Nenáročná vycházka směřuje k nevelké zřícenině hradu ležící ve strmé stráni nad malebným údolím Oslavy. Krátký výšlap může být inspirací k náročnějším výletům a podrobnějšímu poznání jedné z našich nejkrásnějších řek, může být i příležitostí pro ty, kteří nezvládnou obtížnější trasu.
Jako podhradí hradu Tasova je v r. 1233 připomínaná osada Tasov, v r. 1366 povýšená na městečko. Místo bylo osídleno již v neolitu. V době, kdy Tasov byl střediskem panství, byla postavena tvrz – první zmínka o ní pochází z r. 1390 jako o sídle místních vladyků. Nazývala se Hrádek a v jejím okolí bylo několik větších dvo-rů. Tvrz stála od r. 1569 na východním okraji Tasova na levém břehu potoka Polom – připomíná ji zbytek zdi a příkopy.
Na ná-vrší u silnice stojí barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1728–30. Svatyně vznikla přístavbou barokní lodi s valenou pruskou klenbou a čelní věží k presbytáři původního gotického kostela z r. 1390. Na věži jsou barokní plastiky patronů kostela z doby po r. 1730 od A. Jelínka. V interiéru upoutají pozornost bohatě zdobené lavice z r. 1680, obrazy od O. Kuběckého. Na místě bývalé kaple sv. Jiří je r. 1730 barokně upravená fara. Tasov zdobí i barokní plastiky z 18. stol. – sv. Jiří a sv. Jan Nepomucký od A. Jelínka na náměstí. V Tasově se narodil kněz, spisovatel a básník Jakub Deml (1878–1961), jeho rodný dům čp. 162 byl postaven r. 1921 podle projektu B. Fuchse s prvky lidových staveb.
Deml je pochován na místním hřbitově. Kromě náhrobku rodiny Demlovy z r. 1929 je tu i zajímavý náhrobek Karla Tůmy z r. 1904 od F. Bílka a měděný pomník z r. 1932 nad hrobem Pavly Kytlicové, vydavatelky Demlových spisů. (Stravování, občerstvení: hostinec U Prokšů PO 9–22, ST, ČT 11–22, SO 9–01, NE 10–22 h.)Od kostela vykročíme po modré turistické značce krátce po silnici (směr Budišov) a hned vlevo mezi domky zpevněnou komunikací do polí. Přiblížíme se k lesu (hezký je zpětný pohled na siluetu tasovského kostela) – komunikace se dělí, obě cesty se stáčejí vlevo.
My si vybereme pravou z nich, která se esovitě zakroutí a obloukem vpravo mírně schází až k rozcestí pod Dubem. Z pohodlné cesty, která pokračuje až k Radkovskému mlýnu v údolí Oslavy, odbočuje značka vpravo po pěšině, která se zařezává do skalnaté stráně, nabídne dílčí pohled na romantické údolí a pak se vyhoupne ke zbytkům hradu. Dub , nazývaný dříve Tasov (Tassenberg). Hrad byl založen zřejmě již v 1. polovině 13. stol., v r. 1233 se uvádí jako sídlo panského rodu s křídlem v erbu, užívajícího většinou přídomku z Lomnice a vlastnícího velkou část Po-oslaví.
Oblíbená rodová jména byla Tas a Znata. Znata z Tasova (1256–81) měl velkou důvěru u krále Přemysla Otakara II. – v r. 1271 byl jeho komisařem při mírovém jednání s uherským králem Štěpánem a v r. 1277 s Rudolfem Habsburským. Od Přemysla Otakara II. také získal Velké Meziříčí. Naposledy se hrad uvádí v r. 1366, zničen byl patrně za domácích válek mezi markrabaty a již r. 1550 je zmiňován jako pustý. Zachovaly se nevelké zbytky hradeb, brány, paláce, věže a příkop.Strmou pěšinou prudce klesneme k Oslavě a širokou pohodlnou zpevněnou cestou se dáme proti jejímu proudu.
Je to příjemná vycházka – po pravé ruce jehličnatý les a skály, vlevo mezi žulovými balvany tiše plyne řeka, na hladině zahlédneme i labuť. Míjíme stavení a přicházíme k silnici, u níž stojí Panský mlýn, je tu i autobusová zastávka. S návratem do Tasova ale problém mít nebudeme – zatočíme vpravo po silnici, stoupáme z údolí, na okraji lesa vlevo vidíme barokní sochu sv. Josefa z 18. stol. Brzy se vyhoupneme na návrší – za námi je zalesněné údolí Oslavy, před námi kostel v Tasově.
(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)
