Nádhernou, doposud nepřístupnou, přírodu vojenského újezdu ve středočeských Brdech můžete navštívit ihned po novém roce Od ledna 2016 zde namísto vojenského újezdu vzniká volně přístupná chráněná krajinná oblast Brdy.
Když v Čechách vyrazíte do přírody, můžete si být jisti, že dříve nebo později narazíte na důkladné značení Klubu českých turistů. Existují však i místa, kde červené, zelené, žluté ani modré značky nenajdete. Tato místa jsou vyhrazena pro potřeby armády, která vždy potřebovala prostor, kde by mohla cvičit a pilovat svoje akce v nestereotypním terénu a různých klimatických podmínkách. Jedná se o Vojenské újezdy, prostory kde platí specifický režim vstupu a kam se dostanete pouze při výkonu vojenské služby, s doprovodem anebo na tajňačku.
Zde si můžete prohlédnout další fotografie k článku…
Vojenské újezdy České republiky
V současné době naleznete na území České republiky pět vojenských újezdů, z toho tři v Čechách (Brdy, Boletice a Hradiště) a dva na Moravě (Březina a Libavá). Tři (Ralsko, Milovice a Dobrá voda) byly zrušeny počátkem devadesátých let a dva další (Prameny a Panenská) existovaly jen po krátkou dobu v letech padesátých.
Za cedulkou „Zákaz vstupu“ se ukrývají divoké krajiny s ruinami bývalých vesnic, rozbrázděné dopadové plochy, nekonečné rašeliniště, horské vřesoviště a biotopy chráněných druhů zvířat a rostlin.
Fenomén Brdy
Od 1. 1. 2016 se veřejnosti otevře vojenský újezd Brdy, který díky své poloze ve Středních Čechách patří k nejznámějším. Potencionální turistický ráj a země nevyužívaných podnikatelských možností.
| Současně se zpřístupněním lokality zde bude vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy, která bude za prvé zajišťovat ochranu přírody a krajiny části území Brdské vrchoviny a za druhé zabezpečí koncepci nezastavitelnosti Brd. |
Tajemné místo, opředené legendami – brdské hvozdy střeží dobrý duch Fabián, kterého dle pověsti zaklela zlá čarodějka, na okrajích se zvedají tři bájné vrchy pokryté pravěkými pevnostmi a možná i svatyněmi – Plešivec s mnoha nálezy bronzových pokladů, Žďár nad ložisky železných rud a zlatonosný Třemšín.
Téměř sto let uzavřený prostor
Projekt brdské střelnice byl schválen v roce 1926 a rok poté se v prostoru začali ozývat první dělostřelecké výbuchy. Doposud zde má převahu nespoutaná příroda, za posledních skoro sto let sem kromě vojáků vstoupila jen hrstka lidí. Vojenské aktivity zde navíc vyprodukovaly velmi zajímavé biotopy.
| Výzkumy v ochraně přírody prokázaly velmi zajímavý fakt, a sice že „vojenský management“ má z hlediska ochrany přírody a její diverzity prakticky nezastupitelný význam. Pravidelně, ale mozaikovitě, prováděné disturbance biotopů – destrukce půdního pokryvu těžkou technikou, výbuchy munice, ničení porostů travin, odstraňování náletových keřů a dřevin – tato narušení jsou životně důležitá pro existenci celé řady druhů a společenstev rostlin i živočichů. |
Hory ve Středních Čechách
O Brdech se často hovoří o horách uprostřed Čech. Jedná se o pohoří podobné Šumavě. Typické táhlé kopce, ploché hřbety, na nichž často vystupují skalní hřebeny až do bizarních rozeklaných tvarů. Nejlepším příkladem je nejvyšší hora Tok (865 m), která moc jako hora nevypadá, jedná se o rozsáhlou náhorní plošinu, kde můžete celé hodiny hledat vrchol, který je tak jako všechno v Brdech opředený tajemstvím.
Specifickou atmosféru krajině dodávají nekonečná rašeliniště. Na východním břehu horního Padrťského rybníka se rozkládá pánevní rašeliniště pokryté smrkovou tajgou, další nalezneme ve vrcholové oblasti východně od Toku.
Neznačená krajina
V brdské krajině je obtisknuto vše, co se zde v minulosti událo. Fragmenty vysídlených vesnic, destruktivní vojenská minulost a příroda, která byla pod neustálým tlakem těžké techniky. Doposud zde nenalezneme turistické značení, to bude rovněž zahájeno v nadcházejícím roce a s ohledem na průběh pyrotechnické očisty se dokončení předpokládá k 31. 12. 2017.
Nabízí se tedy neopakovatelná možnost vydat se na průzkum do záhadných brdských hvozdů a toulat se neznačenou krajinou s pocitem opravdového dobrodruha:-)
 Petra Královcová – redaktorkaPetra vystudovala Vodní hospodářství na ČVÚT v Praze. Po letech předstírání jak na tom je s prostorovou představivostí se rozhodla konečně věnovat tomu, co ji opravdu baví – sport, cestování, příroda a psaní. Momentálně zcela propadla běhu, který jí zachránil zdravý rozum na mateřské dovolené. Nejraději má delší běhy v přírodě s kopečkem a nějakou tou srnou. |
