Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Když u nás napadne metr sněhu, je z toho kalamita. Když napadne v Sheregeshi, nastane freeridový ráj. Taxíky jezdí ostošest, nikdo nebourá, ačkoliv není vidět na krok, před chatou vás vítá třínohý pes a vám je zima, přestože na sobě máte dvě až tři bundy a dvoje rukavice. Tak jsme strávili loňské Vánoce s rodinou.
Prašan na Sibiři je jiný. Suchý, lehký, nemění skupenství. Jen se sype, nedělá laviny. Je to způsobeno vnitrozemským klimatem a skutečností, že teplota v zimě nestoupne nad nulu. Mráz je tu opravdový, – 30 °C není žádná výjimka. Jezdí se tu hodně v lese – hopkáte mezi stromy, v lese vydrží prašan dlouhou dobu. Nejste tady v žádné velké nadmořské výšce, asi jako v Krkonoších, podobně vypadá i krajina. Jaké to je, když napadne, jsme zažili čtvrtý den, kdy se sníh vytrvale sypal, takže i sjezdovka se změnila v prašanové moře. Sněžilo pak ještě další dva dny a v hlubokém sněhu lyžovali úplně všichni, protože v takovém počasí rolby nevyjíždějí.
Dopředu jsme věděli, že nám letecká společnost Aeroflot nepřepraví lavinové batohy a hodně jsme to řešili. Představa, že je necháváme doma, se nám vůbec nelíbila. Potvrzujeme však, že tenhle sníh zřejmě laviny netvoří, daleko spíš spadnete do stromové studny.
Stromová studna je hluboký vzduchový trychtýř kolem kmene stromu, který vznikne překotným sněžením. O maskování se postarají zasněžené spodní větve stromu. Vozili jsme na zádech alespoň lopaty, sondy a pípáky, ale myslím, že jsme byli jediní.
Rusové s sebou vozí jinou věc – je to polystyrenové sedátko pod zadek, které mají přidělané na záda gumičkou. Vypadá to poněkud komicky, ale když poprvé vymrznete na lanovce, pochopíte, proč to dělají. Lanovky jsou tu většinou staré, pomalé, bez „bubliny“ a hlavně jedou nekonečně dlouho. Můžete samozřejmě nasadit pásy a zahřát se pohybem, ale v hlubokém sněhu, který vám sahá po pás, to není až tak dobrý nápad. Stran překonávání zimy se nám celkem osvědčily jednorázové vyhřívací polštářky do bot a rukavic, které vydržely hřát celý den.
Kemerovská oblast Ruska, město vyhnanství i gulagů a Bikini Day
Městečko zahalené smogem se nachází v Kemerovské oblasti Ruska, 200 km od města Novokuzněck. Ještě v nedávné minulosti putovali do Sheregeshe ti nejzoufalejší odsouzenci a většinou pro ně už nebylo návratu zpět. Není to bohužel úplně historie, kolem jednoho funkčního gulagu jsme chodili denně.
Je tu v zásadě jedna hlavní třída, která zajišťuje veškerý ruch a na které je i většina obchodů. Bydleli jsme v ulici zvané Vesennyaya v chalupě pro 12 lidí, celá naše rodina včetně prarodičů, Vánoce totiž obvykle trávíme společně na horách.
K domku patřili i tři hafani, sibiřští huskyové, kteří byli uvázáni na dlouhých řetězech u pěkných kotců a vždycky radostně štěkali, když jsme se vraceli z lyžování. Jeden hafan nám chodil naproti a nechával se ochotně drbat. Měl ochrnutou přední tlapu a jako jediný nebyl na řetězu. Vrtalo nám hlavou, proč jej taky nepřivážou, a když nás šel poprvé doprovodit do krámu, trnuli jsme, aby ho nepřejelo auto, nemají tu totiž chodníky. Ukázalo se ale, že se po silnici pohybuje výrazněji lépe než my. Obecně bych doporučila po městě pěšky nechodit, je to vážně nebezpečné, je zcela běžné zavolat si taxík.
Obchody mají otevřeno od osmi od rána do deseti do večera, a to i o víkendu. Koupíte tu téměř vše, sortiment je veskrze západní. Ošuntělost ulice a zdejší bída celkem kontrastuje s tím, že na vás místní ženy ve frontě koukají skrz umělé řasy a často dokonalý makeup.
V současné době je Sheregesh známá hlavně díky Grelka festu neboli The Annual Bikini Ski Day In Siberia, což je událost pořádaná každý rok v dubnu, kdy jsou teploty již příznivé. Na snowboardech a lyžích vyrazí ruské krásky, většinou ještě malinko vylepšené, jen v bikinách, videa pak zaplaví youtube a sociální sítě.
Na sjezdovku taxíkem
Na sjezdovku se opravdu dostanete jen taxíkem. Samozřejmě jsme to první den chtěli zkusit pěšky, ale jak jsem již psala výše, nikomu bych to nedoporučila. Jednak je to dvou až tříkilometrová štreka, kterou jdete v přezkáčích s lyžemi přes ramena, jednak kolem vás sviští jedno auto za druhým – jdete totiž po hlavní třídě, jinudy to nejde. Stran taxikářů je nejlepší dohoda přes Whatsapp, jsou na něj zvyklí. Možná se vám k tomu bude hodit překladač, stejně jako nám, abyste totiž mohli poslat vzkaz v azbuce.
Na taxikáře je poměrně spolehnutí, vždy jezdili přesně a ochotně pomáhali i s nakládáním lyží.
Cesta z Prahy
Časový posun oproti Praze je šest hodin a let z Čech zabere celý den. Nejčastěji se létá přes Moskvu. Náš let se poněkud zkomplikoval a byli jsme nuceni nouzově mezipřistát v Kemerovu kvůli špatnému počasí. Trčeli jsme tam pak zavřeni v letadle na ranveji asi dvě hodiny, než bude lepší viditelnost, nic moc příjemného. Žádné další komplikace naštěstí už nenastaly a v Novokuzněcku na nás čekalo auto s řidičem – do Sheregeshe jsou to další dvě a půl hodiny cesty a musíte si domluvit transport.
Na Štědrý den ke křížku
Třetí den našeho lyžování – na Štědrý den, jsme podnikli výlet ke křížku Kurgan (1 559 m). Chtěli jsme využít poslední den před hlášeným velkým sněžením. Děti byly pěkně otrávené, protože chtěly jezdit v lese, ale babičkám a dědům se mimo sjezdovku už nechtělo. Na oběd jsme byli zpět, žádná velká újma se tedy nekonala. Tulení pásy tady běžně nikdo nemá, jiné skialpinisty jsme za celý týden nepotkali. Ke křížku se dá dostat i na skútru, stojí to okolo 800 rublů na jednoho (cca 250 Kč), odchytí vás na vršku lanovky, jak na Zelené hoře, tak z druhé strany pod vrcholem Mustag. Štědrý večer jsme pojali tradičně a improvizovaně – s dárky se do letadla nechcete tahat a kapra tam nemají.
Podnebí: Suché, vnitrozemské, teploty -20/-30 °C jsou v zimních měsících běžné. Kvůli smogu jsme v noci zavírali okna.
Víza: Vízová povinnost. O víza je třeba zažádat alespoň měsíc dopředu a žádost zahrnuje mnoho formalit, jako je zvací dopis nebo potvrzení ubytování. Doporučujeme využít služeb zprostředkovatelské agentury, přímé jednání s ruskou ambasádou je jen pro silnější povahy.
Měna: Rubl, v obchodech i na sjezdovce je možné platit kartou.
Lyžování: Neexistuje skipass pro celou oblast, většinou si kupujete jízdy na jeden sektor, případně na jednotlivé vleky a jednotlivé jízdy. Často si nebudete vůbec jistí, na co vám lístek platí, ale nebojte se zeptat. Na sjezdovku je zde zvykem jezdit taxíkem.
Doprava: Letecky do Novokuzněcku nejčastěji s přestupem v Moskvě, nechte si potvrdit přepravu lyží. Z Novokuzněcku do Sheregeshe je to dalších 160 km po silnici, je třeba domluvit si transport autem, ideálně ještě z Čech.
Ubytování: Lze najít na www.booking.com, následně je nutné vykomunikovat s poskytovatelem. Připravte se na domlouvání v ruštině.
Jídlo: V obchodech lze nakoupit jak ruský, tak západní sortiment. Na sjezdovce i ve městě jsou restaurace, kde se dá dobře najíst.