Příjemnou vycházkou za krásou porcelánu: z Nejdku do Nové Role

Nejdek, žel. st. – Nová Suchá 3 km – rozc. u Kobelce 4,5 km – Kobelec 5 km – Pod Liščím vrchem 7 km – Nová Role, žel. st. 9,5 km

Od žel. stanice v Nejdku půjdeme zprvu krátce po silnici směrem k městu. Brzy narazíme na zelenou značku, která nás povede dál. Dáme se vpravo přes trať a za ní opět vpravo po silnici k rozcestí, odkud pokračujeme přímo ulicí nad nádražím mírně vzhůru. Tam, kde ulice zahýbá doprava, odbočíme na úzkou asfaltovou silničku, stoupající mezi domky. Za posledním z nich silničku opustíme a dáme se vlevo na širokou cestu do lesa. Od jeho okraje je pěkný pohled na město. Lesem jdeme stále zvolna vzhůru asi 800 m, pak přejdeme přes louku a znovu vstoupíme do lesa. Tam už cesta začíná pro změnu klesat a vede nás střídavě přes louky a lesíky k rekreačním objektům na okraji vsi Suchá*, do její výše položené části, označované někdy i jako Nová Suchá. Z rozlehlé louky se nám otvírá nádherný výhled na krušnohorské panorama. Cesta se změní na silničku, která po chvíli vyústí na hlavní silnici. Tu sledujeme asi 200 m, pak z ní odbočíme na vedlejší asfaltovou komunikaci, procházející rozptýlenou zástavbou při horním okraji louky. – Suchá je velmi stará ves, která vznikla asi ve stejné době jako Nejdek, tedy v pol. 13. stol. První písemná zmínka o její existenci je z r. 1341. Na rozdíl od okolních obcí se tu nikdy netěžilo, obyvatelé se zabývali převážně chovem dobytka a zemědělstvím, svými produkty pak zásobovali nejdecké trhy. Ještě v polovině 17. stol. měla ves jen 12 domů a 54 obyvatel. K jejímu pozdějšímu růstu přispěl zejména rozvoj průmyslu v Nejdku a výstavba železniční trati údolím Rolavy. Některá zdejší stavení si udržela charakteristické rysy krušnohorské lidové architektury.

Na konci vesnice se silnička změní v širokou cestu, která se stočí mírně vlevo do lesa. Asi po 400 m začínáme mírně klesat, mineme samotu se dvěma chalupami a chatou. Přetneme jinou lesní cestu a kolem další velké chaty dojdeme na rozcestí s turistickou orientací U Kobelce. Začíná tu žlutá značka, mířící k žel. zastávce Nová Role. Naše zelená zahýbá vpravo a sestoupí k okraji rekreační osady Kobelec, jejíž domky a chaty stojí převážně na svažité louce nad mělkým údolím Vlčího potoka. Kobelec stavebně téměř splývá se sousedními osadami Rájcem a Černavou. Na rozcestí u prvních rekreačních objektů nás značka vede vlevo na širokou lesní cestu údolím Vlčího potoka. Ten pramení západně od Nové Suché, je dlouhý 7,8 km a ústí do Černého potoka u Božičan. Jeho vody napájejí několik větších i menších rybníků, jako Vlčí, Novorolský a Božičanský. Ve střední části, do které jsme právě vstoupili, vytváří velmi divoké a malebné údolí**. Zalesněné svahy jsou plné balvanů a kamenných sutí, místy se zvedají i výrazné skalní bloky.

Široká a pohodlná vozová cesta nepřetržitě klesá nad levým břehem potoka (jen na krátkou chvíli přejde na břeh pravý), mine rozcestí Pod Liščím vrchem a nakonec vyústí na silnici. Zeměpisné názvy jako „vlčí“ a „liščí“ dokládají, že zdejší divočina bývala v minulosti rájem lesních šelem. Silnice nás vede asi 400 m; vlevo od ní v porostech olší a bříz jsou menší rybníčky. Za posledním z nich zahýbáme na jinou silnici vlevo, projdeme mezi další dvojicí chovných rybníků a u kraje lesa se stočíme vpravo. Mineme menší chatovou osadu a vstoupíme do Nové Role*. Po naší pravé ruce je rozlehlý oplocený areál místní porcelánky, vpravo řada typových garáží. Silnice přejde přes žel. trať a zahýbá vlevo k novorolskému nádraží. Tady můžeme výlet ukončit, doporučujeme však přidat ještě krátký poznávací okruh po městě. Pustíme se vlevo dolů po Nádražní ulici; zprvu nás provází i zelená značka, která však po 250 m odbočí (směr Vlčinec). Už bez značení pokračujeme dál okrajem panelového sídliště, přetneme křižovatku a kolem konzumu míříme ke kostelu sv. Michaela, nejvýznamnější památce v obci.

Nová Role patří k nejstarším sídelním útvarům na Karlovarsku. Byla založena (na rozdíl od výše položených obcí) slovanským obyvatelstvem asi v polovině 13. stol. při obchodní cestě z Lokte přes Chodov a Nejdek do Saska. Z té doby pochází i zdejší kostelík. Jméno je asi odvozeno od staroslovanského slova „rola“, což značí zemědělsky obdělanou půdu, jiný výklad dává pojmenování do souvislosti s názvem řeky Rolavy. Podle nepodložené pověsti stával u řeky v místě dnešní obce již ve 12. stol. pavilon pro družinu, doprovázející české panovníky při jejich pobytu na hradě Loket. První písemný záznam připomínající existenci vsi (Nowa Raluna) je z r. 1293. Do r. 1410 byla součástí lenního majetku Království českého, v letech 1411–1553 patřila k panství Sokolov, pak ji získali Šlikové a v r. 1622 Nosticové. Původní slovanští obyvatelé byli záhy vytlačeni německými kolonisty, kteří se v Nové Roli začali usídlovat kolem r. 1300. Odmítli přizpůsobit se české řeči, zvyklostem a mravům a vymohli si na českém panovníkovi, odvolávajíce se na své zásluhy při dolování cínu, přidělení vsi do německé správy. V 16. stol. byla již obec ryze německá a převážně protestantská, později se však většina obyvatel znovu vrátila ke katolické víře. Ti, kteří rekatolizaci odmítali, museli zemi v pobělohorské době opustit.

Úbytek obyvatel a útrapy 30leté války způsobily úpadek těžby stříbra a cínu v okolí a tím i zbídačení obyvatel. Novou Roli několikrát – naposledy v r. 1647 – vydrancovali Švédové. Později se přidal i hladomor, jako v r. 1771, kdy pro špatné počasí vůbec nedozrálo obilí. Po josefínských hospodářských a náboženských reformách se situace začala měnit k lepšímu, rozvíjela se řemesla, obchod a domácí výroba. Ve vsi pracovala tkalcovna, několik mlýnů a cihelna, později i výrobna šindelů. Při otevírání ložisek hnědého uhlí na Karlovarsku se v nadloží uhelných slojí na řadě míst objevil kvalitní kaolín, který byl impulsem pro rozvoj průmyslu na výrobu porcelánu. Také v Nové Roli vznikl po r. 1850 první kaolínový mlýn a plavírna kaolínu; ten však nebyl schopen konkurovat novým větším provozům v blízkých Božičanech a časem zanikl. Po dokončení železnice z Karlových Varů do Nejdku a Saska se v okolí obce začalo intenzivně těžit dřevo, které se vlakem expedovalo do řady evropských zemí.

Po vzniku ČSR v r. 1918 setrvávali také novorolští Němci v intenzívním odporu proti začlenění do nového státu a trvalo poměrně dlouho, než se alespoň část místních úřadů dostala pod českou správu. Významným mezníkem v rozvoji obce bylo dostavění nové porcelánky v r. 1921. Továrna nazvaná Bohemia se začala brzy specializovat na výhradně kvalitní zboží (podobné německému Rosenthalu) a stala se rychle nejlepší porcelánkou na Karlovarsku. Po záboru Sudet v r. 1938 se Nová Role stala součástí Německa. Při porcelánce vznikl koncentrační tábor, který měl zajistit továrně dostatek pracovních sil. Byly tu vězněny hlavně ženy z Ruska, Polska, Čech, Jugoslávie, Belgie a Německa. Mnohé z nich tu zemřely, další zahynuly při pochodu smrti směrem na Toužim a Planou koncem dubna 1945. Po obsazení Nové Role americkou armádou (11. 5. 1945) byly v táboře internováni příslušníci SS, SA a funkcionáři NSDAP, v r. 1946 zde byl sběrný tábor pro odsun Němců.

Po znovuosídlení celého kraje českým obyvatelstem se Nová Role velmi rychle rozvíjela. V r. 1957 začala výstavba nového sídliště s 1200 bytovými jednotkami. V červnu 1961 se silně rozvodnila říčka Rolava, což bylo způsobeno protržením hráze kalojemu Jáchymovských dolů ve Vysoké Peci a celé povodí zaplavilo radioaktivní bahno. Dne 1. 1. 1962 byla obec vyhlášena městem. Kromě nových bytů se postupně dokončovala i rozsáhlá občanská vybavenost. Díky převažující moderní výstavbě tak Nová Role zcela ztratila charakter bývalého venkovského sídla. Největším průmyslovým podnikem je tu závod Karlovarského porcelánu a. s. Thun, největšího výrobce tohoto zboží v ČR. – Kostel sv. Michaela**, ve starých listinách označovaný jako „kaple při Nové Roli“, byl vystavěn v letech 1240–55 v románsko-gotickém slohu. V r. 1278 jej převzal řád křižovníků s červenou hvězdou. Během následujících staletí prodělala stavba několik výrazných úprav. Zbytek původního zdiva se dochoval v zadní části presbytáře. Podstatné části zdí kostelní lodi pocházejí z poloviny 16. stol., dnešní podobu získal kostelík za Nosticů v r. 1781. Tehdy byly zdi zvýšeny o 45 cm a kostel dostal novou sedlovou střechu s dřevěnou zvonicí a věžičkou na hřebeni. Loď je zaklenuta prostou křížovou klenbou. Po r. 1945 byl několikrát poškozen rozvodněnou Rolavou, v r. 1961 zaplavilo jeho vnitřní prostory radioaktivní bahno. Tehdy bylo zničeno a rozkradeno jeho vybavení. K celkové obnově došlo až v letech 1990–91, v r 1993 byla svatyně znovu vysvěcena světícím biskupem pražským msg. Františkem Lobkowitzem a zavedena novorolská tradice – zářijová michalská pouť.

Od kostela se vrátíme na hlavní Chodovskou ulici a jdeme po ní vlevo vzhůru do moderního centra města s objekty občanské vybavenosti, mj. i informačním centrem. Ulicí vpravo přes sídliště se můžeme vrátit k nádraží. (Stravování: pivnice Nová Role, denně 7–22.30 h; restaurace Páté eso, denně 9–22 h.)

(Doporučujemeprůvodce Krušné hory – západ ze Zelené edice.)