Procestujte celý svět při procházce Botanickou zahradou v Praze

Americkou pouští a prérií

Severoamerická polopoušť orientovaná na jižním svahu je domovem suchomilných rostlin. V kamenité poušti, kterou se vinou dřevěné cestičky, se zelenají ostré listy juky, kterou můžeme spatřit kvést nádherným bílým květem, drobné kvítky suchomilných trvalek, ale jsou tu i různé agáve, sukulenty a kaktusy, především druhy rodu opuntia, které jsou domovem od Kanady po Ohňovou zemi. Trnité a ploché články zdobí od června velké různobarevné květy, často zakrývající celé tělo rostlin, a od podzimu do jara na článcích vytrvávají okrasné dužnaté červené až tmavě fialové plody.

Skleník s expozicí Svět sukulentů vznikl teprve nedávno a ukazuje méně odolné rostliny z vysokých hor i sukulenty subtropů. Vlevo najdeme rostliny ze středního Mexika, peruánských And i chilské pouště Atacama, zatímco vpravo aloe z Kanárských ostrovů a rostliny horských společenstev Madagaskaru. Kaktusoví chlupáči vyrůstají z červených písků a pozadí jim tvoří plátna s načrtnutou polopouštní krajinou.

Na okraji severoamerické polopouště najdeme vzácné borovice – zakrslé, ovšem s dlouhými jehlicemi a šiškami velkými jako ananas. A za nimi už jen prérie. Sucho, písek a kamení tu střídá sytě zelená louka, velká část bylin severoamerických luk je vysázena v záhonu. Jižní okraj louky porostlý nízkou americkou prérijní „bizoní“ trávou oživuje mokřad – zahradní rašeliniště porostlé nízkými vrbami, břízou zakrslou či borovicemi a smrky i jezírko obývané žábami a želvami.

Pivoňková louka a Pinetum

V severní části botanické zahrady hned u hlavního vstupu najdeme Pivoňkovou louku, která nakvétá v květnu a červnu a je nádherným místem na piknik a odpočinek. Travnatá plocha Pivoňkové louky je doplněna čtveřicí dřevěných bran nazvaných Čtvero ročních období, jejichž autorkou je Adriana Skálová. Okraj louky tvoří brzy zjara kvetoucí magnolie nebo záhony narcisů a kosatců.

Krajinnou architekturu si užijeme taky v Pinetu, sbírce krásně tvarovaných jehličnanů, kterou najdeme pod jezírkem. Tady kvetou trvalky převážně severoamerického původu a plynule přechází do velkého záhonu lemujícího průchozí cestu nad americkou prérií.

Lesem i strání českého venkova

Pokračujeme převážně borovým lesem, který má do budoucna představovat asijské a americké dřeviny suchých a slunných míst. Na okraji lesa nás čeká nádherný výhled na pražský Hrad, Petřín a celé panorama Prahy od Malešic na východě až po Babu na západě, jižním směrem pak lze dohlédnout až na hradiště Závist.

Spolu s námi tu vyhlíží i dvě železné lamy, které se klidně pasou na okraji Stráně. Louku stepního charakteru tu zdobí šeříky všech barev a jejich omamná vůně. Na vzdálenějším úbočím je pak expozice medonosných rostlin a včelařství.

Fata Morgana

Pod Strání je nejpříhodnější průchod do tropického skleníku, moderní stavby esovitého tvaru, který se nachází mimo areál venkovních expozic, zapuštěn do prosluněného jižního svahu trojské stráně. V první části vidíme vegetaci subtropických oblastí a tropických oblastí s obdobím sucha – bambusy, banánovníky, dokonce i baobab, a mezi tím vším se pnou epitafní orchideje a další krásné květy. Rostliny pochází především z Madagaskaru a Austrálie. Pokračujeme do chodby vytesané ve skále, jíž jakoby prorůstají ukázky podzemního kořenového systému rostlin, a zastavujeme u velikých sladkovodních akvárií obydlených množstvím tropických ryb a jiných živočichů.

Vstupujeme do nížinného deštného lesa, kde se okamžitě zamlží objektivy a pocit vlhkosti a tepla nás zaplaví pocitem opravdových dálek. Mezi exotickými stromy se pnou liány, které umí i nádherně kvést, ze stromů kávovníku původem z Amazonie visí kakaové boby, v nižším patře se červenají květy ibišku. Atmosféru pralesa dokreslují i dvě jezera plná ryb a zvuk blízkého vodopádu. Poslední část skleníku přibližuje prostředí horského tropického lesa v Andách, asijských velehorách i subtropické jižní Africe. Peckou je vzácná vegetace stolových hor Venezuely nebo sbírka masožravých květin. Na jaře zaplaví prostory skleníku tisíce motýlů, kteří se líhnou z kukel a zdobí svými barevnými křídly zelené listy pralesa. A při nočních prohlídkách si užijeme neuvěřitelných žabích zvuků.

Japonská zahrada – balzám na duši

Nad japonským zákoutím jižní části botanické zahrady se vznáší elegance, klid a harmonie. Základními prvky japonské zahrady jsou voda, kámen a rostliny. Nesnaží se uchvátit hýřivými barvami drobných květů, ale tvary stálezelených rostlin. Přesto však je nejkrásnější, když azalky a rododendrony kvetou. Sedáme si do dřevěné chýše, abychom poslouchali zurčení potůčku, očím lahodí sestřihy zelených zimostrázů i kamenné chodníčky „tobiiši“ mezi rozkvetlými keři. Najdeme tu spousty prvků japonského umění včetně bonsajů. Dozvídáme se, že jednotlivé rostliny mají v tradici japonských zahrad také svou symboliku. Javory symbolizují podzim a moudrost, slivoně pak nový život, ctnost a dívčí krásu. Borovice představují věčný život a odolnost, pivoňky zase vznešenost, bohatství a moc.

Posezení pod sakurami a na vinicích

Centrem botanické zahrady a její nejstarší částí je Ornamentální zahrada. Tady je to pravé místo na odpočinek, ať už v kiosku pod kvetoucími sakurami, nebo na travnaté ploše pod dvěma vzrostlými sekvojovci. Hlavní záhon je osázen kytičkami, které krásně nakvétají postupně od jara do podzimu, zatímco okrajové záhony ukazují sbírky léčivých, jedovatých a užitkových rostlin.

Pěkné posezení nabízí také prosluněná vinice sv. Kláry a její dominanta, stejnojmenná kaplička. Se sklenkou vínka je pohled na Trojský zámek, jeho zahrady, Vltavu a Stromovku i zelené řádky vinic ještě příjemnější. Viniční domek je v jádru barokní a je jedním z mála dochovaných viničních stavení v kraji. Domek i dnes slouží částečně jako zázemí pro vinaře, větší část ale už zabírá vinotéka, kde si můžeme koupit místní víno.

Voňavým Středomořím

Po návštěvě vinic bude středomořský pocit ještě sílit v expozici Turecka a Středomoří. Ta je umístěna na příkrém svahu pod Japonskou zahradou. Mezi stromy se tu tyčí dva mladé stromy cedru libanonského, teplomilná olše východní pocházející z Kypru, olivovník nebo cypřiše, nedaleko nich vykvétá zářivými bílými květy stálezelený keř cist vavřínolistý. V nižším patře jsou to potom skalničky, chrpy, levandule, mateřídoušky a kručinky.

Otvírací doba, vstupné a další informace na www.botanicka.cz

Podzimní akce: Bonsaje, víno, orchideje i Halloween

Nejrůznější aktraktivní kouty světa, jejich typickou floru a tradiční kulturu mohou návštěvníci botanické zahrady v Troji poznat i prostřednictvím akcí, které jsou připravené na podzim. V Japonské zahradě proběhne na začátku září, konkrétně od 2. do 5. září soutěžní výstava bonsají. Přehlídku doplní bohatý kulturní program, který přiblíží jak asijské umění tvarování stromů, tak i japonské kulturní tradice. Chybět nebude tradiční čajový obřad ani speciality japonské kuchyně. Součástí akce je i možnost večerní návštěvy Japonské zahrady. Zájemci si mohou bonsaje a další rostliny na místě ihned zakoupit.

O víkendu 18. a 19. září si na své přijdou milovníci vína, v trojské zahradě totiž vypuknou Oslavy sklizně na vinici sv. Kláry. Obdivovatelé orchidejí se mohou těšit na konec září. Od 23. září proběhne oblíbená výstava těchto nádherných rostlin, kterým se někdy přezdívá královny květin. Tentokrát se za nimi vydáme do Ekvádoru, který je na orchideje a další exotickou flóru neobyčejně bohatý. Podzimní sezónu pak v říjnu uzavřou tradiční akce Dýňový podzim a Halloween, které jsou velmi oblíbené hlavně mezi dětskými návštěvníky.

Podrobné informace o akcích Botanické zahrady Praha najdete na stránkách www.botanicka.cz/clanky/akce/prehled-nasich-akci.