Zkušený tester outdoorového vybavení se nenápadně prosmýkl mezi roztroušenými obydlími a jako stín se vplížil do sídla firmy. Majitel opatrně vyhlédl ven, chvíli kontroloval okolí a pak hosta usadil na čestné místo. Test, který pro něj chystal, nebyl ledajaký…
Zkušený tester outdoorového vybavení se nenápadně prosmýkl mezi roztroušenými obydlími a jako stín se vplížil do sídla firmy. Rozzářený majitel opatrně vyhlédl ven, chvíli kontroloval okolí a pak hosta usadil na čestné místo.
„Poslal jsem pro tebe tajně, protože budeme testovat naprosto unikátní boty. Takové ještě nikdo nedokázal vyrobit! A už vůbec nikdo o tom nesmí vědět!“
Pak muž ukázal testerovi svůj výrobek, boty převratné koncepce, na jejichž vývoj byl zjevně pyšný. Zbývalo už jen boty otestovat a prověřit v terénu. Majitel zkušenou rukou pohladil boty po svršku a usmál se při pomyšlení, jak budou konkurenti zuřit, až se nové boty objeví na trhu. Nikdo neumí udělat takové boty, vhodné i pro extrémní akce v nejvyšších horách a dokonce i v zimě. Konkurenci zbudou jen pantofle a oči pro pláč.
Tester vzal boty do ruky. Speciální ripstop svršek udržuje botu bezpečně na noze i v těžkém terénu, je tu silná izolační vrstva, vysoká obsázka chrání prsty a podešev je unikátem. Koho by napadlo použít na podešev medvědí kůži. Je sice řídká, ale zato dodá sílu medvěda. A další bomba, pro nové boty je použit špičkový izolační materiál a měly by vydržet i největší mrazy.
Nemohl se dočkat, až boty otestuje. Ale test vyžadoval opatrnost, nikdo nesmí boty vidět dřív, než budou zcela hotové. Firmy jsou schopné okopírovat okamžitě cokoliv a bylo by po prvenství. Když se blížil večer, posbíral tester do své horské krosny jen nejnutnější věci na pár dní v horách. Majitel firmy blaženě pozoroval, jak do bot vsouvá holé nohy. „Budeš jako v lázních,“ ujišťoval testera, „za boty ručím vlastní firmou! Chci jen prověřit, jestli mi neunikl nějaký podstatný detail, který by pokazil výsledný superdojem. Udělej poslední fest test a až ho napíšeš, máš u mě trojnásobnou odměnu!“
Alpské velikány již halilo podvečerní šero, když tester začal stoupat vzhůru do zasněžených hor. Pozoroval boty bedlivým okem a v duchu si připravoval poznámky do testu. Na začátek je očekával pohodlnější, ale čím dál stoupal, tím více se mu nové boty líbily. Seděly bezvadně na noze a i v mrazivém večeru mu bylo krásně teplo. Nocleh plánoval na jedné z opuštěných ovčích farem, což ostatně bylo jen několik balvanů poskládaných do ochranné zídky. Byl zvyklý a noci v horách se nebál. Přespí a ráno může bez povyku a zájmu čumilů důkladně testovat.
Už, už se chystal odbočit na stezku k salaši, když v údolí pod sebou zahlédl pohyb. Okamžitě se zastavil a dlouho pozoroval v houstnoucím šeru cestu pod sebou. Touto dobu tu přece nikdo nechodí. Zdá se, že přece jen unikl nějaký podstatný detail! Ačkoliv se majitel dušoval, že udržel test v tajnosti, nepodařilo se to. Možná, že ho sledují a to by mohlo být hodně špatné.
Tester pro jistotu okamžitě změnil plán. Rychle minul odbočku a vyrazil vzhůru. V jeho nových botách ho nedoženou. Zmizí v horách, i kdyby měl jít celou noc. A pak z ničeho nic, jakoby dostal herdu do zad až málem upadl. Bota praskla, projelo mu myslí. Přešlápl, podíval se na nohy, ale ne, vše je v pořádku, boty drží dobře. Tak co se to u všech všudy…, koutkem oka zaregistroval pohyb v šeru pod protější stěnou. Mají tu zálohu. Když zazněl radostný ryk, pochopil, že neselhala bota, ale že se mu pod lopatku zaryl šíp! Je zle!
Obával se konkurenčních firem a byl maximálně opatrný, takovouhle podlost však nečekal. Ale nevzdá se tak lacino! Zatnul zuby, vytrhl šíp z ramene a s bolestí stoupal dál. Nesmí dát najevo, že je zraněn vážně. Boty nedostanou! Překonal bolest a vyrazil vzhůru, boty ho nesly po sněhu jako v pohádce, připadal si silný a rychlý jako medvěd. Svižně stoupal, a když zjistil, že pronásledovatelům i přes své zranění uniká, vyslal do údolí posměšný pokřik. „Hejáááá, žabařiii!“
Měsíc svítil na vysilující honičku stále vzhůru, až se parta nájemných vyvrhelů dlouho před koncem výstupu zklamaně obrátila zpět. Tester je sice neviděl, ale byl přesvědčen, že až nahoru se neodváží. Ve svých starších modelech bot i tak budou mít omrzliny a kdoví, jestli vůbec dojdou zpátky dolů. Vyhrál. Začalo svítat, když dorazil do sedla. Odložil krosnu se skrovným vybavením a unaveně usedl na místo, odkud tak rád pozoroval svět pod horami. To byl tedy opravdu fest test. Malátnost ho překvapila z ničeho nic. Přišla tak rychle, že se nestihnul ani pořádně přikrýt pláštěm. S posledním zábleskem vědomí si zklamaně pomyslel, jaká je to škoda, že tenhle test asi už nenapíše…
Mráz zesílil, začalo sněžit a místo jeho posledního odpočinku brzy překryl milosrdný led na plných 5 300 let. Tělo statečného zahynulého testera bylo objeveno v roce 1991. I s botami, které muž zachránil a po tisíce let uchoval led.
Boty unikátní konstrukce
Boty byly opravdu jedinečné. Podrážka z medvědí kůže byla po obvodu prošitá řemínkem z teletiny. Na tento řemínek byla upevněna nejzajímavější část boty, jakýsi ripstop svršek z lýkové sítě s oky asi 2 – 3 cm velkými. Tato síť držela botu bezpečně na noze a zároveň držela izolační vrstvu zmuchlaného sena.
Ale pozor, test se nakonec opravdu konal! Díky neuvěřitelné náhodě se v ledu vše zachovalo. Boty, které praotec testerů testoval (někteří neinformovaní jedinci ho ještě stále nazývají Otzi), zrekonstruovali odborníci ve více zemích a mezi nimi i tým v čele s děkanem zlínské technologické fakulty Petrem Hlaváčkem. V roce 2001 podnikli zlínští opravdu test ohněm a vystoupili k místu Otziho odpočinku v replikách jeho bot.
Praktické zkušenosti:
Výsledek testu? Boty slouží bez problému, mají opravdu skvělou tepelnou izolaci. Je ovšem třeba umět si omotat nohu senem, pak síť seno drží a v botě je teplo. I když seno po čase zvlhne, izolační schopnosti si udrží. Boty drží a kloužou mnohem míň než by se dalo předpokládat. Zlínský horolezec Václav Pátek (také účastník expedice) tyto repliky později použil na posledních 1300 výškových metrů výstupu na Kilimanžáro.
„Byl dvacetistupňový mráz, tak jsem si raději vzal na nohy ponožky,“ vypráví horolezec. „Asi po čtvrthodině jsem zvažoval, jestli je nemám sundat, protože v botách bylo velké teplo. A to byla brzy mým šesti společníkům v moderních botách zima.“
Jedinou nepraktickou částí bot je podrážka z medvědí kůže, což je hodně řídká kůže, rychle se poškodí a pro podrážku proto není vhodná. Důvod jejího použití odborníci odhadují jako rituální. V ostatních vlastnostech nemají boty problém ani v konkurenci dnešních výrobků.
Celkový dojem?
Václav Pátek přiznává, že boty možná zajišťují menší stabilitu než moderní obuv, to je ale podle něj jediný větší funkční rozdíl. Je přesvědčen, že v Evropě není hora, která by se v téhle botě nedala zdolat. A ještě se chci vrátit ke konkurenčnímu boji z úvodních odstavců? Zlínští odborníci při výrobě repliky nejstarších evropských bot zjistili jako první na světě, že je vyráběl levák a Otzi přitom byl pravák. To znamená, že si boty nevyráběl sám, že už na konci doby kamenné existovala dělba práce. A jak daleko od toho je k testování a ke konkurenci?
Jestliže život testera má svoje úskalí dnes, v oněch dávných dobách to jistě bylo mnohem divočejší. Ať tak nebo tak, pro nás je podstatná skutečnost, že nejstarší zachovaná evropská obuv je horolezecký speciál na top úrovni. A že při dobré vůli může pravěké vybavení někdy konkurovat dokonce i speciálním hi-tech materiálům. Na Silvestra to možná nepřehánějte, ale pro rok 2011 si užívejte outdoor měrou vrchovatou a budeme rádi, když si navíc občas u nás počtete o nelehkém outdoorovém testování. Poslední fest test, tedy PF test 2011.
© Svět outdooru, prosinec 2010, text jiří Červinka, foto a kresby převzaty z publikace Rekonstrukce a experiment v archeologii, kterou vydala Společnost experimentální archeologie Hradec Králove v roce 2002
Tady se hodí říct jen: ,,Kam se hrabe Robert W. Gore a jeho slavnej Gore-tex“ :o)