Symbolické místo pramene Labe se nachází na Labské louce, asi 0,5 km jižně od státní hranice s Polskem při prastaré zemské solné stezce, tzv. České stezce, která tudy vedla už před pěti staletími.
Místo prošlo během let řadou úprav, dnes jsou do studánky s betonovým okrajem přiváděny vody ze skutečného počátečního zdroje Labe, který leží o něco výš mezi porosty kosodřeviny a trav.
Na podzim roku 1968 byly na kamennou zídku u studánky umístěny barevné znaky 24 měst, jimiž Labe od pramene až po ústí protéká. Některá německá města, na která se nedostalo, dodatečně žádala o umístění i svého znaku; proto byl původní počet časem zvýšen na 28. Mozaikovou výzdobu navrhl akademický malíř Jiří Škopek. Na balvanech u studánky jsou dvě pamětní desky. První je věnována sedmdesátému výročí organizované turistiky a zároveň připomíná 100. výročí narození Jana Buchara (1859 – 1932), významného propagátora putování po Krkonoších, druhá je darem Klubu československých turistů k sedmdesátinám Jana Buchara. V roce 2006 tu byla v rámci česko-německého projektu ještě umístěna dřevěná plastika představující vodu.
O území, na kterém studánka leží, se vedly dlouholeté spory mezi slezským hrabětem Schaffgotschem a českými Harrachy. Do sporů o majetnická práva se vložil královéhradecký biskup Jan z Tallenbergu, který 19. září 1684 labský pramen posvětil a tím potvrdil nejen příslušnost území ke své diecézi, ale i k českému království. Další vysvěcení pramene provedl vrchlabský děkan V. Weber roku 1884. Hrabě Schaffgotsch však odmítal akt svěcení uznat a tak definitivní rozhodnutí ve prospěch české strany padlo až v roce 1710. V témže roce byl u pramene vystavěn seník, později bouda pro ustájení dobytka – ta ale zanikla ještě před rokem 1800. Plány na vybudování větší boudy nebo dokonce kostela se neuskutečnily.
Pramen již po dlouhá léta patří k nejnavštěvovanějším místům z celého pohoří, je odtud hezký výhled na Violík, pěkně je vidět i Wawel.
Možností je několik: Od Špindlerovky po červené na západ a za Violíkem vlevo po žluté – cca 8 km. Nebo lanovkou na Medvědín a pak po červené značce kolem Labské boudy – 6,5 km. Asi 11 km dlouhá je cesta z Harrachova po modré proti proudu Mumlavy, u Krakonošovy snídaně po žluté na Voseckou boudu, odtud k prameni po zeleném značení.
Nebo Harrachovou cestou ze Špindlerova Mlýna k Labské boudě po modré, od ní k prameni se zelenou a červenou značkou – necelých 11 km.
Výběr testerů Světa outdooru
Váha 1,3 kg, polosamonosná konstrukce s 1 apsidou
Skvěle sedí, nesmrdí (příměs merina), hezké designy a když je prodřeš, zdarma výměna za nové. Fakt.
Z merino vlny (63 %), ideální jako 2. hřejivá vrstva
