Přes vršky a vršíčky na Kozubovou

Přes vršky a vršíčky na Kozubovou

Významným lyžařským střediskem na Jablunkovsku je Kozubová, jeden z nejvýchodnějších vrcholů Moravskoslezských Beskyd. Lyžaři tu najdou ideální terény pro sjezd i „běžkaření“, jsou tu vleky i turistická chata. Dostanete se sem jenom pěšky, jedna z nejhezčích přístupových cest vede od východu, z Bocanovic. Celý výlet mohou absolvovat pouze zdatní cyklisté na horském kole, pro lyžaře nedoporučujeme.

Bocanovice, žel. zast. – Bocanovice, škola 0,5 km – Malá Kykula 4,5 km – sedlo pod Malou Kykulou 5 km – Kozubová, salaš 6,5 km – Kozubová, kaple a zpět 7,5 km – Nad Milíkovem, rozc. 10 km – Jablunkov, aut. zast. 13 km – Jablunkov–Návsí, žel. st. 16 km

Od železniční zastávky Bocanovice nás povede zelená turistická značka. Zprvu jde po silnici rozptýlenou zástavbou obce, k níž patří řada osad a samot v okolí. (Občerstvení: hostinec U železniční zastávky.) Mineme turistickou orientaci u školy a pod ní odbočíme vlevo na úzkou asfaltovou silničku, rovnou „jako když střelí“, která míří přes pole přímo k zalesněnému úpatí kopců. Za posledním domkem se změní v šotolinovou cestu, na kraji lesa začíná stoupat, přetne asfaltovou vozovku a pak již jen jako pěšina zdolává zalesněný svah. Po chvíli se na silničku opět vrátí a pokračuje po ní vlevo, na nejbližším rozcestí zahne vpravo. Po 200 m v cípu louky jdeme vlevo, po chvíli vpravo a prudce stoupáme kamenitou cestou. Dostaneme se na kraj lesa k zarostlým troskám stavení a kolně, které „střeží“ skupina vzrostlých lip. Jsme těsně pod vrcholem Malé Kyčery (745 m), který míjíme (vlevo) pěšinou přes horskou loučku. Z bezlesého vrcholu je pěkný výhled. Pokračujeme krásnými loukami do mělkého sedla, kde roste několik starých buků. V závěru louky obcházíme zleva nevysoký zalesněný pahorek, pak jdeme přímo po vrcholu táhlého zalesněného hřebínku k Malé Kykule. V závěru nás čeká asi stometrový úsek prudkého stoupání.

Malá Kykula* (789 m) je hezký homolovitý vrchol, zvedající se z východní rozsochy Kozubové. Jeho jižní svahy jsou zalesněné, severní holé, s pěkným výhledem na Kozubovou, Velký Javorový, do údolí k Jablunkovu i na hřeben Slezských Beskyd. Je to půvabné místo, kde si možná rádi na chvíli sedneme do trávy, abychom se před další cestou vydýchali.

Klikatící se pěšina nás dovede k turistické orientaci na křižovatce cest Pod Malou Kykulou. Naši trasu křižuje modrá značka z Košařisek do Mostů u Jablunkova. V její blízkosti, asi 200 m odtud vlevo, je pomník partyzánů. Naše zelená pokračuje prudkým stoupáním po kamenité cestě lesem až k okraji rozlehlých horských luk, kde se napojíme na širokou cestu přicházející zleva. Vede nás již jen velmi zvolna vzhůru pod lyžařským vlekem k rozcestí Kozubová, salaš. Vlastní vrchol hory (982 m) leží vlevo nad námi na křižující žluté značce. My pokračujeme po zelené k chatě Na Kozubové.

Dnešní stavba nahradila původní chatu z let 1928-29, kterou vystavěla pobočka polského turistického spolku v Orlové, vyhořela 9. února 1973. Je odtud daleký výhled** k Jablunkovu a na Slezské Beskydy. Pokračujeme ještě asi 200 m k výběžku hory, kde stojí kaple sv. Anny*, moderní kamenná stavba s apsidou, předsíní a vysokou štíhlou věží, upravenou na rozhlednu. Kaple ani rozhledna však nejsou běžně přístupné, otevřeno tu bývá jen o svátku sv. Anny (26. 7.) a na Silvestra. (Ubytování, stravování: chata Na Kozubové.)

Stejnou cestou se vrátíme na rozcestí Kozubová, salaš a pokračujeme ostře vlevo po žluté značce. Sestupujeme po široké pohodlné cestě, mineme samoty Na Liščí s pěknými valašskými dřevěnicemi a vychutnáváme další daleký výhled. Přejdeme louku s lyžařským vlekem a pak lesem sestoupíme k rozcestí Nad Milíkovem. Žlutá značka vede stále dolů krajem lesa kolem osamělých stavení. Asi po půl kilometru se napojíme na širší cestu, z níž po 200 m odbočíme vpravo na pěšinu. Přejdeme les a pokračujeme asfaltovou silničkou dolů. Na okraji osady Jasení u vodojemu, kde silnička zahýbá vpravo, jdeme rovně méně výraznou cestou přes louku. U další skupiny domků se dáme vlevo po silničce. Na křižovatce u aut. zast. vede žlutá krátce vlevo, pak vpravo po úzké asfaltové cestě. Ta nás přivede k mostu přes řeku Olši, za ní pak procházíme obytnou zástavbou Návsí k železniční stanici.

Návsí* je dnes opět samostatnou obcí. První zmínka o něm pochází z r. 1435, později bývalo sídlem valašských vojvodů těšínského knížectví. Dochovalo se tu několik roubených staveb (např. čp. 4, 126, 148) v těšínském lidovém stylu, stojí tu i toleranční kostel sboru Slezské evangelické církve augsburského vyznání a sbor Církve adventistů sedmého dne. V lokalitě „Na zámčisku“ nad pilou bylo identifikováno drobné středověké opevnění, které zřejmě střežilo prastarou cestu Jablunkovským průsmykem. Na území Návsí leží i jablunkovské nádraží.

(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: