První 8a si vyžádalo porušení tehdejší lezecké etiky

Dvanáct metrů vysoká skalní klenba o tvaru písmene „V“, kterou v prostředku protíná spára široká pouze na prsty, pod úhlem 40 stupňů, je součástí cesty „Grand Illusion“. Tedy první cesty, která si vysloužila hodnocení 8a. Druhá délka vede za výlezem z klenby a silové nároky tady vystřídají ty technické, ale v porovnání s předešlou délkou je to již jednoduché lezení (6b+).

Když Tony Yaniro poprvé spatřil mix neskutečně obtížných kroků, tak věděl, že jejich postupné vyřešení bude znamenat jediné – posun lezení na další úroveň.

Tehdejší nepsaná pravidla dělala lezení v Kalifornii velmi obtížným. Pokud lezec spadl, byl jističem nemilosrdně spuštěn zpět na start. Jakékoliv pokusy využít lano jako takové, byly nemilosrdně odsuzovány.

Někdy jsou tu pravidla od toho, aby se porušovala

Řekl si Tony při cestě ke svému cíli. Nejenže porušil výše zmíněná pravidla, ale prolomil i další bariéry. Cesta „Grand Illusion“ dávala zabrat jeho prstům, takže po pár pokusech bylo lezení nemožné. Proto si našel další, tehdy neslýchaný způsob, jak své šance na úspěch zvýšit. Doma si ze dřeva udělal částečnou repliku cesty a mohl se zlepšovat téměř kdykoliv.

Po čtyřech týdnech, ve kterých bylo obsaženo osm lezeckých dnů, v nichž každý skrýval maximálně tři pokusy (kvůli kůži na prstech), se na jaře roku 1979 dostavil úspěch. Přesné datum je bohužel neznámé. Tony cestu přelezl na první pokus toho dne. K postupnému jištění mu sloužily jen tři předem založené body na 12 metrech.

Druhý přelez se uskutečnil až za tři roky. A nestál za ním nikdo jiný než fenomén tehdejší doby – Wolfgang Güllich. V cestě strávil celkem sedm dní a potvrdil, že se jedná o obtížnější cestu ve srovnání s „Phoenix“, „Cosmic Debris“, „Equinox“ (vše 7c+). Tudíž se v tu chvíli jednalo o nejobtížnější linii na světě. Cesta nebyla dodnes přelezena on-sight.

V rámci projektu „Reclimbing the Classics“ cestu zopakovala mladá třináctiletá naděje světového lezení – Američan Mirko Caballero.

Mirko co pro tebe Grand Illusion znamená?

Jedná se o první těžkou klasiku, kterou jsem přelezl. Pro mě jako sportovního lezce a boulderistu to byla velká zkouška nejen fyzických, ale především psychických schopností. Klasiky jsou úplně jinak odjištěny, než dnešní moderní cesty.

Co říkáš, jako mladý lezec moderní doby, na tradiční styl lezení?

Bráním se říct, že tehdejší styl byl nelogický, ale stejně jako Tony nemám rád přemíru pravidel a podmínek. Tvrdím, že pouze prolomení určitých pravidel vás může někdy posunout dál. Stejně jako to udělal před lety Tony.

Co si myslíš o Tonym?

Nikdy předtím jsem se s ním nepotkal, ale mám o něm dost přečteno (smích). Moc jsem se na naše setkání těšil a musím říct, že bylo ohromující. Tony je moc přátelský a pokorný člověk. Navíc má spoustu skvělých historek z lezeckého prostředí, které jsou jednoduše úžasné.