Muž, jež umí zahalit loď tabákovým kouřem a dostat sebe i ženu svých snů z břicha velryby, musí dosahovat kvalit takřka Cimrmanovských. Škoda, že nikdy nebyl v původní osadě sklářských dělníků, která mu svým jménem skládá hold.
Baron Prášil úvodem
„Tři dny a tři noci trval ten pekelný hon. Cesta za námi doslova zbělela kostrami uštvaných koní a mrchožrouti slavili odporné posvícení,“ praví baron Prášil v Zemanově filmu z roku 1961. Stojí za to na něj vzpomenout při výpravě na Šumavu. Film inspirovaný knihou R. E. Raspeho z roku 1785 je plný fantasmagorických příběhů. Šumavská vesnice Prášily sice nikdy neuvěřitelného barona neviděla, ale zato věci stěží uvěřitelné se kolem ní dějí neustále. Historka o brouku kazisvětovi, co se ho snažili vykázat a vykácet mu les je už léta „každoročně aktuální“. Sice se naposledy později ukázalo, že se kácelo nezákonně, leč ředitel, který to nakázal, řediteluje dál. To by ani Prášil nevymyslel. Zavření celé vesnice do vojenského režimu je z ranku příběhů stejně absurdních. podobného.
Obec ve zvláštním režimu
Prášily byly pro svou blízkost ke státní hranici vsí uvnitř vojenského pásma. Dnes už je možné se tu ubytovat a vyrazit po stopách zaniklých vsí. Obec se po čtyřiceti letech komunistické izolace probudila rovnou do kapitalistického vyjednávání o podobě národního parku. Jedni chtěli mít park „pro lidi“ tedy výrazně otevřenější s volnějšími pravidly, zatímco jiní chtěli uchovat přísnější režim, který v „totalitně nepřístupném“ hraničním pásmu uchoval přírodu víceméně nedotčenou. Přibyl jeden z motivů turistických návštěv. „Pomníčky“ železné opony staly vyhledávanými cíly, takže právě blízkost hranice, jež byla pro mnohé obce fatální, je pro Prášily jistou výhodou. k tomu přispívá i snadná dostupnost díky cyklostezce. Začít se dá rovnou Prášilským potokem, jež byl hraničním potokem mezi „východním rájem“ a „zemí západních zvrhlíků“.
Cyklostezka skrz Prášily
Zmiňovaná cyklostezka vede z Vysokých Lávek do Velkého Boru. Úsek vedoucí skrz ves jde mimo jiné i po tankových cestách. „Příčné uspořádání obou úseků je navrženo podle ČSN 73 6110, čl. 94 jako obousměrný cyklistický pás s jedním pruhem šířky 1,50 m v obou směrech jízdy, tj. v celkové šířce zpevnění 3,0 m. Nezpevněné krajnice mají po obou stranách šířku 0,50 m. Pro konstrukční uspořádání cyklostezky byly navrženy dva základní typy souvrství v závislosti na podélném sklonu v celkové tloušťce 400 mm: s prašným povrchem (kalený štěrk – 150 mm, ŠD 0/63 – 250 mm) a s asfaltovým povrchem (ABS III – 50 mm, ŠD 16/32 – 150 mm, ŠD 0/3 – 200 mm),“ píše Vít Havlíček a Petr Jelínek v časopise silnice a železnice pro ty, kdož chtějí vědět po jakém materiálu pojedou v případě nové části této šumavské cyklostezky.
Tip na keškuGC2KGM4ely kousek sumavy – prasily – Nezapomeňte se zastavit u památníku zmizelých obcí |
