Příprava a výbava na dálkový trek po Česku

Když jsem před pěti lety vyrážel na svou první dálkovou trasu, nesl jsem batoh, který vážil 19 kg a obsahoval například kilovou šišku salámu a deodorant na nohy. Deodorant jsem použil jedinkrát a šišku salámu jsem po pár dnech neustálé konzumace nemohl ani vidět. S těžkým batohem byla pro mě má první dálková trasa utrpením, přitom se stačilo jen lépe připravit. Od té doby se pravidelně vydávám na dlouhé treky, svou výbavu neustále zlepšuji a testuji nové kousky. Cílem tohoto článku je poskytnou vám ucelenou a systematickou představu o tom, jak se vybavit na dálkový trek po Česku od jara do podzimu. Tenhle postup přípravy se dá snadno aplikovat i na dálkové treky po světě. Česko má ale pro dlouhé putování specifické podmínky zejména proto, že nabízí možnost častého dozásobování, doplňování vody a ubytování.

Příprava je půl úspěchu

Než začnete balit, je dobré si trek předem naplánovat. Nejlepší je začínat sháněním obecných informací o treku a plánováním trasy. Některé dálkové trasy po Česku mají i své webové stránky, papírové průvodce, skupiny na sociálních sítích nebo je o nich na internetu už spoustu napsáno. Když tedy máte základní informace o treku, je vhodné se zaměřit na trasu v mapě. Máme to štěstí, že žijeme v Česku, v rodišti nejlepšího mapové portálu na světě, který nám závidí hikeři z moha zemí Evropy. Řeč je samozřejmě o portálu Mapy.cz. Turistické trasy, stejně jako řada dálkových treků jako například Stezka Českem, jsou v Mapách.cz vyznačené. Jednotlivé sekce treku si pak, v rámci šetření energie vašeho chytrého telefonu, můžete vytisknout a vzít si je v papírové podobě s sebou na cestu.

Ve fázi, kdy máte vybraný trek a naplánovanou trasu, považuji za důležité si ujasnit, jakým způsobem chcete cestu podniknout. Je potřeba si položit otázky:

1. V jaké sezóně chci vyrazit a jaké mohu očekávat počasí?
2. Je pro mě důležitější spát vevnitř v chatách/penzionech anebo chci spát venku?
3. Půjdu sám, nebo s někým? Jaké potřeby a zvyky mají moji případní parťáci?
4. Jak se budu na treku navigovat? Mám vhodné mapy?
5. Kolik mám na trek k dispozici dní?
6. Jaké jsou mé fyzické možnosti a jaké mám zkušenosti?
7. Jakým způsobem se chci na treku stravovat a zásobovat?
8. Jak se dostanu na výchozí místo a jak se dostanu z cílového místa treku?
9. Je mi jedno kolik utratím peněz, nebo mám nějaký finanční strop?

Když si určíte, jak bude vypadat vaše vlastní pojetí pěšího cestování, bude pro vás příprava vybavení na dálkový trek jednodušší. Výbavu si budete moci připravit podle konkrétních podmínek, na nic nezapomenete a nic vám nebude přebývat.

Jak si kdo ustele, …

Pokud se rozhodnete svůj trek realizovat způsobem “od chaty k chatě“, je třeba tomu vždy přizpůsobit trasu každého dne. Tímto způsobem sice utratíte relativně hodně peněz, ale budete mít k dispozici komfort v podobě postele, teplé sprchy a teplého připraveného jídla každý den.

Bivakování

Pokud jste naopak vyznavači dobrodružství, větší svobody a nechcete utrácet peníze za ubytování, budete jistě řešit spaní venku. V tomto kontextu je zapotřebí respektovat místní zákony, zejména ten o ochraně přírody (č. 114/1992 Sb.), a vědět, že ve zmíněném zákoně existují pojmy táboření a nocování – podrobně jsme se tématu legálního nocování věnovali v článku Nocování v české krajině. 

Pakliže se rozhodnete na treku bivakovat venku formou jednorázových přenocování pod širákem či s jednoduchým přístřeškem a nebudete narušovat přírodu jinými zakázanými doprovodnými aktivitami (např. rozděláváním ohně), nebudete jednat protiprávně. Ideální je tedy nést s sebou spacák, karimatku, případně bivakovací vak a jednoduchý přístřešek (tzv. tarp).

Spacák

Při výběru spacáku, ať už péřového nebo syntetického, je dobré se zaměřit na udávanou hodnotu Komfort a Limit. Nejnižší teplota, při které se vyspíte bez probouzení zimou, bude u většiny lidí někde mezi zmíněnými hodnotami. Z mých zkušeností bych ženám doporučil vybírat spacák spíše podle hodnoty komfort, mužům pak podle prostřední hodnoty mezi komfort a limit.

Karimatka

Ani ten nejlepší spacák však nebude plnit svou funkci, pokud nebudete mít karimatku s vhodnou mírou izolace. U karimatek se zaměřte na hodnotu tepelného odporu (koeficient R). Pro letní použití stačí karimatky s hodnotou R i méně než 2, při použití od jara do podzimu, kdy očekáváme teploty i lehce pod 0 °C, doporučuji R větší než 4.

Žďárák nebo tarp?

Bivakovací vak (žďárák), do kterého si se spacákem a karimatkou zalezete, by vás měl ochránit před vlhkostí, lehkým deštěm, a zároveň by měl mít vysokou prodyšnost, abyste se v něm nezapařili. Spací set lze doplnit jednoduchou tenkou plachtou (tarpem), kterou můžete s pomocí trekových holí vypnout do různých tvarů. Tarpy váží většinou pár set gramů a jsou skvělou alternativou k těžkým stanům. Pokud máte kvalitní tarp, není ani žďárák potřeba. Pod váš spací systém je dobré přidat podložku, ideálně pevný a voděodolný Tyvek.

Oblečení minimalizovat a vrstvit

Preference u oblečení na dálkové trasy se výrazně liší člověk od člověka. Já osobně používám systém vrstvení tak, abych tělo neustále udržoval ve stavu, kdy mu není zima ani příliš horko.

1. vrstva – funkční prádlo: merino triko s krátkým rukávem, které výborně odvádí pot a rychle schne; v teplejších podmínkách volím tenkou vzdušnou košili s dlouhým rukávem z chladivého materiálu
2. vrstva – tenký pulovr s dlouhým rukávem z funkčního materiálu Deltapeak, který dobře odvádí pot a izoluje
3. vrstva – membránová goretexová bunda s vysokou prodyšností a nepromokavostí
4. vrstva – lehká péřová bunda plnící funkci zateplovací izolační vrstvy, když zastavím a nechodím

U oblečení na trek je obecně vhodné dbát na to, aby se vám při chůzi pohodlně nosilo, dobře schlo, rychle odvádělo pot a abyste v něm neprochladli. Výhodou je proto používání funkčních materiálů. Například merino vlna má skvělé tepelně-izolační vlastnosti, a zároveň dobře odolává zápachu. Z merino vlny doporučuji i ponožky, jelikož dobře odvádí pot a i po několika dnech používání nesmrdí. Součástí vaší výbavy na dálkový trek by mělo být i nepromokavé oblečení, především nepromokavá bunda a kalhoty, které vás udrží v suchu a v teple. U oblečení je dobré si uvědomit, že nepotřebujete několik kusů od každého druhu, snažte se omezit kusy na minimum. Nezapomeňte na pokrývku hlavy, která chrání před sluncem.

Pohodlné boty = radost z pohybu

Nejdůležitější položkou vybavení jsou podle mého názoru boty. Právě ony při chůzi rozhodují o tom, jestli vás to bude bavit, anebo bolet. Na dálkové trasy nosí zkušení hikeři nízké trailové boty bez membrány, a to zejména proto, že jsou pohodlné, prodyšné a mají dobrou přilnavost. V nízkých botách také chůzí posilujete svaly a šlachy u kotníků, což je velká výhoda oproti chůzi ve vysokých pohorách. Pokud ale nejste zvyklí se pravidelně hýbat, máte těžký batoh nebo problémy s kotníky, je bezpečnější vybrat si měkčí kotníkové boty. Při výběru bot na dálkový trek pamatujte na to, že není až tak důležité mít za každou cenu nepromokavé boty. Důležitější je, že vám bota rychle uschne, prsty budou mít při chůzi svobodu a nebudete mít puchýře a otlačeniny. Na opravdu dlouhé treky je vhodné vybírat boty o cca 1 až 1,5 čísla větší, než jste zvyklí, chodidlo se po pár stech kilometrech totiž začne zvětšovat. Neméně důležité je také nohy pravidelně větrat, ponožky střídat a sušit.

TIP: Pokud nechcete, aby vám v chladnějších měsících v roce byla v mokrých ponožkách zima, doporučuji voděodolné ponožky. Mají sice své limity, ale i když po nějaké době promoknou, tak vám v nich při chůzi alespoň nezebou nohy.

Outdoorová kuchyně

Když si člověk během treku vaří, dává mu to obrovskou svobodu zastavit si na jídlo téměř kdekoli. Stačí, když máte s sebou palivo, hrnec (ešus), vařič, zapalovač, lžíci, a můžete si uvařit a sníst cokoli si zamanete. Ať už si budete pouze ohřívat vodu na zalití dehydrovaného jídla nebo si budete chtít z různých surovin vařit, výběr vařícího setu vás nemine.

Vařič

V dnešní době se používají nejčastěji plynové, lihové a benzinové vařiče. Každý z těchto vařičů má své výhody a nevýhody. Dle mých zkušeností jsou mezi trekaři nejvíce používané vařiče plynové a lihové. Plynové vařiče, jejichž palivem je směs propanu a butanu v malých odolných kartuších, jsou tou nejvýkonnější variantou. Zmíněné kartuše se v Česku dají bez problému sehnat. Jejich nevýhodou je zátěž na životní prostředí, jelikož po spotřebování již nejde kartuš znovu doplnit a stává se z ní odpad, který by měl v ideálním případě skončit na sběrném dvoře. Lihové vařiče na tekutý nebo pevný líh mají velkou výhodu v tom, že jejich palivo seženete kdekoli na světě a po jeho spálení vám nezůstane přebytečný odpad. Jejich nevýhodou je nižší výkon.

Hrnce a nádobí

Efektivita vaření pak bude záležet i na hrnci, který využijete. V současné době jsou hojně používané hrnce z hliníku a titanu. Hliníkové hrnce jsou sice trochu těžší, ale za to mají lepší tepelnou vodivost, takže se vám jídlo při vaření bude méně připalovat. Pro častější vaření jsou tedy lepší volbou. Výhodou titanových hrnců je nízká hmotnost a jsou vhodnější, pokud chcete pouze ohřívat vodu pro přípravu dehydrovaného jídla.

Zásobování

Důležitou součástí stravování na treku je dobře naplánovat dozásobování, aby vám jídlo nechybělo nebo naopak zbytečně nepřebývalo a nezatěžovalo batoh. Na treku v Česku máte možnost dokupovat zásoby v obchodech nebo si dávat jídlo v restauracích a horských chatách téměř každý den. Zkuste si tak před každým dozásobením rozmyslet:

1. Jaký budu mít při chůzi přibližně kalorický výdej a kolik toho budu muset sníst?
2. Budu si chtít vařit snídani, oběd i večeři?
3. Kolik svačinek během dne budu potřebovat?
4. Budu mít po cestě možnost se zastavit někde v restauraci na jídlo?

Počítejte s tím, že při dálkové chůzi má vaše tělo mnohem větší energetický výdej, a tak potřebuje i větší příjem. Na treku tak budete mít značnou potřebu jíst a pít, aby tělo mohlo fungovat tak, jak má.

Filtrace vody

Pokud si chcete být jistí kvalitou vody, kterou v přírodě pijete, je dobré si přibalit i vodní filtr, kterým odstraníte možné bakterie a prvoky. Spotřeba vody je u každého z nás v závislosti na řadě faktorů dost individuální, po pár dnech na treku už budete sami vědět, kolik vody vaše tělo v „trekařském provozu“ spotřebuje.

Hygiena

Množství hygieny závisí na individuálních potřebách, ale snaha je omezit vše na minimum. Dobrou volbou jsou proto multifunkční řešení typu šampon, sprcháč, mýdlo a prací gel v jednom. Já nosím malý deodorant, opalovací krém, sprchový gel, malý rychleschnoucí ručník, skládací zubní kartáček, malou pastu na zuby a část odmotané role toaletního papíru. Všechno mám v duchu minimalismu v malých baleních nebo lahvičkách. Co se týká sprchování, tak vždy jednou za pár dní zastavím někde v kempu nebo v penzionu, kde si kromě sprchy i přeperu oblečení a dobiji elektroniku. O tom, jak provádět hygienu na treku, doporučuji přečíst články, které se na tuto tematiku konkrétně zaměřují.

Lékárnička

Dalším důležitým prvkem výbavy, který vám pomůže řešit nenadálé situace, je lékárnička. Lékárničky na turistiku lze sehnat plně vybavené základními nezbytnostmi, nebo si ji můžete složit sami. Z mého pohledu je u turistické lékárničky především potřeba znát obsah a umět ho používat. Lékárničku je vhodné mít na snadno dosažitelném místě, abyste ji nemuseli složitě hledat v momentě, kdy ji akutně potřebujete. Kromě standardní výbavy si do lékárničky ještě přidávám hořčíkové kapsle, léky proti bolesti, proti průjmu, na alergickou reakci, malý repelent a dezinfekci.

Dobíjení elektroniky: Jak nezůstat bez šťávy?

Než vyrazíte na trek, zkuste popřemýšlet nad tím, co vše potřebujete při cestě nabíjet a jakou kapacitu baterií (v mAh) mají jednotlivá zařízení. Určitě je dobré si také rozmyslet, jestli chcete tahat foťák nebo vám stačí fotit na mobilní telefon. Podle toho, kolik zařízení budete chtít nabíjet, je vhodné vybírat adekvátní nabíjecí systém. Pokud víte, že budete delší dobu mimo možnost nabíjení ze sítě, je řešením nést s sebou powerbanku.

Já mívám poměrně velkou spotřebu energie, jelikož po cestě často fotím a skoro každý den píšu blog. Nabíjím mobilní telefon, fotoaparát, hodinky, sluchátka a čelovku. Pro nabíjení používám powerbanku s kapacitou 20 000 mAh v kombinaci s výkonnou nabíječkou se třemi výstupy a kvalitním kabelem. Obvykle s tímto systémem vydržím čtyři dny bez průběžného nabíjení ze sítě. Dobíjení ze sítě lze využívat na chatách, v restauracích nebo v kempech. Pokud nefotíte, nepíšete a nabíjíte méně zařízení, měla by vám stačit powerbanka s nižší kapacitou.

Batoh a jak ho zabalit?

Než pořídíte batoh, je dobré si důkladně promyslet jaký objem potřebujete, aby se vám nestalo, že pořídíte moc malý nebo naopak moc velký a těžký. Nezapomeňte také při výběru batohu zohlednit i jeho udávanou nosnost. Z hlediska zádového systému někdo preferuje batoh s pohodlnými a odvětranými zády, velkým množstvím kapes a vstupů na úkor vyšší hmotnosti, někdo chce mít batoh naopak co nejjednodušší a nejlehčí. V každém případě u batohu musí vyhovovat délka zad batohu (velikost torza). Na prodejně si batoh vyzkoušejte se zátěží, aby vám pohodlně seděl na zádech a nikde vás netlačil. Vhodné je, aby měl dostatečně polstrované ramenní popruhy a bederní pás, jenž bude dobře přenášet hmotnost batohu na bedra.

Ochrana před vlhkostí

Důležité je také myslet na ochranu věcí v batohu před vlhkostí. To lze řešit pomocí venkovní pláštěnky na batoh, velkou vnitřní nepromokavou vložkou (pack linerem) nebo systémem vnitřních organizérů a nepromokavých vaků (dry sacků). Z mých zkušeností je nejspolehlivější kombinace pack lineru a nepromokavých vaků. Tento systém vám nejen zaručí, že udržíte vybavení v suchu, ale zároveň vám celkově zrychlí organizaci všech věcí.

Jak sbalit věci do batohu?

Do batohu je vhodné vybavení skládat tak, aby batoh byl vyvážený a pohodlně se nesl. Úplně do spodní části je ideální dávat třeba spacák, spaní a záložní oblečení, což jsou věci, které během chůze pravděpodobně potřebovat nebudete. Od poloviny zad směrem k lopatkám je dobré naskládat těžší věci, což znamená většinou jídlo a vaření. Horní část by měla připadnout zase lehčím věcem, zejména nepromokavému oblečení. To byste měli mít vždy při ruce, kdyby se rychle změnilo počasí. Pokud má batoh otevřenou přední síťovanou kapsu či kapsu v horním víku, lze do ní umístit hygienu, lékárničku, elektroniku a doklady. Boční kapsy je vhodné vyplnit láhvemi s vodou.

Pár tipů na závěr…

1. S lehkým batohem to jde lépe. Nejen proto se i v Česku v posledních letech rozjel trend tzv. ultralight backpackingu. S lehkým batohem si člověk svou cestu více užije, šetří klouby a zvládne během dne více kilometrů. Zkušení ultralight hikeři nosí batohy se základní váhou zpravidla od 5 do 7 kg. Snažte se netahat zbytečnosti. Co nemáte, to nepotřebujete.
2. Vytvořte si soupis všeho vybavení (gear list), zvažte si jednotlivé položky a než vyrazíte, vyskládejte si věci vedle sebe. Lépe se tak seznámíte s jednotlivými položkami své výbavy a jejich hmotností a při finálním balení na nic nezapomenete. K tvorbě vlastního gear listu lze využít webovou stránku lighterpack.com.
3. Noste trekové hole. Nejen že díky nim při chůzi zapojíte celé tělo a v náročnějších sekcích trasy vám dají jistotu kroku, ale s jejich pomocí lze postavit i přístřešek a dají využít i na sebeobranu.
4. Uvolněte se a žijte od východu do západu slunce každý den cesty svým vlastním tempem. Dálková chůze dokáže člověku poskytnout neuvěřitelný pocit svobody a radosti z maličkostí. Ke štěstí člověku stačí jen jít, mít čistou mysl a batoh na zádech. Česko je plné různorodých přírodních krás a může nabídnout i skvělou turistickou infrastrukturu. Nebojte se a vyrazte za svým vlastním dobrodružstvím!