Pozor – Velká Deštná stále bez rozhledny!

Turistům navzdory

Měl jsem původně v plánu se s vámi vydat na nějaký výlet po Orlických horách, ale něco změnilo můj názor napsat spíše varovnou zprávu a věnovat tak prostor nemilému sdělení. Pro někoho to bude „stará záležitost“, pro jiného možná novinka.

Jednoho slunného zářijového nedělního dopoledne jsem měl možnost projít se po části hřebene Orlických hor a vyslechnout (chtě nechtě) některé příspěvky okolojdoucích turistů či cyklistů. Byl jsem zděšen, kolik z nich plánovalo výlet na nejvyšší vrcholek na rozhlednu. Ta už tam ale několik let nestojí …

Vysoká dřevěná rozhledna pyramidového tvaru z roku 1992 věnovaná členu místní horské služby Štefanu Matějkovi byla symbolem tohoto vrcholku, z nějž byly neskutečné výhledy nejen do nitra Polska, ale hlavně na Podorlicko a podsatnou část samotného orlickohorského hřebene i dále. O tom, že dřevěná rozhledna dostávala všemi možnými rozmary počasí za roky, co stála samotná nahoře, dost zabrat, nikdo nepochyboval. Vrchol českého „švejkovství“ nicméně přišel v roce 2010, kdy ze dne na den, během noci, rozhlednu „někdo zboural“ – vizte článek zde. Horská služba přehazovala vinu na ochranáře, ochranáři na zloděje, zloděj na kamaráda, kamarád na osobu vzdálenou a ta zase zpátky na horskou službu a všichni na sebe sborově volali: „Chyťte zloděje!“. Ti, kdo ale bydlí v dosahu Orlických hor (a mnozí další), si umí dát dvě a dvě dohromady – vždyť zbourání rozhledny pomohlo přeci v důsledku všem! Částečně problematická a stará stavba „se zbourala“, dřívím zatopilo, na nikoho už tak nemohla spadnout a dovedeno do extrému – dnes už nikomu za případné zranění na rozhledně nehrozí soud, protože žádná rozhledna neexistuje, ani povolenka ke zbourání (v centru CHKO) nebyla zapotřebí, „neznámý pachatel“ nečekaně pomohl..

Ať už je pravda jakákoliv (a v tomto případě je vlastně úplně jedno, jak to bylo..), pomyslel vůbec někdo na běžného turistu? Není ostudou Orlických hor, že její nejvyšší vrcholek nabízí výhledy jenom dva metry před sebe do prvních klečí? Že už dávno není vidět do centra Hradce Králové, ani to potemnělého Polska směrem k Polanici Zdrój? Co má ještě lákat všechny (a jsou jich jenom o víkendech desítky a k tomu stovky cyklistů..), co se vydají k Masarykově chatě na Šerlichu, aby pokračovali dál na hřeben? Rozpálená letní „asfaltečka“ a dva výhledy cestou směrem k Polsku asi nejsou dostatečným důvodem…

Tři roky utekly a jediná možnost, jak si užít orlickohorské výhledy, je zajet až na téměř dvacet kilometrů vzdálený Anenský vrch (991 m n. m.), který novou rozhlednou disponuje. Sami určitě uznáte, že je to poněkud z ruky od „hlavní části“ Orlických hor.

A tak varuji veřejně všechny, co se do Orlických hor vydáte, třeba strávit pár dní babího léta, abyste nezapomněli, že Velká Deštná (1115 m n. m.) nic kromě pocitu stání na nejvyšším vrcholku místních hor nenabízí a za pořádnými výhledy je třeba mířit úplně někam jinam, na druhý konec hřebene, nepostačí-li vám „horský bufík“ nacházející se bezprostředně pod Velkou Deštnou (1115 m n. m.) na rozcestí a nabízející základní občerstvení (leč v parném dni velmi osvěžující a v zimě naopak zahřívající..).

Doufejme společně, že se konečně po letech začne projekt nové rozhledy (v rozhlednovém králoství, jakým beze sporu jako Česká republika jsme!) brát vážně a začnou se dávat věci do pohybu, aby všichni na nejvyšším vršku Orlických hor mohli vidět široko daleko…