V oblasti Jezevčího vrchu (633 m) a Huťského potoka je oplocená obora černé a vysoké zvěře, mimo objekt umělá líheň bažantů a tetřívků – i to napovídá, že místa na sever od silnice k hraničnímu přechodu Broumov – Mähring jsou pozoruhodnou lokalitou. Úsek z Chodovské Huti do Zadního Chodova je orientačně náročnější, první část po silnici si lze zkrátit využitím autobusové dopravy.
Z rozlehlé návsi v Zadním Chodově (občerstvení: restaurace, benzínová čerpací stanice) s dominantou kostela N. Trojice, barokní svatyně z 18. století, se vydáme po silnici směrem k Broumovu. Silnice se vlní nad údolím Hamerského potoka – je poměrně frekventovaná vzhledem k blízkosti hraničního přechodu. Překročíme údolí Huťského potoka a vcházíme do Broumova. Bývalá chodská ves patřila k zemskému obrannému systému, ještě v 18. století zde byly budovány záseky.
V 18. století se tady vyráběla kobaltová barva, v 19. století vznikla v údolí železná huť a později válcovna. Výroba byla zastavena po r. 1870. V údolí Hamerského potoka pod obcí roste řada starých stromů, nejhezčí je dubová alej s obvody kmenů až 390 cm. Při vstupu do Broumova po pravé ruce vidíme chátrající klasicistní Jánský zámeček. Starší barokní objekt z 18. století byl adaptován na ubytovací zařízení. (Ubytování, stravování, občerstvení: penzion Zámeček, restaurace, Stará hospoda ÚT–NE 10–22 h, Česká hospoda, atd.)
Při silničce v údolí Hamerského potoka (zákaz vjezdu) je lovecký zámeček Neuhaus z 19. století, využitý jako zařízení cestovního ruchu.Procházíme obcí kolem rybníka (povolenky na rybolov v objektu u rybníka), kde se k nám přidá červená turistická značka. Jdeme společně s ní pár kroků po silnici a pak před restauračním zařízením odbočíme vpravo na asfaltovou silničku (zákaz vjezdu), vedoucí lesem nad potokem Tichá.
Procházíme příjemným vysokým stromovím, vzdáleni civilizaci, rušné silnici a snad i všem starostem. Na rozcestí zatočíme vpravo a pokračujeme proti proudu romantického toku Tiché. Značka nás přivádí na křižovatku lesních silnic. Tady značku opustíme a půjdeme vpravo – ještě před tím si ale uděláme odbočku asi 0,5 km k rybníku Kajetán – patří k nejhezčím v celé oblasti. Vracíme se na rozcestí a již zmíněnou silničkou se necháme vést k okraji lesa a do Chodovské Huti. (Ubytování, stravování, občerstvení: Privat U Vilíků, restaurace U tetřeva, Lovecká chata 11–23 h.)
Projdeme obcí, ležící v údolí Huťského potoka a stavebně navazující na Plánskou Huť, směrem ke Třem Sekerám. Na konci obce odbočuje ze silnice vpravo zpevněná cesta takřka do protisměru, stoupá mezi chalupami do polí. Tady se prakticky ztrácí – následující úsek bude orientačně trochu náročnější. Budeme stoupat po okraji lesa – ten je místy těžko průstupný, ale cesta se dá najít. Na vrcholu stoupání narazíme na cestu, která směřuje k jihu, vede stále po hřebeni (neuhýbáme po žádné vedlejší z kopce!) a rychle se mění v pohodlnou širokou komunikaci.
Je to velice příjemný klidný úsek, v sezóně obohacený o houbařské zážitky.Lesní cesta vyúsťuje na širší prašnou komunikaci, po ní se dáme vlevo k oplocenému areálu bývalého uranového dolu. Stráni svažující se k Zadnímu Chodovu se říká K šachtám a těch někdejších šachet je tady víc. Obcházíme areál, napojíme se na silničku a po ní klesáme vpravo do míst, kde ze silničky odbočuje široká lesní cesta. Uhneme po ní vlevo a klesáme k okraji lesa a dál k silnici, která nás kolem fotbalového hřiště přivádí do středu Zadního Chodova.
(Doporučujeme Slavkovským lesem ze Zelené edice.)
