Poznejte Polsko: začněte na Mazurských jezerech

Bílé plachty v Mikołajki

„Na obzoru plachta bílá“, název sovětského filmu z roku 1937 mne napadl ve stejném okamžiku, když jsem uviděl až kýčovitě modrou oblohu odrážející se ve vlnách a běloskvoucí plachty jachet vyplouvající z mikolajlevské maríny. Oblohu zdobily mraky. Nikoli těžké, dramatické a bouřkové, ale bílé kumuly dokreslující až kýčovitou atmosféru místa. K barevné dokonalosti chybí snad už jen letící hejno labutí, jehož divoká populace je na 5 kilometrů vzdáleném jezeře Łuknajno ornitology dlouhodobě sledována.

Mazurská jezera můžete navštívit useverních hranic Polska. Na malém prostoru se zde nachází více jak 4 000 jezer a jezírek.Některá z nich jsoupropojena uměle vybudovanými kanály. Mezi zdejšími jezery najdete také místní obry – jezero Śniardwy (rozloha 114 km2) a Mamry (rozloha 105 km2). Region je bohatý zejména na ptactvo, pro které zde existuje řada rezervací (známý je např. ostrov kormoránů).

Jezero pod ochranou

Jednomu z Mazurských jezer – Łuknajnu – se dostalo pozornosti hned několika přírodovědných programů celosvětové proslulosti. Mimo jiné ho pod své ochranné perutě schovalo UNESCO. „Toto mělké sladkovodní jezero ledovcového původu je obklopena mokřady a loukami a je spojeno s nedalekým Śniardowským kanálem. Již v roce 1937 byla nad jezerem Łuknajno vznesena ochrana. Důvodem byl značný počet labutí velkých (Cygnus olor),“ píše se v důvodech zařazení na Seznam kulturního a přírodního dědictví. V roce 1922 posloužili zdejší ptáci k obnově populace labutí v Berlíně. Ochráncům přírody a milovníkům těchto velkých ptáků by možná bylo jedno, odkud ptáci pocházejí, hlavně, že jsuz ze zdravé a životaschopné popilace. Ovšem politická i lidská „nálada“ Berlíňanů by asi importu polských labutí příliš nakloněná nebyla. Naštěstí v době transportu nebyly labutě (bráno přísně geograficky) polské, nýbrž pruské, což jejich ideový původ zásadně vylepšovalo. Tihle velcí opeřenci ale samozřejmě nejsou jedinými obyvateli z ptačí říše. To ostatně dokazují přichystané dalekohledy sledující pestrou aviafaunu jak ze břehu, tak ze člunů či vyhlídkové věže.

Kanoistický ráj

Kanoistika na Augustowském kanálu je považována za jednu z nejkrásnějších kanoistických tras v Polsku. Vine se kolem mokřadů přes stavidla (kanál byl vyhlouben v létech 1823 – 39). Coby výchozí bod je doporučován starý Folwark nebo Wigry, kde se nabízí možnost rozšířit si kulturní obzory návštěvou Kamedulského kláštera. Právě možnost proplutí několika jezer, jež jsou vzájemně propojena, činí kanoistiku na Mazurách tak atraktivní. Velmi zajímavým pomocníkem a atrakcí v jednom je „lodní výtah“ na jednom z kanálů. Princip je poměrně jednoduchý. Aby se překonalo převýšení, najede loď na speciálně k tomu uspůsobený „vozík“, jež je tažen na jinou vodní plochu. Lidově řečeno, nemusíte vystoupout z lodi a přesto pojedete vláčkem.

Operace Valkýra

Milovníci militárií určitě neminou válečné německé opevnění, zvláště jde-li o bunkry nacistického vůdce. V samotném srdci Mazur se nachází lesem porostlé sídlo Adolfa Hitlera. V roce 1944 místnosti obývalo více než 2000 osob. Skryté město v lese obsahovalo 200 budov: úkryty, kasárna, dvě letiště, elektrárny, železniční stanici, klimatizaci, vody, topení, dvě centrály dálnopisného spojení. Dne 20. července tady plukovník Claus Schenk von Stauffenberg uskutečnil neúspěšný atentát na svého vůdce. Ruiny jsou dodnes dobře viditelné. Ostatně, kdo viděl film Valkýra s Tomem Cruisem v hlavní roli, ten může filmové kulisy porovnat s železobetonovým originálem. A de přesně leží? Na východ od obce Gierłoż, na něco tak mohutného se doptáte snadno. A pokud ne, tak si do svých navigací zadejte tyto koordináty: 54°04′46″N 21°29′37″E

Pro poznávání našeho slovanského souseda,  s nímž máme nejdelší hranici, jsou Mazury ideálním výchozím bodem. Léto se blíží, začněte plánovat.

Co vidět v oblasti Mazurských jezer? Jezero Śniardwy (Sniardwy)je největší v regionu ataké v celém Polsku. Toto trojúhelníkovité jezero leží na jihu regionu a díky své rozloze umožňuje zážitek podobný plavbě po moři. Jezero je také, kromě své velikosti, známé podle místní legendy, která vypráví o tom, že o svatojánské noci je na břeh vyvrhnut černý žulový kámen., který se rozpadne na malé kousky. Na tyto kousky se kdysi dávno postavila mladá dívka a kámen ji pohltil než se opět spojil a odvalil zpět do jezera. Tato dívka pak může být osvobozena pomocí kvetoucí červené květiny, kterou se dotknete kamene. Získáte tak její srdce a lásku. Druhé největší jezero Mamry leží severně od města Giżycka, je plné ostrovů, kterých zde naleznete na 30, samotné jezero se skládá z více malých vzájemně propojených jezírek. To co dělá Mazury tak zajímavými jsou kanály, které z řady roztroušených jezer vytváří svébytný mikroregion. Na ideu propojit místní jezera pomocí umělých kanálů přišel poprvé již v roce 1379 zástupce někdejší německé vlády Winrich von Kniprode. Tento návrh si však musel na svou realizaci počkat více než 300 let. Teprve za vlády Fridricha II. došlo k realizaci těchto plánů, které měli ulehčit dopravu zboží po vodních cestách a umožnit tak ekonomický rozvoj. V letech 1765-1772 byla realizována první etapa výstavby, kdy vzniklo 5 nejdůležitějších kanálů. V dalších letech pak přibývali další kanály. V roce 1911 pak byla zahájena stavba nejdelšího z nich – Mazurského kanálu, který má délku 51,3 km a propojil jezera s řekou Pregel. Centrem Mazur je městečka Giżycko, které leží na rozhraní jezer Niegocin a Kisajno. Základy města položili v roce 1340 křižáci, kteří zde vybudovali pevnost proti litevským nájezdům. Hrad byl nazván Loetzen, což je také německý název pro město. Mezi pamětihodnosti města patří ruční otočný most přes Łuczańský kanál, postavený ve druhé polovině 19. století, jeden ze dvou svého druhu v Evropě, a pevnost Boyen. Ta byla postavena v první polovině 19. století a kromě muzea historie nabízí i možnost nahlédnout na zbytky pevnostní architektury na dlouhé procházce po hradbách. Jedno z dalších míst kam se stojí za to podívatje městečko Mikołajki. Leží na jihu u stejnojmenného jezera. Patří mezi známá letoviska a je základnou pro výpravy na jezero Śniardwy a nebo na jezero Łuknajno, kde je největší rezervace divokých labutí v Evropě (každoročně zde hnízdí téměř 2 000 labutí).

Tip na kešku: GC2W2XQ – pokud budete mít štěstí, tak v bezprostředním okolí jezera zahlédnete i losa.

Seriál POZNEJTE POLSKO připravujeme s Polským institutem v Praze a polskou leteckou společností LOT.