Včera jste si mohli přečíst článek o tom, jak byly expedice, které se v uplynulé zimní sezóně pokoušely o Nanga Parbat, „neúspěšně úspěšné“. Reinhold Messner a jeho bratr Günther byli v roce 1970 „úspěšně neúspěšní“. Co mám těmito slovními hříčkami na mysli a proč byl Reinhold Messner více, než třetinu století obviňován ze smrti bratra?
Bojovníci o zimní prvovýstup na Nanga Parbat sice na vrcholu nestanuli, ale nikdo z nich nepřišel o život. Naopak bratři Messnerové uskutečnili na tuto horu v roce 1970 prvovýstup, ale mladší Günther († 23) za toto prvenství zaplatil životem.
Píše se rok 1970…
Reinhold Messner byl spolu se svým bratrem Güntherem nominován do horolezeckého týmu, který měl uskutečnit prvovýstup Rupálskou stěnou na pákistánský vrchol Nanga Parbat (8125 m). Vedoucím expedice byl Karl Herrligkoffer, se kterým Messner neměl příliš dobré vztahy, zvlášť v průběhu samotné expedice. Počasí výpravě příliš nepřálo, ale Messner se po několika vynáškách rozhodl, že se o vrchol pokusí sólo, a to i přes nesouhlas Herrligkoffera a zbytku týmu.
Reinhold vyrazil vstříc pokusu z předsunutého základního tábora 27. června v brzkých ranních hodinách. Günther se později rozhodl, že se o vrchol pokusí také. V odpoledních hodinách Reinholda dohnal a společně pak dosáhli vrcholu. Günther údajně na vrcholu projevoval známky vyčerpání, které pramenily z jeho heroického a velmi rychlého sólo průstupu stěnou. Do této chvíle tvrzení Reinholda Messnera nikdo nezpochybňuje.
V čem je tedy zakopaný pes?
Reinhold od začátku tvrdil, že se s bratrem rozhodli sestoupit společně západní (Diamirskou) stěnou. A to z důvodu, že Günther neměl dost sil, aby opakoval cestu Rupálskou stěnou, která byla sice kratší, ale o mnoho náročnější než druhá jmenovaná. Navíc neměli lano.
Max von Kienlin a Hans Saler byli další členové expedice, kteří se pokoušeli o vrchol – neúspěšně. Ti tvrdili, že Reinhold poslal bratra dolů Rupálskou stěnou a sám postupoval stěnou Diamirskou. To všechno proto, aby měl na svém kontě jako první horolezec výstup a sestup na Nanga Parbat odlišnou cestou. Messner je za tato prohlášení později žaloval.
Podle Messnera oba bratři strávili noc nedaleko vrcholu ve výšce nad 8000 metrů a další den začali sestupovat. Následoval komplikovaný sestup, při kterém strávili další noc na kopci a to ve výšce kolem 6000 metrů. Reinhold šel celý sestup v popředí s pauzami, při kterých na bratra čekal. Při jedné z takových prodlev se bratr stále neobjevoval. Reinhold se tedy vracel zpět, aby Günthera našel. Při tomto pátrání objevil místo, ve kterém se odtrhla lavina. Na základě tohoto nálezu tedy od začátku tvrdil, že Günthera strhla lavina.
Sám Reinhold při tomto sestupu ztratil šest prstů na nohou a několik článků také na rukou. Doslova se doplazil do vesnice místních pastevců, kteří mu pomohli vrátit se mezi živé. Další rok se na horu vrátil, aby tělo bratra našel – neúspěšně. K celé události byl v roce 2010 natočen film, který je podle mě dobře zpracovaný. Snímek ztvárňuje Reinholdovo tvrzení.
Zlomový rok 2005
Ve výšce 4400 metrů bylo nalezeno tělo Günthera Messnera, a to přesně v místech, která popsal Reinhold. Nález těla oznámili horolezci, kteří stoupali Diamirskou stěnou. Reinhold se na místo dopravil co nejrychleji, aby mohl bratra podle oblečení identifikovat. Pozdější analýza DNA potvrdila, že se skutečně jedná o Günthera. Tento nález Kienlin zpochybňuje tím, že má Messner v Pákistánu spoustu známých a místo nálezu tak mohlo být zmanipulováno.
Smrt Günthera Messnera je dodnes velmi diskutovaným tématem. Olej do ohně je stále přiléván mnoha členy týmu z roku 1970. Účastníci expedice stále tvrdí, že Messner bratra ve zlomových okamžicích opustil. V této souvislosti bylo vzneseno mnoho žalob mezi oběma stranami. Možná, že spor ze strany Maxe von Kienlina živí také skutečnost, že poté, co se s ním jeho bývalá žena Ursula Demeterová rozvedla, vzala si v roce 1972 právě Messnera. To byl takový drb na konec. Závěr o celé záležitosti si, prosím, udělejte sami.
