využitím planetmountain.com
